Perly týdne: Začal nový býčí trh, rotace je na spadnutí a u nás platíme na (ne)dálnicích

Roubini přišel s dalším varováním, ale jiní se domnívají, že začal další cyklus a býčí trh. Hovoří se o rotaci do cyklických titulů, Čína ale už není motorem globální ekonomiky. U nás platíme za (ne)dálnice a ještě mnohem více. Další Perly týdne jsou tu.

Ve světě…

Roubini opět varuje, Wilson povzbuzuje: Nouriel Roubini na videu Bloombergu tvrdil, že čelíme dezinflačním tlakům, které ještě nějakou dobu přetrvají. Pokud ale bude pokračovat monetizace vládních dluhů spojená s poškozenou nabídkovou stranou ekonomiky, může se dostavit stagflace. Negativní nabídkový šok by mohl pramenit z deglobalizace, protekcionismu a politik, které omezují potenciální růst. Může tak za pár let nastat podobný problém jako v sedmdesátých letech minulého století. Část investorů se přitom tohoto scénáře podle ekonoma obává již nyní.

Roubini vyjmenoval dlouhou řadu rizik včetně pandemie a geopolitických tenzí a podle jeho názoru není divu, že akcie v září tak oslabily. Jiný pohled na další vývoj má Mike Wilson z Morgan Stanley, který hovoří o novém cyklu a novém býčím trhu. I on uznává existenci řady rizik, ale investoři by podle něj již měli podvážit sektory, jako jsou utility, zboží běžné spotřeby a technologie a namísto toho se orientovat na finanční společnosti, průmysl, materiály a také zdravotní péči.

Rotace na spadnutí: Podle průzkumu CNBC hodlá 52 % investorů v následujícím čtvrtletí rotovat do cyklických akcií. Si Čchiao z UBS Global Wealth Management k tomu uvedla, že tyto akcie jsou v portfoliích její společnosti také mírně nadváženy. Je ale „třeba být opatrný“, protože bude hodně záviset na tempu otevírání ekonomiky a na dostupnosti vakcíny. Odbornice se tak domnívá, že je dobré zůstat u akcií velkých růstových firem a do cyklických akcií „pomalu rotovat“. Její společnost má pro index S&P 500 pro letošní rok cílovou hodnotu 3 500 bodů a pro polovinu roku příštího 3 700 bodů.

Čína netáhne: Alicia Garcia Herrero je hlavní ekonomkou pro Asii v investiční bance Natixis a pro Bloomberg Finance uvedla, že jihovýchodní Asie si ekonomicky nevede nejlépe, což je z nemalé části dáno tím, že „Čína neimportuje“. Dodala, že „pokud nyní Čína odněkud dováží, tak ze Spojených států, ale ne z Asie, či Evropy“. Takže její ekonomika nyní neslouží jako tahoun globálního růstu. V Asii ale jsou patrná „světla na konci tunelu“.

Garcia Herrero tvrdí, že čínské hospodářství prochází oživením, které je do značné míry taženo vládou – státem vlastněnými společnostmi, místními vládami a podobně. To znamená, že v roce 2021 už nebude oživení zřejmě tak rychlé, protože stimulace ztratí na síle. K tomu se v ekonomice zvýší počet zombie firem a další dlouhodobější problémy. Natixis čeká, že Čína letos poroste o 2,2 %. Ohledně dlouhodobějšího vývoje ekonomka zmínila i problematické státem vlastněné firmy, které namísto aby ztrácely své pozice, naopak rostou. Jde o odraz současných stimulačních snah a je otázka, jaký bude dlouhodobý dopad.

Ohledně Japonska ekonomka uvedla, že jeho dlouhodobý ekonomický útlum je často vysvětlován stárnutím populace. Podle jejího názoru lze ale v Asii najít další země s podobným demografickým vývojem, ale také rostoucí produktivitou. Té se ale Japonsko netěší, a to je jádrem jeho problému. Vláda by tak měla provést deregulaci a reformy trhu práce, které by produktivitu zvýšily a které již měly být provedeny dávno. Monetární politika již Japonsku výrazněji pomoci nemůže, centrální banka podle ekonomky „udělala, co mohla“. O potřebných reformách ale nikdo nemluví, politici hovoří spíše o tom, jak zachovat současný stav.

