Pandemie rozpoutala nárůst bankovních vkladů v eurozóně

Statistika, o které je tento článek, není v porovnání s hvězdami statistického nebe jako HDP nebo inflace tak úplně přitažlivá. Minimálně zčásti by ale mohla signalizovat, jak moc centrální banky a vlády zaplavily finanční systém levnými penězi, aby ekonomiku uchránily před recesí.

Nejdříve se podívejme na vklady domácností a firem v bankách v zemích platících eurem. Podnikatelé i domácnosti je jenom během července zvýšili o 184 miliard EUR. Celková výše vkladů tak za poslední rok do července stoupla o 10,3 % a vůbec poprvé se dostala nad úroveň 12 bilionů EUR.

Celková peněžní zásoba v zemích s eurem se během uplynulého roku do července zvýšila meziročně o 10,2 %. Jde o takzvané široké peníze, označované jako agregát M3, kterými se v metodologii Evropské centrální banky kromě vkladů rozumí také třeba peníze v oběhu nebo repo operace. To je tempo, které se od globální finanční krize před 12 lety nevidělo. Graf níže ukazuje vývoj tempa ročního růstu ukazatele M3 a užšího měnového agregátu M1 (peníze v oběhu a jednodenní vklady) od roku 2015 a v období od března do července letošního roku. Rekordní bylo v červenci ostatně i tempo růstu ukazatele M1: 13,5 %.

Především firmy si během roku do července odkládaly peníze tak rychle jako nikdy v minulosti. Vklady firem mimo finanční sektor se za dané období zvedly o 20,4 %. Spotřebitelé zvýšili svoje vklady o 7,4 %, stejně jako v předešlém měsíci.

Rychlým tempem se zvyšovaly také úvěry nefinančním firmám. Tempo sice v červenci trochu zpomalilo, stále však zůstávalo v blízkosti 11letého maxima.

Čtvrteční čísla od ECB mohou naznačovat, jak velké množství domácností a podnikatelů reagovalo na hospodářský útlum v důsledku pandemie tím, že si odkládalo více peněz stranou. Zmíněný rychlý vývoj nejširšího ukazatele peněžní zásoby v 19 zemích eura by v normální době naznačoval, že ekonomika je zralá na vyšší ceny, podotkl Bloomberg, ale my v běžných časech nejsme.

Nárůst je do velké míry výsledkem snahy ECB dodat ekonomice likviditu. K růstu spotřebitelských cen je zapotřebí také poptávka po zboží. Jenomže tu nahlodaly restrikce veřejného života a ekonomiky v důsledku pandemie.

„Pořád je hodně volných kapacit, poptávka je slabá a nezaměstnanost bude pravděpodobně narůstat – to není signál pro inflaci,“ uvedl podle Bloombergu ekonom Nick Kounis z ABN Amro.

Nejnovější data ECB budou pravděpodobně rezonovat v debatách o tom, zda se přece jen nemáme chystat na návrat inflace, což je pro mnoho ekonomů aktuálně ostře sledované téma.

ECB ale podle všeho sdílí Kounisovo stanovisko. Podle zápisu z červencového zasedání měnověpolitického výboru této centrální banky eurozóny sdělil hlavní ekonom ECB Philip Lane účastníkům, že akutní potřeba likvidity v ekonomice bude tím, co bude dál do značné míry pohánět úvěrový růst.

Zdroje: ECB, FT, Bloomberg, ČNB, Reuters