Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví - Česká republika letos s největší pravděpodobností splní pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií

Vláda přijala společné doporučení Ministerstva financí České republiky a České národní banky zatím nestanovit cílové datum přijetí eura.

Rozhodnutí je založeno na informacích obsažených v letošním dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Společný materiál Ministerstva financí a ČNB mapuje ekonomickou připravenost k přijetí eura, která se pravidelně vyhodnocuje již od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.

Letošní materiál konstatuje, že v bezprecedentních podmínkách pandemie COVID-19 a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu splní Česká republika letos s největší pravděpodobností pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií, a to kritérium týkající se úrokových sazeb. Kritéria stavu veřejných financí ani cenové stability plněna nebudou. Poslední kritérium hodnotící účast v mechanismu směnných kurzů formálně plnit nelze, protože se příslušného kurzového mechanismu Česká republika neúčastní.

Ve vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura přetrvávají slabá místa. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by komplikovalo výkon jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž stabilizační působení by mělo po přijetí eura částečně nahradit ztrátu autonomní měnové politiky. Naopak pro přijetí eura dlouhodobě hovoří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Pozitivně lze hodnotit také relativně stabilní kurz koruny k euru, a to i během letošního hlubokého ekonomického poklesu, obnovenou sladěnost finančních trhů České republiky a eurozóny či odolný bankovní sektor v České republice.

Během posledních let se změnily podoba institucí i pravidla eurozóny a jednání o prohlubování evropské integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.

S ohledem na uvedené skutečnosti vláda České republiky dospěla k jednoznačnému závěru, že nestanoví datum vstupu České republiky do eurozóny, protože nebylo dosaženo adekvátního pokroku při tvorbě podmínek pro přijetí eura.

Michal Žurovec
vedoucí odboru Vnější vztahy a komunikace a mluvčí MF

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB

Související informace:

• Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - 2020

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.