Rumunsko – podpora a restrukturalizace pracovního trhu a sociálních služeb

Podle posledních relevantních statistických údajů nezaměstnanost v červenci 2020 dosáhla výše 5,4%, což je cca. 484 000 lidí bez práce. Pro srovnání: na počátku pandemie tj. za duben hlásil oficiálně statistický úřad 4,6%. Velmi dramaticky dopadá krize například na sektor HoReCa. Několik set zaměstnanců z tohoto sektoru se 7. října sešlo v Bukurešti, aby protestovali proti rozhodnutí centrálních úřadů zavřít vnitřní prostory restaurací, barů a kaváren. Prezident Rumunské federace hotelového průmyslu Calin Ile uvedl, že do konce roku bude propuštěno 100 000 zaměstnanců a odvětví utrpí ztráty ve výši 3 mld. EUR kvůli vládním omezením.

Dle analytiků bude celková nezaměstnanost teprve narůstat a tzv. druhá vlna pandemie COVID jistě neřekla poslední slovo. Např. v Bukurešti se od 20. října zpřísňují hygienická opatření a rozšiřují zákazy v rámci HoReCa sektoru.

Tíživé situaci na pracovním trhu odpovídá obecně i výše prostředků, které chce vláda vynaložit na jeho sanaci. Rumunsko je podle premiéra Ludovica Orbana jediným členským státem EU, který v první polovině roku 2020 zvýšil podíl investic ve srovnání s první polovinou roku 2019. Zmínil primárně důležité investice do zdravotnické infrastruktury a potvrdil, že budou následovat další prostředky ve výši 4 miliard EUR dle klíčového dokumentu pro investice, tj. „Národního investičního a ekonomického plánu obnovy“ ze srpna t. r.

Nejvýznamnější pomoc se bude týkat prodloužení doby podpory tzv. technické nezaměstnanosti, kdy je vláda připravena sukcesivně uvolňovat 180 mil. EUR měsíčně a podpora opětovného zahájení ekonomické činnosti a obsazení pracovních míst, kdy vláda předpokládá výdaje ve výši takřka 800 mil. EUR.

V souvislosti s podporou oživení zaměstnanosti je pro práci z domova home office v rumunském národním plánu na ekonomickou obnovu země uvedeno, že každý takový pracovník (v Rumunsku nazývaný teleworker) má nárok na finanční subvenci ve výši 2 500 RON, aby měl prostředky na nákup potřebného technologického zázemí a služeb. Příslušnou částku může zaměstnavatel požadovat od státu do 31. prosince 2020 a bude v rámci dostupných prostředků hrazen z rozpočtu na pojištění v nezaměstnanosti za předpokladu, že zaměstnanci pracovali v režimu práce z domova po dobu nejméně 15 pracovních dnů během nouzového stavu.

V srpnu 2020 vstoupilo v Rumunsku v platnost nařízení, které reguluje formu kurzarbeitu. Nařízení uvádí minimální procento dotčených zaměstnanců: nejméně 10% z celkového počtu a nejméně 10% snížení obratu ve srovnání s loňským rokem. Procentní částka poskytnutá státem činí 75% rozdílu mezi celkovou hrubou mzdou zaměstnance před zkrácením pracovní doby a hrubou mzdou odpovídající délce pracovní doby po zkrácení.

Se snahou o znovu zaměstnání souvisejí i granty sloužící profesionálnímu vzdělávaní zaměstnanců ve výši 32 mil. EUR a stimulace zaměstnávání mladých lidí, resp. osob starších 50 let a Rumunů vracejících se ze zahraničí. Vláda vidí jako důležitou právní ochranu nízkopříjmových skupin. K udržení pracovních míst pro mladé lidi počítá vláda s rozpočtem 300 mil. EUR.

Důležitou součástí vládního plánu rumunské vlády jsou opatření sociální ochrany občanů ve výši 355 mil. EUR.

Pro tzv. zranitelné osoby, tj. odhadem 1,2 milionu lidí, se počítá s přidělením balíčků potravin a hygienických materiálů, celkový rozpočet pro tyto účely je 225 mil. EUR. Pro osoby starších 75 let, které mají nižší než zaručený minimální příjem, se budou vydávat vouchery na teplé jídlo. Příjemců by mělo být cca 250 tis osob, rozpočet 100 mil. EUR. Podobně by se měly vydávat vouchery pro žáky pocházejících z rodin s nízkými příjmy na nákup školních potřeb, oblečení a obuvi. Jednalo by se asi o 400 tis dětí, rozpočet je odhadován na 30 mil. EUR.

Ministerstvo financí také oznámilo, že v tomto roce ani v roce 2021 nemá v plánu zvyšovat daně, neboť již má fiskální řešení pro současné ekonomické problémy spojené s pandemii COVID. Premiér L. Orban v této souvislosti také poukázal, že se vládě daří využívat finančních prostředků z EU a to ať už ze standardního rozpočtu či podpůrných programů typu SURE.

Komplexní podpora a restrukturalizace pracovního trhu a sociálních služeb může přinést pro CZ firmy šanci při participaci na digitalizaci státní správy, tvorbě IT systémů, ale prostor se otevírá i v potravinářském průmyslu, např. při dodávkách balené, sušené potraviny apod. Za úvahy českých firem by jistě stálo i přímé zapojení se do některých programů – například na nákup školních potřeb, oblečení a obuvi.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti