Turecko překvapilo: Úrokové sazby jdou po dvou letech opět nahoru

Turecká centrální banka nečekaně zvýšila úrokové sazby o 200 bazických bodů na 10,25 %. Je to pro ni poprvé po dvou letech, kdy svou měnovou politiku utáhla. Rozhodnutí je pro trhy překvapením. Centrální banka Turecka je pod silným tlakem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Manévrovací prostor se jí ale zúžil. Turecká lira, která letos ztrácela k americkému dolaru až 23 %, si opakovaně sahala na historická minima a inflace se zadrhla na dvouciferných hodnotách. Klidu nepřidaly ani obavy kvůli vydrancovaným rezervám centrální banky, nákladným státním intervencím na devizovém trhu a rostoucí poptávce Turků po tvrdé měně.

Od centrální banky se dnes obecně očekávalo, že měnovou politiku ponechá beze změn. Ta ale uvedla, že rychle zotavování ekonomiky z počátečního šoku, způsobeného koronavirem, drží spotřebitelské ceny na vyšších úrovních.
Turecká lira stoupla k dolaru po jejím rozhodnutí až na 7,56 za dolar. Před oznámení se obchodovala za 7,71. Dnešní intradenní nárůst je pro ni nejsilnější za zhruba měsíc. Naposledy lira k dolaru posilovala o skoro 0,9 %.

Vyhlašovaná sazba zůstává nicméně pod indexem spotřebitelských cen, který v srpnu dosahoval 11,77 % - tedy více než dvojnásobku 5% inflačního cíle centrální banky. Reálné sazby jsou tak pro držitele lirových účtů záporné.

Centrální banka držela na posledních dvou setkáních měnového výboru svou týdenní repo sazbu stabilně na 8,25 %. Tomu ale předcházel skoro rok trvající cyklus, během kterého ji agresivně srážela z 24 %.

Jak ale lira v posledních dvou měsících oslabovala, uchylovala se banka k záložním opatřením a skrze jiné nástroje zvedla průměrné vážené náklady na financování na 10,65 % z červencového minima 7,34 %.

Na liru v poslední době doléhalo i napětí mezi Řeckem a EU kvůli právům na průzkum ve východní části Středozemního moře. Padla i slova o sankcích, I když toto nebezpečí tento týden povolilo.

Zdroje: Reuters, FT