Olav Jones: Hlavní povinností pojišťovny je zajistit, aby dostála svým slibům

Do jaké míry ovlivní pandemie koronaviru pojišťovnictví? Jak vnímá revizi Solventnosti II? Prostupuje evropskou legislativu nadměrná regulace? Jak se pojišťovny mohou podílet na ekologické obnově? Nejen tyto otázky jsme položili zástupci generální ředitelky a řediteli pro ekonomiku a finance v Insurance Europe Olavu Jonesovi.  V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor (https://www.pojistnyobzor.cz/archiv/92-2020-2), se dozvíte více.

V Insurance Europe zastáváte, pane řediteli, velice významnou roli. Dovolte mi, abych se Vás zeptal, jak dlouho již pracujete v pojišťovnictví a co Vás k němu přivedlo.

Téměř 30 let pracuji ve finančních službách, včetně 23 let práce v pojišťovnictví. Po vystudování technického oboru a následně i financí jsem započal svou kariéru jako konzultant v oblasti finančních služeb pro společnost Oliver, Wyman & Company, kde jsem se specializoval na řízení rizik. Nejprve se jednalo o bankovní klienty, nicméně v průběhu práce pro velkou bankovní skupinu jsem vyvinul ekonomický kapitálový model pojištění. Pojišťovnictví považuji za zvláště zajímavé, protože zahrnuje nejen všechna rizika bankovnictví, ale také škodní rizika, a dále obsahuje i výzvu v podobě potřeby zakomponování klíčových vlastností dlouhodobosti, mutualizace či interakce mezi aktivy a pasivy. Nato jsem se přesunul do pojišťovnictví a pracoval jsem pro společnost Prudential Plc, Fortis Insurance & Ageas na pozicích souvisejících s riziky, řízením kapitálu a strategií, včetně pozice ředitele řízení rizik.

Od roku 2011 pracuji jako zástupce generální ředitelky a jako ředitel pro ekonomiku a finance v Insurance Europe, která reprezentuje pojišťovnický sektor, největšího institučního investora v Evropě, s investicemi do ekonomiky přesahujícími 10 200 mld. EUR. Odpovídám za veškeré záležitosti týkající se obezřetnosti v rámci regulace, finančního reportingu, investic a interních záležitostí.

Které dřívější legislativní změny považujete pro pojišťovnictví za nejrelevantnější?

Předtím než Vám odpovím, považuji za smysluplné podívat se na regulaci obecněji. Evropský pojišťovnický sektor byl dlouhou dobu významně regulován na národní úrovni, ale v posledních letech ovlivnil téměř každý aspekt pojištění vývoj regulace evropské. To zahrnuje Solventnost II, PRIIPs, IDD, MIFID, MID, GDPR, IAD či NFRD. Jde o spoustu zkratek, stejně jako o spoustu dopadů a nákladů. Pojišťovnictví vítá prospěšnou část evropské regulace, protože ta pomáhá udržet důvěru klientů, harmonizovat požadavky a vyhnout se nechtěným následkům pro náš sektor, který je tolik rozmanitý, komplexní a významný. Klíčovou úlohou Insurance Europe je dosáhnout se svými členy po celé Evropě toho, aby regulace byla účinná. Vytváří-li regulace zbytečné náklady a překážky pro poskytování služeb a produktů, dopadá to i na naše klienty.

Co se týče Vaší otázky, odpověděl bych na ni prostřednictvím příkladu v Solventnosti II, tj. obezřetnostním regulatorním rámci, který upravuje náš sektor od roku 2016 a představuje důležitou legislativu se zvláště rozsáhlým vlivem na pojišťovnictví. Solventnost II nebyla zavedena proto, že by naše odvětví mělo problém být solventní. Pojistitelé řídili rizika správně po staletí a selhali jen v několika málo případech. Solventnost II cílila spíše na: 

• harmonizaci rozcházejících se národních předpisů v pojišťovnictví;
• zajištění konzistentní úrovně ochrany spotřebitele v celé EU;
• zavedení přístupu založeného na rizicích tak, aby předepsané kapitálové požadavky pojistitelů více odpovídaly rizikům, jimž pojistitelé čelí.

