Přes výrazný pokles ekonomiky si trh práce zatím vede dobře (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Po silném oživení ekonomika na konci roku opět klesne

Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 6,2 %. Meziroční pokles ekonomiky se tak zmírnil z předchozích -10,9 % na -5,8 %. Zpřesněný odhad, který bude zveřejněn zítra, podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak bude platit, že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během třetího čtvrtletí silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť domácností spotřebovávat a také vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry zřejmě došlo i k mírnému zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané hodnoty zaznamenal pravděpodobně průmysl a odvětví obchodu. Absence zahraničních turistů a pokračující důraz na omezení společenských kontaktů naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti služeb. Vlivem druhé vlny koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku ve znamení ekonomických ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší prognózy opět prohloubí zpět k -10 %.

Zhoršující se tendence ekonomického vývoje v závěru roku již postupně potvrzují jednotlivé předstihové indikátory. Mírný pokles zřejmě vykáže i listopadový PMI z českého zpracovatelského průmyslu. Jak však minulý týden ukázaly předběžné údaje za Německo a celou eurozónu, důvěra ve zpracovatelském průmyslu zatím zůstává na vysoké úrovni a také tuzemský PMI by tak měl setrvat nad hranicí 50 bodů.

Týden bohatý na data z tuzemské ekonomiky v pátek uzavře zveřejnění vývoje průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí. Její meziroční růst v nominálním vyjádření pravděpodobně zrychlil z 0,5 % ve druhém čtvrtletí na 2,1 %. Vliv na to mělo již zmíněné výrazné oživení ekonomické aktivity a návrat ekonomiky k normálu. Pomáhá také stále relativně nízká míra nezaměstnanosti, jejímuž výraznějšímu nárůstu brání expanzivní fiskální politika. Tuzemská inflace však zůstává poblíž 3 % a v reálném vyjádření tak bude průměrná mzda i nadále meziročně klesat. Tento pokles by se však měl podle naší prognózy zmírnit z -2,5 % na -1,2 %. Opětovný pokles ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí nicméně zřejmě přinese zhoršení i na trh práce.

Statistiky z trhu práce tento týden zveřejní také v ostatních státech. Listopadová míra nezaměstnanosti v Německu by podle nás měla zůstat na říjnových 6,2 %. I zde totiž působí podpůrné vládní programy. Za celou eurozónu uvidíme údaj nezaměstnanosti teprve za říjen, který by měl indikovat jen mírný nárůst na 8,4 %. Připomeňme však, že druhá vlna koronaviru se ve většině evropských zemí projevila nejsilněji až v listopadu. Její nástup ovlivnil také americký trh práce, kde zbrzdil probíhající oživení. Tamní míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu v listopadu klesla z 6,9 % na 6,3 %.

Finanční trhy stále hledí přes růžové brýle

Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1 b. na 87,6 b. a skončil mírně nad tržním odhadem, který počítal s výraznějším poklesem na 86,0 b. Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru. Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 b. na -17,3 b., tedy dokonce více než se čekalo. Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů v oblasti služeb dostal až pod -40 b., se však stále nacházíme na výrazně vyšších úrovních.

Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku. Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat. Obdobný obrázek jako páteční indikátory Evropské komise nabídly minulý týden i indexy PMI. Zveřejněn byl také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 b. na listopadových -17,6 b.

Zatímco začátek minulého týdne přinesl na finanční trhy další vlnu optimismu související s vakcínou proti covid-19, jeho druhá část se již nesla ve spíše poklidném módu, a to především v důsledku oslav amerického Dne díkůvzdání. Jako pozitivní si trhy vyložily pondělní zprávu firmy AstraZeneca o výsledcích testů její vakcíny. Ta sice hovořila o průměrné úspěšnosti pouze ve výši 70 %, při určitých způsobech dávkování však úspěšnost očkovací látky může vzrůst až na 90 %, tedy na srovnatelnou výši, jaké dosahují konkurenční vakcíny společností Pfizer a Moderna. Pozitivně na trhy působilo také to, že v USA započal proces předávání moci novému prezidentovi. Joe Biden již vybírá členy své vlády a kandidátkou na post ministra financí zřejmě bude bývalá šéfka Fedu Janet Yellenová, jejíž jméno trhy uvítaly. Slibují si totiž od ní větší míru kooperace mezi americkou měnovou a fiskální politikou.

Pokračující pokles rizikové averze se tak projevil v dalším posílení eura vůči dolaru, které v minulém týdnu získalo zhruba 0,5 %. Silnější euro se promítlo také ve vývoji české koruny, která posílila k 26,10 za euro. Pomohl tomu i nárůst korunových sazeb, když investoři již v nejbližším období neočekávají další snížení úrokových sazeb ze strany ČNB, a naopak stále více sázejí na jejich zvýšení v příštím roce. Rostly nadále i akciové trhy. Americký index S&P 500 se vrátil zpět nad rekordních 3600 b. a v průběhu minulého týdne získal zhruba 2 %. Obdobně rostl také evropský akciový index Euro Stoxx 50.