Taylor: Úpadek velkoměst? Ne tak rychle

Je evidentní, že ekonomická aktivita není rozmístěna rovnoměrně, ale bývá koncentrována do měst. I přesto, že v nich je větší znečištění ovzduší, vyšší ceny, dopravní zácpy či vyšší kriminalita. Poukazuje na to ekonom Tim Taylor s tím, že nyní vzniklo několik ekonomických studií, které se touto tématikou zabývají. Jedna ze studií připomíná, že oním pozitivem, které hraje do karet měst, je vyšší produktivita. Dodává však, že panuje poměrně malá shoda na tom, co k této produktivitě přispívá.

Jedním z důvodů může být to, že ve městech dochází k většímu sdílení a efektivnějšímu využití dostupné infrastruktury. K tomu je tu větší zásoba práce a dovedností a lépe se spojují potřeby zaměstnavatelů a zaměstnanců. V neposlední řadě může být ve městech efektivnější přenos dovedností a znalostí. Od určité velikosti aglomerace ale mohou i tak začít převažovat negativní faktory, jako je hustota obydlení, ceny pozemků, nemovitostí a tak dále.

Taylor píše, že zatímco přínosy měst jsou předmětem intenzivního výzkumu, popsané náklady již méně. A nyní se k nim bezesporu přidávají náklady a rizika spojená s pandemií. A také rostoucí zločinnost a pravděpodobnost nepokojů ve velkých městech. Firmy i lidé na to podle studií reagují a vše se pohybuje ve spirálách.

Jestliže je totiž ve městech velká hustota obyvatel, znamená to mnoho lidí v restauracích, obchodech a dalších podnicích a tyto podnikatelské příležitosti a poskytované služby obratem lákají do města další lidi. Pokud se ale objeví faktor, který atraktivitu měst znatelně sníží nebo přispěje k jejímu snížení, spirála se začne točit obráceně: Lidé odcházejí, restaurace se uzavírají, klesá množství nabízených služeb a to obratem ještě více snižuje atraktivitu života ve městě.

Taylor pokračuje s tím, že pandemie ovlivňují život ve městech již po celá staletí a ta se díky nim adaptují, což se projevuje například investicemi do odpadních systémů či snahou o větší proslunění měst, která přišla kvůli epidemiím tuberkulózy. Ekonom má za to, že i současné snahy o sociální distancování zanechají na městech stálou stopu. Může například dojít k tomu, že bude k dispozici více místa pro chodce a cyklisty. Nicméně podle Taylora není pravděpodobné, že by došlo k nějakým významnějším změnám.

„Zdá se mi, že se během krátkého časového období pokoušíme o velké změny. Jen v oblasti ekonomie se již celá desetiletí hovoří o práci z domova, telemedicíně či vzdělávání na dálku. A nyní najednou podnikáme ve všech těchto oblastech obrovské skoky,“ píše Taylor. U měst je podle něj možné, že někteří lidé se jim budou ve strachu z epidemie vyhýbat. Nicméně někoho zase přilákají existující příležitosti.

Taylor také na svém blogu zmiňuje, že řada měst touží po tom, aby se z nich stala technologická centra a podnikaly v nich významné technologické společnosti. Ekonom ovšem poukazuje na to, že podle výzkumu v podstatě neexistuje recept, jak takové firmy do města či dané oblasti přilákat. Nejlepší je tedy „snížit očekávání“ a „doufat, že ve vašem městě právě vyrůstá nějaký velký inovátor a podnikatel“. Výzkum totiž ukazuje, že významnou roli při určení lokality technologických firem a jejich provize hraje to, kde žije jejich zakladatel či vedení.

Zdroj: The Conversable Economist