Jedná se o nejsofistikovanější legislativu na světě a evropští pojistitelé opravdu oceňují její vysoké standardy řízení pojišťovny, řízení rizik, reportingu a ochrany, kterou poskytuje spotřebitelům. Předpisy související se směrnicí Solventnost II zahrnují přes 3500 stránek a mohou ovlivnit každý aspekt podstupování rizik, řízení rizik a kapitálu. Solventnost II dosáhla svých cílů, i když existují některé oblasti, které je třeba zlepšit, především za účelem schopnosti pojistitelů nadále nabízet dlouhodobé produkty a investovat v dlouhodobém horizontu. Naštěstí byly při vytváření Solventnosti II vyslyšeny připomínky, že nový a tak velký a ambiciózní předpis vyžaduje úpravy a zlepšení, aby skutečně fungoval tak, jak bylo zamýšleno, a aby nedocházelo k nechtěným následkům.

Existuje reálná šance, že by revize Solventnosti II tentokrát, v roce 2020, již naplnila regulatorní požadavky?

Ano, současná revize Solventnosti II poskytuje klíčovou příležitost ke zlepšení předpisu a ke kalibraci rámce. Ačkoliv směrnice Solventnost II v mnoha ohledech funguje dobře, nereflektuje správně reálná rizika a ekonomiku dlouhodobého pojistného byznysu, což znamená, že může nadhodnotit dlouhodobé závazky, volatilitu a rizika v dlouhodobých investicích. To má pak zásadní dopad na kapacitu pojišťovnického sektoru krýt rizika, na schopnost nabízet záruky a na výši a druh případných investic. Vyřešení těchto problémů je důležité zvláště vzhledem k tomu, že náš sektor investoval do 10 trilionů aktiv a Evropa kvůli koronaviru naléhavě potřebuje investice do zotavení, růstu a transformace v udržitelnou ekonomiku. Dále je Solventnost II velice drahá a představuje provozní zátěž. Proto je třeba vylepšit ji tak, aby proporcionalita v praxi skutečně fungovala a došlo k zeštíhlení reportovacích požadavků. I když mnoho ostatních aspektů Solventnosti II běží dobře, je nutné provést určitý počet cílených zlepšení. Současná revize je tak příležitostí, jak tohoto zlepšení dosáhnout.

Které oblasti by se měly změnit?

Revize by měla vést ke zlepšení následujících oblastí:

• dlouhodobý obchod – je třeba změnit měření a kalibraci, tj. 1) vyvarovat se nadhodnocení dlouhodobých závazků a nadhodnocení volatility v rozvaze. To v praxi znamená zpřesnit vyrovnávací úpravu (matching adjustment), zlepšit mechanismus koeficientu volatility (volatility adjustment) pro oceňování závazků (koeficient volatility musí být všeobecně vyšší a lépe řešit problémy umělé volatility) a revidovat rizikovou přirážku (risk margin), která je v současnosti nadměrně vysoká a je zdrojem další umělé volatility; 2) revidovat kapitálové požadavky u dlouhodobých aktiv, tj. u akcií (zlepšení kritérií pro třídu aktiv dlouhodobých akcií a LT) a u cenných papírů (jeden z přímočarých a odůvodněných způsobů, jak toho dosáhnout, je rozšířit dynamický koeficient volatility i pro uživatele standardního vzorce). V ostatních oblastech, jako jsou např. metodika bezrizikových úrokových měr, se musíme vyvarovat změn (LLP, UFR ani extrapolace by se měnit neměly);
• reporting – potřebujeme zeštíhlit a zjednodušit požadavky reportingu, které dnes představují nadměrnou zátěž a jejichž významná část vyznívá naprázdno;
• proporcionalita – i když se jedná o klíčový princip Solventnosti II, v praxi se proporcionalita téměř neaplikuje, proto ji do rámce potřebujeme zakotvit jasnějším způsobem. Abychom předešli nadměrné zátěži a nákladným požadavkům, je zcela zásadní vyvarovat se zbytečné náročnosti a výdajů, které nakonec stejně musí nést klienti. Je také podstatné zachovat diverzifikovaný trh.

Jaké závěry můžeme ze současného funkčního rámce vyvodit za probíhající pandemie koronaviru?

