ČNB bez překvapení, sazby se nemění

ČNB bez překvapení, sazby se nemění Dnešní zasedání bankovní rady České národní banky šok nepřineslo, když rada rozhodla o zachování všech tří úrokových sazeb na stávající úrovni. Repo sazba tak zůstává na hodnotě 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 a lombardní sazba na 1 %. Více informací o tom, co bankovní radu k aktuálnímu rozhodnutí vedlo, se dozvíme na tiskové konferenci za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jejíž začátek je plánován na 15:45.
 

Rozhodnutí bankovní rady se tentokrát řadilo mezi ty široce předvídané. Po jarním svižném snížení sazeb o dva procentní body, čímž se ČNB snažila přispět svým dílem ke snazšímu post-pandemickému zotavení ekonomiky, se její role aktuálně jeví primárně jako stabilizační, spíše než aktivistická. Úrokové podmínky jsou nastaveny velkoryse, zmírněny byly i požadavky na schvalování hypotečních úvěrů či povinná proticyklická kapitálová rezerva bank. Inflace, hlavní cíl České národní banky, se sice nachází nad tolerančním pásmem, nicméně dostupné indicie naznačují její postupné snižování směrem ke dvouprocentnímu cíli na horizontu měnové politiky. Zářijový růst spotřebitelských cen (3,2 %) byl sice o něco slabší, než ČNB předpokládala, ovšem do značné míry k tomu došlo vlivem volatilních položek, jako jsou potraviny či pohonné hmoty. Naopak jádrová inflace, která je z pohledu měnové politiky přeci jen informativnější, odhad ČNB překonala. Nadcházející měsíce by pak měly vést k oslabování inflačních tlaků vlivem utlumené ekonomické aktivity v tuzemsku i v zahraničí. V opačném směru působí relativně slabý kurz české měny, který se nachází mírně nad prognózou centrální banky, čímž obstarává měnové uvolnění sám od sebe.
 

Spíše než na samotné rozhodnutí bankovní rady tak nyní trh i my budeme zvědavi na podobu aktualizované makroekonomické prognózy z dílny ČNB. Ta poslední se ve srovnání s jinými institucemi řadila spíše mezi ty pesimističtější, když i bez druhé vlny pandemie předpokládala pokles českého HDP v letošním roce o 8,2 %. Skutečný vývoj tak oproti prognóze přinesl pozitivní překvapení s ohledem na dopady samotné první vlny, když se česká ekonomika ve třetím čtvrtletí oklepala podle prvního odhadu až na -5,8 % meziročně, zatímco ČNB čekala -10 %. Tento pozitivní vývoj ovšem mezitím zastínil příchod druhé vlny epidemie a s ní souvisejících ekonomických restrikcí. Variantě pokračující pandemie přitom ČNB přisuzovala poměrně drtivý dopad na českou ekonomiku. Budeme tak zvědavi, jak se k ní postaví nyní.
 

Ani s ohledem na turbulentní vývoj nepředpokládáme, že by ČNB výrazně změnila rétoriku. Podle nás zřejmě zopakuje, že inflace se vyvíjí přibližně v souladu s jejím očekáváním a míří k cíli. Zhoršení ekonomického vývoje ČNB podle nás nepřiměje k využití nástrojů měnové politiky v dohledné době. Devizové intervence, na jejichž možnost trh ještě před nedávnem spekuloval, nejsou momentálně na stole, jelikož fluktuace kurzu nedosahují rizikových hodnot. Nebyli bychom ovšem překvapeni, kdyby nová prognóza zmírnila výhled na úrokové sazby. Model centrální banky je původně nabádal začít zvyšovat již v průběhu roku 2021 a to poměrně solidním tempem. To podle nás již nyní nemusí platit a výhled na zahájení cyklu zvyšování by se mohl posunout až do roku 2022.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.