Návrh Nařízení o správě dat v kontextu finančního trhu a finančních služeb - Data Governance Act - DGA

Evropská komise 25. listopadu 2020 představila návrh Nařízení o správě dat (Data Governance Act - DGA), které má podpořit sdílení dat napříč sektory ekonomiky a dát vzniknout tzv. Evropským datovým prostorům pro devět klíčových odvětví, mezi které patří i finance/bankovnictví. EK usiluje o zvýšení důvěry ve zprostředkovatele dat, posílení mechanismů pro sdílení dat, snížení souvisejících transakčních nákladů a v důsledku toho o posílení globální konkurenceschopnosti EU.

DGA by se stala právním základem pro rozvoj mechanismů sdílení dat v souladu s evropskými standardy ochrany osobních údajů (GDPR), ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže a poskytla by vyšší míru právní jistoty zájemcům o takové mechanismy. DGA specifikuje podmínky, za kterých by společnosti i jednotlivci mohli dobrovolně sdílet svá data k dalšímu využití a Evropská komise DGA předkládá s cílem přispět k vytvoření jednotného datového trhu v EU. DGA dle Evropské komise napomůže zákazníkům nejen v oblasti finančních služeb, aby měli kontrolu nad svými údaji, a zajistí, aby měli ze sdílení údajů prospěch.

DGA by umožnilo sdílení a znovuvyužití dat, která má k dispozici veřejný sektor, a která v současnosti nelze sdílet na základě Směrnice o otevřených datech, kvůli tomu, že obsahují osobní údaje nebo je na tomto základě nebylo možné sdílet z důvodu ochrany práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství. DGA by určilo, že lze s pomocí anonymizace, pseudonymizace, randomizace a dalších podobných metod poskytovat osobní údaje, které mají k dispozici subjekty z veřejného sektoru. Zároveň by bylo zakázáno, aby veřejné orgány uzavíraly smlouvy o exkluzivním přístupu a možnosti zpracování určitých dat, které mají. DGA by nezakládalo povinnost tato data sdílet, ani by nikomu nevytvářelo právo na použití těchto údajů, ale stanovilo by soubor harmonizovaných základních podmínek, za kterých může být opakované použití těchto údajů povoleno. DGA by byla technologicky neutrální a nepředpokládala by určitou konkrétní technologii, ačkoliv návrh zdůrazňuje potřebu interoperability a odkazuje se na principy European Interoperability Framework (EIF).

Kromě toho by po přijetí DGA vznikl veřejný registr neziskových organizací, které sdílí data tzv. z altruistických pohnutek bez nároku na odměnu. DGA by se dále stalo základem pro vznik datových zprostředkovatelů, kteří budou muset notifikovat svojí činnost veřejným autoritám monitorujícím soulad jejich fungování s DGA. Komise by vedla registr všech datových zprostředkovatelů. To vše má vést ke vzniku harmonizovaného rámce pro výměnu dat, která podpoří dostupnost dat pro zapojené aktéry, včetně vyšší dostupnosti přeshraniční.

Zároveň by DGA dalo vzniknout Evropské radě pro datové inovace, která by sdílela příklady dobré praxe a byla by poradním orgánem Komise ke stanovení priorit meziodvětvových standardů interoperability. Standardy interoperability, podporující schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, by mohly výrazně přispět k rozvoji Internet of Things, jehož přínosy jsou očekávány i ve finančních službách.

DGA nezavádí datovou lokalizaci, tedy nevyžaduje, aby údaje o občanech byly shromažďovány, zpracovávány a ukládány uvnitř EU, a Komise se vymezuje vůči takovým požadavkům jinde ve světě. Vytvoření technologické infrastruktury i mechanismů správy Evropských datových prostorů by bylo financováno i z programu Digitální Evropa a z nástroje pro propojení Evropy (CEF – Connecting Europe Facility).

Návrh DGA vychází z únorové Evropské datové strategie a v nadcházejícím roce na něj naváže Nařízení o datech (Data Act), které se zaměří například na určení toho, kdo a k jakým typům dat má, či naopak nemá mít přístup. Text návrhu DGA je k dispozici na stránkách Evropské komise v anglickém jazyce. Problematiky se také úzce dotýkají připravované návrhy Digital Markets Act a Digital Services Act. Zpracovávání dat je již dlouhodobě součástí každodenní činnosti finančních institucí, pro které mohou být tyto návrhy velmi relevantní.

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.