Současná krize bohužel potvrzuje obavy, na které pojišťovnický sektor v minulosti upozorňoval, stejně jako potřebu řešit umělou volatilitu vyvolávanou Solventností II. Proto doufám, že se EIOPA a Evropská komise podívají na důkazy těchto jevů a zohlední je při vytváření návrhů, jež budou fungovat tak, jak by měly, a my se tak při další krizi vyvarujeme stejných problémů. Při pohledu do budoucna je důležité, aby byla Solventnost II správně nastavena nejen proto, abychom předešli potížím během krize, ale abychom v obecné rovině mohli nadále hrát svou klíčovou roli v hospodářství, především pak co se týče nabízení dlouhodobých produktů a dlouhodobě udržitelných investic.

Již jsme se dotkli tématu navýsost aktuálního, a to koronavirové krize. Jak byste popsal vliv pandemie na pojišťovnictví obecně?

Ano, pandemie koronaviru je zásadní událostí, co se týče zdraví, nákladů či sociálních a hospodářských dopadů. Pojišťovnický sektor fungoval a poskytoval své služby i v této době a přitom se ze všech sil snažil chránit své klienty i zaměstnance. Ačkoliv měla krize obrovský vliv na pojistné události, investice a obchodní toky, správné řízení rizik a kapitálu vedlo k tomu, že náš sektor zůstane i nadále silný. Pojistitelé v celé Evropě činí kroky k podpoře svých klientů, společnosti jako takové i hospodářství, což zahrnuje vše od nabízení flexibility při platbě pojistného přes projevy dobré vůle ve smlouvách až po iniciování solidarity. Naše odvětví zůstává finančně odolné, vůči klientům odhodlané dostát svým slibům. Současně se ale všichni, pojišťovny nevyjímaje, budeme muset přizpůsobit novému normálu. Je těžké předvídat, jaké budou dlouhodobé následky krize. To bude záviset na mnoha faktorech, včetně délky trvání současné pandemie a rychlosti následného zotavení ekonomiky.

Identifikovala Insurance Europe nějaké rozdíly v reakci svých členů na pandemii?

Ano, existují zásadní rozdíly mezi jednotlivými pojišťovnami a zeměmi. Kroky pojistitelů vycházely z jimi nabízených produktů, z jejich finanční kapacity a z potřeb lokálních trhů. Odrážely také různé národní sociální systémy a odlišnosti v sociálním pojištění, v nezaměstnanosti a v systému veřejného zdravotnictví, které mohou na jednotlivých trzích vytvářet různé role pojistitelů.

Jednotlivé země byly koronavirem zasaženy rozdílně; docházelo k různé míře omezení volného pohybu osob a vlády doporučovaly odlišná opatření, což pak ovlivňovalo jednání pojistitelů v rámci podpory. Např. specifická iniciativa pojistitelů nabízejících pojištění motorových vozidel v zemi s platným omezením pohybu vozidel by nebyla vhodná na trhu podporujícím používání vlastních vozidel namísto prostředků veřejné dopravy. Obdobně je tomu u iniciativ pojistitelů poskytujících zdravotní pojištění, kdy jejich kroky odpovídají roli, kterou hraje pojistné odvětví na daném trhu.

Každá pojišťovna se liší svou velikostí, rizikovým profilem, zasažeností koronavirem a dopady vycházejícími z omezení pohybu osob. Hlavní povinností každé pojišťovny je zajistit, aby dostála svým slibům, tzn. obezřetné řízení kapitálu především v době ekonomických turbulencí tak, aby nebyla ohrožena schopnost dostát současným ani budoucím smluvním závazkům vůči klientům. Je důležité, aby činy solidární nad rámec smluvních závazků zůstaly dobrovolné a jednotliví pojistitelé mohli zohlednit daný trh, své klienty a okolnosti.

Jaký očekáváte další postup?

