Akcionáři Harvardu mají již jen necelý měsíc na „převzetí“ listinných akcií

Před více než rokem akcionáři společnosti Harvardský průmyslový holding v likvidaci (HPH) rozhodli na valné hromadě o poměrně diskutabilní přeměně zaknihovaných cenných papírů na listinné. Realizace na sebe každopádně nenechala dlouho čekat a po zrušení akcií v Centrálním depozitáři společnost následně loni od listopadu umožnila akcionářům vyzvednout si „nové“ listinné akcie HPH. Vzhledem ke 240 tisícům akcionářů HPH na domácí scéně vlastně administrativně nevídaná transakce, která se nyní chýlí ke konci. Otázkou zůstává, s jakou úspěšností.

Zájem akcionářů HPH zachovat si vyzvednutím akcií vlastně nadále své působení ve společnosti, byl v prvních měsících výrazný. Jarní omezující nařízení vlády týkající se koronaviru však ve svém důsledku přineslo pozastavení daného procesu. Vedení HPH následně přišlo s alternativním distančním „vyzvednutím“ akcií, které probíhá dosud. Prostřednictvím příslušného formuláře dostupného na stránkách HPH má akcionář stále možnost požádat si o akcie, resp. společnost na základě daného požadavku listinné akcie pro akcionáře vyčlení pro budoucí fyzické převzetí.

Vzhledem k tomu, že HPH v srpnu vyhlásila již zákonnou druhou výzvu k převzetí listinných akcií, dosud nereagujícím akcionářům se krátí lhůta zachovat si angažovanost ve společnosti a tedy i nárok na likvidační zůstatek. Termín, do kdy musí akcionář nejpozději doručit zmiňovaný formulář společnosti, je stanoven na pátek 20. listopadu.

Dražba nevyzvednutých akcií?

Pokud si akcionář v dané lhůtě akcie nevyzvedne, společnost je má následně ze zákona prodat. Jednat má s odbornou péčí, avšak není zákonem striktně dáno, že musí formou veřejné dražby. Vzhledem k tomu, že se však akcie HPH na burze nikde neobchodují, dražba se na první pohled zdá jasnou nejprůhlednější volbou. Pokud k této variantě dojde, společnost musí minimálně dva týdny předem uveřejnit podrobnosti k dražbě.

V nabídce miliony akcií HPH?

HPH vznikl v roce 1996 sloučením Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu. Z hlediska akcionářské struktury tedy tvoří početně gró majitelé z kupónové privatizace, zkrátka akcionáři vlastnící obvykle do 40 akcií HPH. Likvidace společnosti trvá již téměř 23 let a vidina konce je stále v nedohlednu. Stejně tak s křišťálovou koulí lze odhadovat možný výnos pro akcionáře, přestože jak jsme již dříve informovali, potencionální majetky HPH se v souhrnu dají počítat dokonce v miliardách korun.

Vzhledem k předloňskému navýšení základního jmění se však pro drobné akcionáře, kteří se transakce nezúčastnili, jejich podíl na potencionálním likvidačním zůstatku na každou akcii vlastně snížil. Vzhledem ke zmiňovanému nekonečnému průběhu likvidace navíc řada akcionářů již dění ohledně HPH přestala sledovat a řešit, resp. akcie „odepsala“. A tedy na výzvu fyzicky vyzvednout si je v nové podobě nereflektuje. U společnosti tak zůstanou nevyzvednuté akcie možná i od desetitisíců akcionářů.

Co do absolutního počtu by však hlavní množství nevyzvednutých akcií mělo pocházet od Viktora Koženého, resp. celé řady kyperských společností ovládaných jeho matkou. V souhrnu jejich podíl při původním základním jmění dosahoval zhruba 44 %, tedy více než 7 milionu akcií HPH. Dle dříve také HPH prezentovaných informací je však většina těchto společností již na Kypru reálně právně „mrtvých“. Že by se tak „Koženému“, navíc coby dlužníkovi HPH, podařilo akcie „vyzvednout“, se zdá být nereálné. Jeho vliv na HPH by tak v tomto ohledu měl přinejmenším z většiny zaniknout...

Otázkou samozřejmě zůstává, kdo bude případné vysoké jednotky milionů akcií HPH v dražbě v balíku ochoten koupit a za jakou cenu. Přestože řada akcionářů už není tak optimistická jako před 2 lety při úpisu nových akcií, našly by se jistě stále desítky zájemců svůj podíl v určitém množství dle ceny dále navýšit. Celkově vyšší výnos z prodeje akcií by tak mohlo možná přinést místo dražby něco jako u obchodovaných firem velkými akcionáři využívaný „book building“. Tedy příjem objednávek od investorů, kdy každý poptává určité množství za svou limitní cenu. A dle vzniklé knihy objednávek se uspokojí investoři s nejvyššími cenami do daného nabízeného počtu akcií…

Právě získaný výnos za prodané nevyzvednuté akcie bude konečným vyrovnáním pro „neaktivní“ akcionáře. Jinými slovy za své nevyzvednuté akcie získají finanční prostředky z prodeje (po odečtení příslušných nákladů transakce). Vzhledem k tomu, že majetek HPH tvoří nyní především jen pohledávky, resp. potencionální výnosy ze soudních sporů, při současném pohledu tak žádné zbohatnutí akcionáři za své akcie čekat nemohou. Při menším vlastněném počtu akcií tak nepokryje výnos možná ani náklady na zaslání složenkou…

Jak již bylo naznačeno výše, celý kolotoč spojený se změnou zaknihovaných akcií HPH na listinné ve svém důsledku přinese další pohyb v akcionářské struktuře. Připomeňme, že po navýšení základního jmění na celkových téměř 41,5 mil. akcií se následně s náskokem jasně největším akcionářem HPH stal s překvapivým výrazným podílem 18,9 % Vlastimil Jiřík. Více než 5 % podíl pak začal ovládat již jen Martin Burda.

Poslední události v HPH aneb likvidace již bez Častorála

V červenci společnost zveřejnila druhé oznámení týkající se snížení základního jmění. Blíže ke své fyzické realizaci je tak vymazání celkem téměř 1,58 mil. akcií, které HPH získala darem od kyperských společností HARMS a BERIO. Tedy akcie HPH k nimž se V.Kožený a B.Vostrý měli původně dostat trestnou činností a jež se coby náhrada za poškození HPH dostaly do společnosti. Tedy již i touto transakcí se změní akcionářská struktura, resp. každému akcionáři se vlastně poměrově navýší jeho podíl. V případě například zmiňovaného akcionáře Jiříka na zhruba 19,6 %.

Před měsícem pak soud nepravomocně zamítl žalobu na neplatnost valné hromady z roku 2018, která mj. rozhodovala právě o zvýšení základního jmění.  Toto setkání akcionářů napadl Petr Kaňovský a na valné hromadě ani nepřítomný likvidátor Zdeněk Častorál. Ten každopádně již však o svou funkci po téměř 20 letech definitivně přišel, když Vrchní soud v Praze právoplatně 3. září rozhodl o jeho odvolání.