RB: Ad-hoc analýza: Postaví daňový balík ekonomiku na nohy? aneb dopad reformy zdanění příjmů na růst ekonomiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila dne 20.11.2020 návrh daňového balíčku pro rok 2021, který je dle daňových expertů v mnoha aspektech revoluční. Jeho stěžejní částí, ale zdaleka ne jedinou, je výrazná úprava zdanění příjmů ze závislé činnosti. Hlavní změna představuje schválení daňové sazby 15 % a 23 % z hrubé mzdy. Jedná se o největší změnu ve zdanění mezd od roku 2008, kdy se zavedlo danění ze superhrubé mzdy. Návrh poslance M. Ferjenčíka balíček dále doplňuje daňovou slevou na poplatníka, která by se nově odvozovala od průměrné mzdy za předminulý rok, a tudíž pravidelně valorizovala. Měsíční sleva na poplatníka by tak ze současných 2 070 Kč vzrostla na 2 844 Kč. Daňový balíček by ve formě, ve které opustil Poslaneckou sněmovnu a zamířil ke schválení do Senátu, výrazně zasáhl do rozpočtových příjmů a vyžádal by si schválení nového rozpočtu na rok 2021. Zastánci tohoto balíčku argumentují potřebnou podporou spotřeby domácností. 

Otázka zní: „Jaké dopady může mít schválená reforma zdanění příjmů více než čtyř miliónů zaměstnanců na jejich spotřebu? Jak se tato spotřeba projeví na výkonnosti ekonomiky, tj. na růstu hrubého domácího produktu? Co „získáme“ za výpadek příjmů veřejných rozpočtů ve výši 130 miliard korun, odhadem 2,6 % HDP?

Krok č.1: Spočítej daňovou úsporu
Zhruba 40 % zaměstnanců pobírá hrubý měsíční plat nižší než 30 000 Kč . Naopak příjmy nad 80 000 hrubého se týkají jen 3,7 % zaměstnanců.
Čisté příjmy dle stávajícího a nově navrhovaného daňového systému včetně zvýšení daňové slevy by vzrostly o zhruba 10 % (původní návrh Andreje Babiše počítal se 6,5 - 7 % růstem v průměru).

Krok č.2: Co z daňové úspory půjde na spotřebu?
Pro zaměstnance s příjmy zhruba do výše 25 000 Kč se příjmová elasticita výdajů prakticky rovná jedné. To znamená, že každá dodatečná koruna čistého příjmu putuje do výdajů na spotřebu. Posunem do vyšších příjmových skupin ale elasticita výrazně klesá a navýšení výdajů na spotřebu (realizovanou v Česku) je u skupin s hrubým měsíčním příjmem nad 50 000 korun zanedbatelné (viz graf). Když zohledníme tyto elasticity spotřeby, z dodatečných čistých příjmů, které by přinesla navrhovaná daňová reforma, by pouze 62 miliard korun bylo pravděpodobně věnováno na spotřebu. Nejistota a zvýšená míra rizika, které většina domácností čelí, může navíc zvýšit sklon k úsporám nad běžnou, z dostupných historických statistik kalkulovanou úroveň. Jinými slovy hrozí, že výsledný dopad na spotřebu domácností by byl ještě o něco nižší.
Na jedné misce vah leží 130miliardový výpadek v příjmech veřejných rozpočtů, na druhé dodatečná spotřeba v maximální výši 62 miliard.

 
Krok č.3: Co z toho bude mít ekonomika? Aneb spočítej multiplikační efekt
Úspory nejsou jediným únikem z (domácí) spotřeby. Je tu ještě sklon k dovozu. Dovozní náročnost spotřeby domácností, která podle posledních údajů ČSÚ z roku 2015 činila v základních cenách zhruba 22 %. Konkrétně při nárůstu ročních výdajů domácností o 62 mld. Kč (viz výše) odhadujeme nárůst objemu dovozů meziročně o necelých 14 miliard korun (o 13,7 mld. Kč). Ve výsledku by tak spotřeba domácností v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,1 % namísto 2,5 %, se kterými počítáme v našem základním scénáři. Současně by se objem dovozů meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu na 4,4 %. To by v souhrnu vedlo ke zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu.

Je to dost na to, abychom ohrozili stabilitu veřejných rozpočtů? A dost na to, abychom z dodatečného růstu ekonomiky uhradili budoucí náklady na dluh?
„Co by na to asi řekl guru liberálních ekonomů Milton Friedman? Použil by i tentokrát rčení „jsem pro snižování daní za jakýkoliv okolností, s jakoukoliv záminkou, z jakéhokoliv důvodu, kdykoliv je to možné“, kdyby znal realitu dnešních dní a kdyby věděl, že snižování daní není doprovázeno úsporami ve výdajích ?“, ptá se na závěr Helena Horská, hlavní ekonomka.


Helena Horská
hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.