Nyní musíme začít přemýšlet o nových řešeních. Pandemie ze své podstaty, především je-li doprovázena rozsáhlými vládními omezeními volného pohybu osob, vede ke vzniku pojistných událostí z celé řady sektorů najednou. Běžný model pojištění, kdy dochází k poolingu a diverzifikaci pojistných událostí mála jedinců a k jejich sdílení mezi velkým počtem pojištěných, v této situaci prostě nefunguje. Z toho důvodu je jedině možné krýt riziko pandemie speciálními pojistnými smlouvami, které zahrnují konkrétní situace a mají definovaný rozsah pojištění. Celá řada neživotních pojistných smluv nekryje riziko pandemie, a proto není toto riziko součástí pojistného, nebyla na něj vytvářena rezerva ani nebylo zohledněno v tvorbě solventnostního kapitálu. Rozšíření stávajícího rozsahu pojištění nebo poskytování širšího, obecného krytí pandemických rizik tedy není pro samotné pojišťovny možné. Pro ilustraci uvedu příklad, proč tomu tak je: Stávající pojistné za přerušení provozu by se na některých trzích muselo vybírat přes sto let, aby pokrylo náklady na dvouměsíční přerušení provozu způsobené koronavirem.

Události jako pandemie vyžadují společnou účast pojišťovnického sektoru a státu. Naše odvětví má zásadní znalosti, protože v minulosti již společně s vedením státu pracovalo na tvorbě funkčního a dostupného řešení pro ostatní velká a těžko pojistitelná rizika, jako jsou záplavy, terorismus, zemětřesení a jaderná energie.

Jak se pojišťovny mohou podílet z hlediska Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) na ekologické obnově, která též spadá do aktivit Insurance Europe? 

Navzdory vážné situaci způsobené koronavirem považujeme agendu změny klimatu za prioritu našeho sektoru. Pojistitelé mohou sehrát zásadní roli v procesu obnovy a zlepšení odolnosti a mohou přispět k tomu, aby se jednalo o obnovu ekologickou.

Pojišťovnický sektor se zavázal investovat a poskytovat ochranu občanům a podnikům udržitelným způsobem. K tomu ale potřebujeme, aby hospodářství přijalo princip udržitelnosti za svůj. Má-li náš sektor v tomto ohledu optimalizovat svůj potenciál, nová politika a legislativní návrhy musí bezpodmínečně vést k adekvátním výsledkům, např. k údajům o taxonomii a udržitelnosti. Nezbytná je legislativa zajišťující to, že společnosti, které těmito údaji disponují, je budou pojišťovnám jakožto investorům poskytovat. Vyjma již zmíněné revize rámce Solventnost II také oceníme vývoj nových udržitelných investic, jelikož zkrátka neexistuje dostatek ekologických a jiných udržitelných aktiv, do nichž lze investovat. Tvůrci legislativy tedy musí učinit kroky vedoucí k podpoře této ambiciózní politiky, aby došlo ke stimulaci všech ekonomických sektorů a k jejich připravenosti na udržitelnost.

Existují v poslední době nějaké další významné iniciativy Insurance Europe?

Insurance Europe se nedávno připojila k výzvě asociací finančního trhu spočívající v tvorbě centralizovaného veřejného rejstříku s údaji z oblasti životního prostředí, ze sociální oblasti i z oblasti řízení (ESG) v rámci EU. Nová regulatorní povinnost, která vychází z legislativy udržitelných financí, vyžaduje, aby účastníci finančních trhů měli přístup ke srovnatelným a spolehlivým ESG údajům. Finanční instituce a investoři tedy potřebují více ESG dat, aby byli schopni řídit svá portfolia k naplnění cílů pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu. To vede k naléhavé potřebě, aby byla taková data veřejně dostupná. 

Dosažitelnost těchto vysoce kvalitních a srovnatelných ESG údajů je v současnosti bohužel vcelku omezená a neodpovídá novým regulatorním požadavkům. Proto by zajištění dostupnosti vysoce kvalitních a srovnatelných ESG údajů mělo být vnímáno jako strategický projekt infrastruktury k naplnění cílů udržitelnosti EU zakotvených jak v Akčním plánu pro udržitelné finance, tak v Zelené dohodě pro Evropu.

Vnímáte na evropské úrovni nadměrnou regulaci? Jakými prostředky se jí snaží Insurance Europe předcházet?

Pojišťovnický sektor je velkým zastáncem vysoce kvalitní evropské regulace, která odpovídá svému účelu, účinně chrání spotřebitele a pomáhá jim přijímat správná finanční rozhodnutí. Evropská regulace těchto cílů přesto bohužel ne vždy dosahuje.

