(Kurzy.cz)
PMI ve výrobě překvapil, hlásí zrychlení expanze
Index nákupních manažerů ve výrobním sektoru přinesl příjemné překvapení, když navzdory probíhající druhé vlně ekonomických restrikcí vykázal za měsíc listopad nárůst o plné dva body a zakotvil na hodnotě 53,9. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od srpna 2018 a ukazuje na slibné vyhlídky zpracovatelů v nadcházejícím období. Že se index udrží v pásmu expanze, tedy nad 50 body, jsme sice předpokládali, ovšem shodně se zbytkem trhu jsme měli o něco střídmější naděje.
Na dosažené hodnotě se kladně podílel hlavně růst nových zakázek, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Za tímto vývojem patrně stojí dohánění předchozích karanténních výpadků i snaha o předzásobení pro případ opětovného ztížení výroby a přepravy výrobních vstupů. S tím souvisela i jejich cena, která narostla nejvýrazněji od února 2019. Naopak opatrně podniky přistupují k personální politice. Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně budoucího vývoje omezují firmy nabíraní nových zaměstnanců, k čemuž je v některých případech tlačí i nutnost omezovat náklady. Celkové vyznění aktuálních dat je ovšem spíše povzbudivé, jelikož zpracovatelé evidentně navzdory složité situaci v souhrnu věří v lepší zítřky.
Je ovšem otázkou, jak dlouhého trvání bude aktuálně pozorovaná euforie mezi českými výrobními podniky vlastně mít. Konjunkturální průzkum z dílny Českého statistického úřadu hlásí opětovné zhoršování ekonomické důvěry napříč odvětvími a předchozí rostoucí trend ztrácí dynamiku i u zahraničních partnerů. Přesto se zdá být pravděpodobné, že během druhé vlny pandemie bude český výrobní sektor oporou celé ekonomiky. Navzdory mírnému poklesu se PMI v Německu drží stále pevně v pásmu expanze, když naposledy vykázal 57,9 bodu. Podobný vývoj byl pozorován v celé eurozóně, která si aktuálně drží skóre 53,6 bodu.
Poněkud rozporuplné výsledky listopadových „měkkých“ indikátorů čteme tak, že ačkoliv má tuzemská ekonomická situace k ideálu daleko, výrobní sektor nebyl druhou vlnou pandemických omezení zasažen zdaleka tak silně, jako na jaře. Zároveň se ho nedotýkají tak drtivě, jako je tomu u služeb. Výroba je pak do velké míry tažena zahraniční poptávkou, hlavně z rozjetého Německa, které šlape na plyn již několik měsíců. Indikátor PMI navíc hodnotí hlavně změnu oproti předchozímu období a těží tak z nízké srovnávací základny.
I přesto se jedná o neklamný signál toho, že jindy proklínaná silná česká orientace na export průmyslových artiklů, které nezřídka míří do Německa, se tentokrát vyplácí. A jelikož například asijské trhy již koronavirus prakticky neřeší, a i v Evropě se zatím neopakují uzavírky, které by průmysl výrazněji brzdily, můžeme si od něj slibovat i další měsíce ve slušné kondici.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?