Jen krátký úsek „americké“ historie: Deutsche Bank v jedné ze svých analýz přináší následující graf s podíly na světovém produktu od roku nula. Podle čísel z Maddison database byla v té době většina světové ekonomické aktivity koncentrována v Číně a Indii. Na významu postupně získávaly evropské země, až v devatenáctém století začal podíl Indie a Číny prudce klesat s tím, jak rostl produkt ve Spojených státech. V posledních desetiletích ale americký podíl na světové ekonomické aktivitě opět klesá, a to zejména kvůli vývoji v Číně. Indie, alespoň prozatím, své předchozí pozice zpět nezískává:

Zdroj: Deutsche Bank, The Daily Shot, Twitter

Čínští turisté nejsou: The Daily Shot ukazuje na Twitteru graf s vývojem počtu čínských turistů mířících do zahraničí. Ten měl až do roku 2019 rostoucí trend, v posledních měsících ale došlo k prudkému propadu a nyní do zahraničí podle grafu nemíří v podstatě žádní turisté z Číny:

Zdroj: Twitter

Banky zatím ne: Marija Veitmane ze State Street Bank pro Bloomberg Markets uvedla, že banky potřebují pro svou ziskovost vyšší sazby a napřímenější výnosovou křivku. Platí to zejména o těch evropských, které mají ve svých portfoliích velký objem úvěrů. ECB ale vyšší sazby a napřimování křivky vyloučila. Na druhou stranu ale v poslední době vidíme, že v Evropě se zvedá objem poskytnutých úvěrů, k čemuž přispívá i vládní politika a poskytované garance. Kvalita úvěrů je ale celkově problematická, a to samé platí o jejich ziskovosti.

„Museli byste mi zaplatit, abych dala banky do své rozvahy,“ shrnula svůj pohled strategička. Na to, aby se věci změnily a „probudil se dluhopisový trh“ by podle ní bylo třeba vyšší inflace, která by vedla i ke zvedání sazeb. V dohledné době ale podle ní k růstu inflace nedojde, nejdříve za několik let.

„Free“ sever: Eurostat přináší tento týden srovnání evropských zemí podle toho, jak jednoduché je v nich vybrat si rychle pár hodin volna. Nejvíce svázaní jsou v tomto ohledu v zemích, jako je Bulharsko, Rumunsko, či Slovensko. U nás jsou poměry znatelně volnější, ale stále ne tak jako ve Švédsku, Dánsku, či Nizozemí:

Zdroj: Eurostat

Druhý graf ukazuje, kde si mohou lidé nejvíce rozhodovat o vlastní pracovní době. V Bulharsku, Litvě, či Maďarsku jen výjimečně, na opačném konci spektra jsou opět zejména severské země:


u nás doma...

Dálniční poplatky na (ne)dálnících: Seznam.cz upozorňuje na to, že „přes 8 000 lidí se podepsalo pod petici, která žádá zrušení dálničního poplatku na silnici D56 mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou". „Přijde nám absurdní platit dálniční známku kvůli několikakilometrovému úseku, který na dálnici ani nenavazuje a je často opravován, takže řidiči si musejí stále hlídat nejen rychlost, ale také se soustředit na dopravní kužely a provizorní čáry. To spoustu řidičů vyhání na okresky vedoucí přes okolní obce, kde narůstá doprava a s tím spojený hluk, prašnost a zvýšené emise z výfukových plynů,“ stojí v takzvané petiční průvodce.

Stále prostor pro omezení korupce: Ihned.cz píše, že „podle Evropské komise má Česko stále ještě nedostatky v boji proti korupci. Podle Bruselu existují obavy, že velké korupční případy nejsou v tuzemsku vyšetřovány systematicky“. Podle portálu se to píše „ve vůbec první zprávě o stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie“. Ve středu ji představila místopředsedkyně komise Věra Jourová, která řekla: „Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás“. K tomu připomněla, že „sama vyrostla v komunistickém Československu a má tak zkušenosti se systémem, kde někteří si byli rovnější“.