V posledních letech se pojišťovnictví setkalo s výrazným nárůstem množství právních předpisů a poklesem jejich kvality. Byli jsme svědky častých revizí a novelizací legislativy – někdy dokonce ještě před zavedením nových pravidel a před nabytím dostatku indicií, že změna je skutečně třeba. Pojišťovnická legislativa navíc někdy kopíruje legislativu z jiných oblastí; její tvůrci píší legislativu pro jiné produkty, než je pojištění, takže pak neřeší a řádně neupravuje specifika pojištění. Pojistitelé se pak musí potýkat s bezprostředními negativními následky této metody pokus–omyl, použité při tvorbě evropské legislativy. Ale nakonec tím stejně trpí spotřebitelé, protože rostoucí náklady na compliance a rizika negativně ovlivňují schopnost pojistitelů poskytovat různorodé a kvalitní služby, které od nich spotřebitelé očekávají.

Je povzbudivé vidět, že nová Evropská komise chce zlepšit tvorbu legislativy EU. Plány prezentované v rámci mandátu Evropské komise zahrnují použití principu „jeden předpis přijmout, jeden předpis zrušit“ (one in, one out) pro budoucí směrnice a nařízení, aby se „usnadnil život lidem i podnikům“. Evropská komise také zdůrazňuje, že každý nový legislativní návrh musí být podložen důvody, zeširoka konzultován a vyhodnocen z hlediska jeho dopadů.

Tyto návrhy jsou vítanou první vlaštovkou. Může se však udělat mnohem více, a vlastně musí se udělat mnohem více, abychom vyřešili všechny nedostatky evropského regulatorního rámce; a nyní, v době koronaviru, se toho dokonce musí udělat ještě mnohem více než kdy jindy. Evropští spotřebitelé a průmysl potřebují chytrý a jednoduchý regulatorní rámec.

V publikaci Insurance Europe Tvorba evropské pojistné legislativy, která funguje a je přínosná pro spotřebitele zdůrazňujeme, že tvůrci politik by měli provést analýzu jdoucí do hloubky, aby zajistili, že nová legislativa bude odpovídat svému účelu již od počátku, regulatorní rámec bude co nejstabilnější a vyhne se tak „rychlým nápravám“ a uspěchaným řešením. Vyzýváme tvůrce politik, aby při přípravě legislativy vyhodnotili společně se stávajícími pravidly kumulativní dopady nových pravidel na spotřebitele a na koherenci celého regulatorního rámce. Je naprosto klíčové vyvarovat se legislativní nekonzistence, překryvu a zdvojené úpravy. Také doporučujeme intenzivní diskuzi zúčastněných stran a spotřebitelské testování tak, aby navrhovaná pravidla neměla nechtěné dopady na trh. Současně nám dělá starosti skutečnost, že pojistitelé jsou vystaveni zastaralým pravidlům, která neodpovídají požadavkům digitálního světa a rychle se vyvíjejícím potřebám spotřebitelů.

Jsme také rádi za nedávné spuštění platformy Fit pro budoucnost (Fit for Future Platform). Jedná se o expertní skupinu na vysoké úrovni, která bude Evropské komisi pomáhat v její snaze o zjednodušení evropských zákonů a o maximální využití příležitostí, které digitalizace přináší. Insurance Europe je připravena zapojit se do dialogu s platformou Fit pro budoucnost i s ostatními evropskými zainteresovanými stranami o konkrétních návrzích zjednodušení, kdy nabídneme zkušenosti, znalosti a dlouhodobou vizi různých pojišťoven zastoupených v naší federaci. 

V čem spatřujete potenciál pojistného trhu pro další rozvoj v kontextu digitalizace a jaké mohou vyvstat překážky?

