Čeští šéfové patří k nejohleduplnějším vůči svých podřízeným v celé EU, plyne ze statistiky Eurostatu
Češi sice možná v soukromí nenechají na svém šéfovi a zaměstnavateli nit suchou, ve skutečnosti si ale zase nemají zase tolik nač stěžovat. Alespoň tedy podle nové statistiky Eurostatu. Ta uvádí podíl zaměstnanců, které jejich zaměstnavatel v uplynulých dvou měsících vícekrát „vyrušil“ ve volném čase, tedy v době mimo pracovní dobu. Loni bylo v celé EU takových zaměstnanců 17,4 procenta. V Česku však pouze 7,7 procenta. Dá se tedy říci, že tuzemští šéfové ctí volný čas svých podřízených v kontextu situace v EU v nadprůměrné míře.
Méně už své podřízené během mimopracovní doby „vyrušují“ v EU už jen litevští a rumunští šéfové. V Litvě, resp. v Rumunsku loni čtyři, resp. pět procent zaměstnanců uvedlo, že je zaměstnavatel v posledních dvou měsících několikrát kontaktoval mimo pracovní dobu.
Nejneodbytnější jsou naopak zaměstnavatelé ve Finsku, ve Švédsku a v Nizozemsku, kde daný podíl vícekrát vyrušených zaměstnanců odpovídal loni po řadě 35,3 procenta, 32,3 procenta a 29,8 procenta.
Ohleduplnost českých zaměstnavatelů potvrzuje i další podobná statistika. Ta uvádí podíl zaměstnanců, kteří nejen, že byli v uplynulých dvou měsících svým nadřízeným kontaktováni, ale ještě navíc dostali v rámci tohoto kontaktování pracovní úkol, na jehož splnění museli začít pracovat ještě před začátkem dalšího pracovního dne. V Česku bylo loni takových zaměstnanců jen 5,2 procenta, v EU jako celku ovšem hned 10,5 procenta. Lépe než čeští zaměstnavatelé si v této statistice stojí opět už jen ti litevští a rumunští, neboť v případě těchto zemí činil loni daný podíl shodně 3,1 procenta. Nejneodbytnější jsou v tomto ohledu opět finští šéfové (podíl loni činil 22,3 procenta) a šéfové švédští a britští (podíl loni shodně činil 15,9 procenta).
Obecně šéfové v EU „vyrušují“ mimo pracovní dobu častěji mužské podřízené než ty ženské (20 procent vs. 14 procent). Mimo pracovní dobu také častěji své mužské než ženské podřízené přímo úkolují. Úkolování mimo pracovní dobu uvádí dvanáct procent mužských zaměstnanců, zatímco jen osm procent zaměstnankyň.
Samozřejmě, podobné statistiky je třeba brát s rezervou. Mohou být zatíženy určitou subjektivitou, či dokonce autocenzurou, plynoucích z kulturně-historicky daných norem a vzorců chování. To, co zaměstnanec ve Skandinávii už považuje za vyrušení, třeba zaměstnanec v zemích typu ČR, Rumunska nebo Litvy ve statistice ani nevykáže.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz
Více zpráv k tématu Plyn - LNG, CNG, LPG
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?