Ranní restart: nálada vs. omezení, krytí vs. strategie

Náladu v českém průmyslu v listopadu měřená indexem nákupních manažerů zůstala překvapivě vysoko: nepoklesla, dokonce se zvýšila ve srovnání s říjnem na 53,9. Na jaře byl globální lockdown a v dubnu poklesla výroba v průmyslu o třetinu. V ČR jsou nyní omezení (stringency index) opět na velmi nízkých úrovních. Máme se proto opět bát poklesu průmyslu o 30 procent?

Ne. Na rozdíl od jara automobilky jedou. Můžeme je brát jako ukazatel, nakolik že fungují dodavatelskoodběratelské řetězce. A ty se na rozdíl od jara nerozpadly. Je to vidět i na náladě u nás, ale i v Německu (náš největší obchodní partner), v celé EMU, USA i v Číně. Tam všude již dříve zveřejněné listopadové indexy nákupních manažerů zůstaly nad 50 body = firmy čekají / věří v růst.

Český průmysl bude samozřejmě nižší poptávka, opatrnost v investování. Ale nebude se opakovat stejný propad jako na jaře. V průmysl je nyní ovlivněn nejen druhou vlnou v ČR, ale ještě více tím, jak covid zvládají naši obchodní partneři. A v Německu si v tomto ohledu vedou zatím velmi dobře.

Ve službách je situace jiná, protože jsou primárně ovlivněny domácí epidemiologickou situací.

Obrázek níže dokládá, že důvěra spotřebitelů je výrazně ovlivněna tím, jak jsou karanténní omezení silná. Proto důvěra domácností opět poklesla k úrovním, kde jsme ji viděli v dubnu.

Už včera jsem psal, že stringency index naznačuje pokles maloobchodních tržeb přes 20 procent meziročně. Tak silný pokles nevidíme v karetních transakcí, což může být dobrá zpráva. Ale stringency index naznačuje pokles v případě restaurací a ubytování řádově o 70 procent, podobně jako na jaře. To už potvrzují i data ohledně karetních transakcí Čechů (které nezachycují chybějící zahraniční turisty).

Každopádně aktuální vývoj vládního psa naznačuje ustrnutí ČR na třetím stupni. A to jsou výsledky psa vylepšovány zařazením antigenních testů do výpočtu indexu (aniž by index byl pro jejich započtení konstruován). Praha, kde došlo díky velkému podílu pracovních pozic s možností home office, k rychlému poklesu, tak se taky situace dále nezlepšuje a taky ustrnula na třetím stupni, ačkoliv na jeho spodní hraně.

Jinými slovy, pořád nám ještě nejde strategie Trasovat, Testovat a Izolovat. Dnes například Marián Hajdúch, národní koordinátor testování, oznámil, že odstoupí ze své funkce se slovy, že nechce krýt politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. Řekl: „Podle mého názoru má na stávající epidemiologickou situaci vliv to, že se málo testuje. Nepřesně se uvádí, že to hodně stojí, přitom testování nás od začátku epidemie stálo zhruba tolik, kolik ekonomové odhadují na jeden den lockdownu,“. Podíl pozitivních testů je stále více než pětina (ale k poklesu z více než 30% došlo i díky zařazení antigenních testů). Zkrátka epidemie není pod kontrolou, ačkoliv došlo k výraznému zlepšení.

Pokud bychom zůstali po zbytek chřipkové sezóny na třetím stupni, tedy do jara, tak by stringency index byl na úrovních cca z konce září. Což stále představuje červené čísla pro služby: cca -7% pro maloobchod a -35% pro restaurace a ubytování. Pokud by vláda plně kompenzovala dopad karanténních opatření na jednotlivé služby, tak by skutečně brzy doznala, že masivní testování, trasování a i finanční podpora pro izolaci (náhrada výpadku příjmů) by byly výrazně levnější než plošné opatření.

Na rozdíl od jara tak sice nedojde k tak hlubokému poklesu ekonomiky (především díky lepší situaci v zahraničí), ale silné oživení nepřijde pravděpodobně už se začátkem roku (rizikem je spíše třetí vlna), ale až s druhým a třetím čtvrtletím.

Mimochodem, vakcína. Abychom byli schopni proočkovat populaci, potřebujeme 4 věci = strategii. Za prvé, vakcínu – tu nám zajišťuje EU. Za druhé, protože ji bude málo, tak připravenou prioritizaci. Například i podle toho, zda vakcína snižuje nakažlivost nebo „jen“ příznaky nemoci. Pokud jen příznaky nemoci, tak pravděpodobně je potřeba testovat spíše ohrožené skupiny obyvatel. Pokud i nakažlivost, tak spíše lidi s vysokým počtem kontaktů. Na rozhodnutí je potřeba mít už teď nakalibrované modely. Za třetí ochotu lidí se proočkovat, čemuž pomůže dobrá komunikace vlády se zapojením influencerů, vědců, učitelů… (já vím, „dobrá komunikace vlády“ zní v těchto časech jako oxymóron, ale je možné to změnit, jen to chce najmout odborníky na komunikaci a především se potom řídit strategií řídit, nikoliv z ní uhýbat kvůli politickým bodům). A za čtvrté zvládnout logistiku. Například Německo už nyní buduje očkovací centra, a chce je mít funkční od půlky prosince. Prosince! Důvodem je omezená kapacita lékařů, ale i případné komplikace při skladování, protože některé z RNA vakcín potřebují skladovat při -80 stupňů. Takové lednice praktici nemají a nedají 100 tisíc na jejich nákup.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz