Hluboký nádech před dalším ponorem

Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu za třetí kvartál přinesl výraznější revizi směrem nahoru. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky byl tak zvýšen z 6,2 % na 6,9 %. V meziročním srovnání činí pokles HDP dle zpřesněných údajů -5,0 % namísto -5,8 %, které statistický úřad původně odhadoval. Oproti druhému kvartálu se tak meziroční pokles ekonomiky zmírnil z -10,9 % na -5,0 %.

Největší podporu domácí ekonomice ve třetím čtvrtletí poskytl zahraniční obchod , když se s rozvolněním karanténních opatření po první pandemické vlně vzpamatovala zahraniční poptávka. Podporu exportérům poskytla také slabší koruna. Saldo zahraničního obchodu se ve stálých cenách oproti Q3 2019 zvýšilo o 23 mld. Kč a vzrostlo na 111,2 mld. Kč. To odpovídá meziročnímu růstu o 26 %. Statistika vývozů ukazuje, že export zboží ve stálých cenách meziročně vzrostl o 1,3 %, zatímco export služeb zaznamenal téměř 18% pokles. Celkové saldo exportu tak bylo meziročně o 18,5 mld. Kč (tj. o 1,7 %) nižší. Saldo dovozu ve stálých cenách meziročně ztratilo 4,3 %. Na druhé straně byla mezičtvrtletní dynamika výraznější, jelikož se ekonomika vzpamatovávala z úderu koronaviru a odrážela se tak z nízké srovnávací základny. Saldo exportu mezičtvrtletně vzrostlo o 26,2 % a saldo importu o 20,6 %.

Investiční aktivita však zůstala utlumená. Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla meziročně o 7,4 % a mezičtvrtletně o 5,0 %. Zde se podepisuje nejistota ohledně dalšího vývoje, který přetrvával i po znovuotevření domácí ekonomiky, a i těch zahraničních. 

Zdroj: Raiffeisenbank, ČSÚ, Bloomberg

Svižnému oživení napomohla také aktivita domácností, které po jarním lockdownu projevily chuť spotřebovávat. Výdaje domácností na spotřebu mezičtvrtletně přidaly 5,0 % , což v mezir očním vyjá dření znamená pokles o 3,9 %. Spotřebu domácností podpořila relativně přízni vá situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti se totiž držela stabilně okolo 3,7 %. I vývoj růstu průměrné mzdy nebyl v kontextu silného koronavirového šoku nikterak špatný. Ve druhém čtvrtletí průměrná nominální mzda sice zpomalila růst na 0,5 %, čímž se po očištění o inflaci dostala do negativních čísel , ovšem v e třetím čtvrtletí již očekáváme opětovné zrychlení růstu průměrné mzdy a navrácení do pozitivního teritoria i v reálném vyjádření.

Nicméně, jak je již zjevné, ekonomické zotavení přetnula druhá vlna pandemie . Závěr roku tak opět přinese ekonomické ztráty. Zpomalování ekonomické aktivity již potvrzují dostupné indikátory sentimentu. Oproti první vlně pandemie ovšem odkrývají zásadní rozdíl. Koronavirus a související restrikce doléhají především na odvětví služeb, zatím co průmysl, a především zahraniční obchod se vůči aktuální situaci jeví být relativně imunní. To ostatně dokazuje i dnes zveřejněn ý PMI ve výrobě, který překvapil dalším růstem. Dopad druhého kola ekonomických uzavírek tak bude v porovnání s jarní vlnou Covid-19 mírnější. Na druhé straně je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že mnoho podniků vstoupilo do druhé vlny pandemie již značně oslabeno jarn ími uzavírkami. Ve čtvrtém kvartále počítáme s mezičtvrtletním poklesem o 3,4 %, což bude meziročně opět znamenat pokles zpět k úrovni -10 % .

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.