Příležitosti v digitalizaci jsou pro pojišťovnický sektor slibné a mnohostranné. Digitalizace, která je poháněna analytikou big dat, již nyní významnou měrou mění pojišťovnictví a účinky změn této transformace pociťujeme v celém hodnotovém řetězci. Digitalizace mění metodu tvorby a distribuce pojistných produktů. Přetváří tedy i přístup pojistitelů k dalším stranám, jako jsou např. poskytovatelé cloudových služeb, aby pojistitelé vyhověli vyvíjejícím se potřebám spotřebitelů. Digitalizace dále mění způsob, jímž pojistitelé řídí své každodenní procesy, likvidací škod počínaje a interakcí s klienty konče. V neposlední řadě, což je možná nejdůležitější, digitalizace mění pojistnou zkušenost klientů a já očekávám, že inovace poháněné novými technologiemi budou nyní mnohem důležitější, neboť pandemie koronaviru vede k ještě většímu důrazu na digitální řešení.

Co se týče překážek, je důležité vytvořit technologicky neutrální regulatorní rámec, který podpoří inovace a hodí se do digitálního věku. Dále je nezbytné připravit klima pro efektivní spolupráci kompetentních úřadů a všech zúčastněných stran, aby se inovacím dařilo. To by pojistitelům pomohlo vyřešit další výzvu v digitálním prostoru – současný omezený přístup k datům veřejného sektoru. V Insurance Europe úzce sledujeme interakci mezi měnící se dynamikou trhu na počátku digitalizace a agendou evropské politiky. Nové technologie vyvolávají různé otázky ohledně škody a odpovědnosti, proto je důležité zajistit, aby právní rámec odpovídal svému účelu. To poskytne inovátorům právní jistotu při zavádění nových řešení pro klienty a získá důvěru spotřebitelů v nové technologie. Stejně zásadní bude posílení kybernetické odolnosti finančního sektoru jako celku. Pojistný sektor hraje podstatnou roli při zvyšování kybernetické odolnosti a funguje jako zásadní prvek umožňující digitální transformaci. Z toho důvodu aktivně spolupracujeme s tvůrci politik na všech těchto aspektech.

Jaké nejvýznamnější výhody podle Vás zahrnuje spolupráce pojistného trhu na evropské úrovni?

Insurance Europe jako evropská federace pojistitelů a zajistitelů poskytuje infrastrukturu pro výměnu informací a zkušeností mezi svými členy. Insurance Europe hraje podpůrnou roli ve vztahu ke svým členům a poskytuje evropskému pojišťovnickému sektoru odborné vedení v zájmových tématech. Podporuje důvěru v evropský pojistný trh.

Insurance Europe představuje férového a spolehlivého partnera, kontaktní místo pro instituce, tvůrce politik a orgány dohledu. V regulatorním procesu rozvíjí, propaguje a obhajuje pozice pojišťovnického sektoru, podpořené technickým výzkumem a odbornými znalostmi. Pomocí lobbingu u vlád, aktivity ve veřejných záležitostech, odborných fór a řízení problémů přispívá federace k vytvoření pozitivního politického, sociálního, obchodního a hospodářského prostředí.

Jaké výzvy podle Vašeho názoru čekají pojišťovnictví v blízké budoucnosti?

Jako u všech odvětví, i pro nás bude přímou výzvou prozkoumání a vyhodnocení dopadů současné situace kolem koronaviru. Nehledě na regulatorní prostředí budou další výzvy a příležitosti zahrnovat digitalizaci, konkurenční tlak, novinky jako kybernetická rizika a v neposlední řadě cíle vyplývající ze změn klimatu a z přispívání k udržitelným investicím. Zdůraznil bych, že výzvy jako např. nárůst kybernetických rizik se pro pojišťovny mohou stát potenciální příležitostí rozvoje.

Děkuji Vám, pane řediteli, za rozhovor.

Olav Jones
Olav Jones působí jako zástupce generální ředitelky a ředitel pro ekonomiku a finance v Insurance Europe, federaci zastupující evropský pojistný trh. Po vystudování technického oboru a financí započal svou kariéru jako konzultant v oblasti finančních služeb pro společnost Oliver, Wyman & Company. Následně pracoval pro společnost Prudential Plc, Fortis Insurance & Ageas na pozicích souvisejících s riziky, řízením kapitálu a se strategií, včetně pozice ředitele řízení rizik.

Pojistný obzor, který je autorem rozhovoru, je k přečtení na www.pojistnyobzor.cz

Mgr. Libor Hlavička
Šéfredaktor Pojistného obzoru
Česká asociace pojišťoven