T. Holub o trhu práce po koronavirové krizi

Účast T. Holuba, člena bankovní rady ČNB v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce
(ČT24 8. 11. 2020, pořad Otázky Václava Moravce)

Video (externí odkaz na web ČT)

Vybrané citace:

“Pokoronavirový normál nebude úplně stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí. Myslím si, že se řada firem k tomu postavila velice dobře z hlediska své schopnosti fungovat na home office. Myslím, že to je jedna z velkých změn, která tady s námi zůstane i poté, co ta pandemie odezní. Řada firem si uvědomila, že zaměstnanci mohou efektivně pracovat i z domova. Samozřejmě to vytváří nové výzvy z hlediska kyberbezpečnosti a podobně, ale určitě se všichni už nebudeme na 100 procent vracet zpátky do svých kanceláří.”

“Firmy, které se zabývají informačními technologiemi, jsou vlastně vítězi této krize, ale samozřejmě je zase spousta oborů, kde nemůžeme čekat, že se plně obnoví ta úroveň ekonomické aktivity, jako byla před tím. To znamená restaurace, turistika, hotely. “Jedna z výzev je, jakým způsobem umožnit, aby se pracovníci z těchto oblastí přesunuli, pokud možno co nejhladším způsobem a bez nějaké velké vlny nezaměstnanosti, do těch oborů, které naopak budou po krizi prosperovat.”

“Já si myslím, že to není otázka pár měsíců. Myslím si, že to je transformace, která bude trvat ještě několik let poté, co ta krize skončí. Částečně si myslím, že jsme ji využili, ale některé programy typu Antivirus a podobně, tlumí nárůst nezaměstnanosti, což je dobře, ale na druhou stranu samozřejmě trošku zpomalují ten přechod lidí do potenciálně nových typů zaměstnání. Je potřeba hledat nějakou zlatou střední cestu. Na jednu stranu, abychom tady skutečně neměli masivní vlnu nezaměstnanosti, a na druhou stranu, abychom si nezakonzervovali ekonomiku, která v tom novém normálu už nebude úplně životaschopná.”

“Pro mě je pozitivní, že odbory chtějí aktivně pomoct transformaci ekonomiky, protože tradiční staré odbory často bránily zaměstnanost tam, kde existovala historicky, a nebyly úplně vstřícné vůči myšlence, že některá místa musí zaniknout, aby jiná mohla vzniknout.”

“Čekáme, že míra nezaměstnanosti vystoupá někam na 5,5 procenta během podzimu a jara příštího roku. Ty antivirové programy rozložily nárůst nezaměstnanosti v čase. Trošku jakoby zploštily tu křivku, ale není možné se domnívat, že by to už byl konec. Řada menších podniků může i zaniknout, a ten nárůst se prostě dostaví.”

“Myslím, že je rozumné nějakou verzi kurzarbeitu mít. Ale měla by to být skutečně verze, která úplně nebrání tomu, aby se lidé přesunuli z těch oblastí, kde už skutečně musí dojít k omezení zaměstnanosti, někam jinam. My tady máme příležitost v tom, že jsme vstoupili do krize s velmi přehřátým trhem práce, byla tu spousta neobsazených pracovních míst. To znamená, příležitosti tady jsou, a je důležité na jednu stranu se vyhnout nějakému masivnímu zbytečnému nárůstu nezaměstnanosti, ale zároveň nebránit přechodu k nějakému novému normálu.“

„Čekáme, že růst mezd se podstatně utlumí. Ten se nemůže odtrhnout od reality vývoje ekonomiky. Čekáme, že v letošním i příštím roce bude nominální růst mezd v soukromé sféře pod 3 procenty.“

„Samozřejmě to, co požaduje odborová organizace z hlediska minimální mzdy, je poměrně podstatný nárůst, který by zplošťoval mzdovou distribuci směrem zespoda. Já bych měl trošku obavu z toho pohledu, že skutečně mezi ta ohrožená odvětví spadá třeba pohostinství, kde se spousta lidí pohybuje poměrně blízko minimální mzdě, a snaha o její zvýšení paradoxně těm zaměstnancům nemusí úplně pomoci. Protože pokud by pro některé z těch firem, které jsou teď zavřené, představovalo nějaký poslední hřebíček do rakve, tak bohužel je pošleme cestou restrukturalizace do nějakého jiného odvětví, což dlouhodobě může být dobře, ale krátkodobě by to ty zaměstnance mohlo poškodit. Tady to je evidentně oblast, kde se povede nějaké další vyjednávání mezi tím, co chtějí zaměstnavatelé, a tím co chtějí odbory. A nějaká střední cesta by z mého pohledu asi byla v dané situaci to nejvhodnější.“

„My samozřejmě počítáme s tím, že tady máme druhou vlnu, která vedla k uzavírkám v sektoru služeb. Tady bych zdůraznil, že ta čísla jsou silně podmíněná tím, že se nebude znovu zavírat průmysl. K tomu máme horší alternativní scénář, který také bude zveřejněn v naší zprávě o inflaci. A tam ta čísla by byla nejen větší minus pro letošní rok, někde kolem -8 % ale byla by tam i mírná recese, mírný pokles ekonomiky za celý rok 2021.“

„Ten scénář nelze úplně vyloučit. Zatím to k němu nesměřuje. Je důležité, že zůstávají otevřené hranice, naše exportní trhy, zejména Německo. Zatím se zdá, že tam poptávka drží poměrně dobře. Proto my ještě relativně máme v tom základním scénáři prognózy optimismus, ale ten samozřejmě nepočítá s tím, že by někde v půlce příštího roku už nastal stejný normál, jako byl před krizí. My v podstatě předpokládáme, že v létě příštího roku bude zhruba stejná míra otevření ekonomiky, jako byla v letošním létě. Což samozřejmě znamená, že pohostinství, turistika, letecká doprava, nic z toho se ještě v tu chvíli nevrátí na předkrizovou úroveň. My čekáme dosažení předkrizové, resp. předpandemické úrovně HDP až v roce 2023.