Předběžné odhady PMI indexu minuly očekávání

Dnes zveřejněné předběžné odhady indexu nákupních manažerů (PMI) pro srpen minuly očekávání analytiků a přinesly tak zklamání. Index však zůstal nad 50-ti bodovou hranicí. To znamená, že expanze aktivity pokračuje, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo. Kompozitní PMI index v eurozóně, který měří aktivitu v privátním sektoru (ve výrobě i službách), se z července na srpen snížil na 51,6 z původních 54,9 bodů. Pokles byl způsoben především zhoršeným výhledem pro PMI ve službách, které spadlo z 54,7 na 50,1 bodů a dostalo se tím prakticky na úroveň stagnace. Ukazatel aktivity ve výrobě zůstal víceméně beze změny (klesl z 51,8 na 51,7), odhad trhu byl 52,7. Ze šetření dále vyplývá, že produkce i nové zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu. Na druhé straně míra zaměstnanosti znovu poklesla.

Pokles aktivity zaznamenaný PMI indexy byl tažen zejména vývojem ve Francii. Tamní kompozitní PMI index v srpnu poklesl na 51,7 z předešlých 57,3 bodů. To bylo dáno zejména překvapivě výrazným snížením aktivity ve výrobním sektoru. Kromě toho vzrostlo i tempo snižování pracovních míst.

V Německu pro změnu vykázal index nákupních manažerů ve výrobě další zlepšení, a to z 51,0 na 53,0 bodů. Dostal se tak na 23-měsíční maximum. Nicméně firmy nadále oznamovaly snižování počtu pracovních míst v továrnách. I v příštích měsících tak zůstává prostor pro další zlepšování. Celkově si ale německý index oproti červencovému výsledku pohoršil. Důvodem byl výrazný pokles v subindexu služeb z 55,6 na 50,8 bodů, což víc jak neutralizovalo zlepšení indexu ve výrobě.

Výsledek šetření PMI indexů je konsistentní s vysokofrekvenčními daty, které v posledních týdnech signalizovaly ochlazení tempa oživování evropských ekonomik včetně té české. To je i v souladu s odhadem, že odražení z recese zaznamená občasný zádrhel a nebude čistě následovat trajektorii písmene V.

Výsledky PMI indexů nám také ukazují, že i navzdory absence plošných karanténních opatření, které jsme zažili v březnu a dubnu, může mít nové šíření nákazy Covid-19 negativní vliv na ekonomický růst. Rostoucí počet nakažených a s tím související přísnější restriktivní opatření na lokální úrovni vedly především k poklesu poptávky po službách, což vysvětluje podstatně výraznější zpomalení expanze aktivity ve službách ve srovnání s výrobou. Z pohledu fiskální a monetární politiky je důvodem pro obavy především pokračující trend klesající zaměstnanosti.

Euro dnes oproti dolaru ztrácí ca. 0,84 %. Oslabování evropské měny nelze připsat výsledku šetření PMI indexů, jelikož ty byly zveřejněny až poté, co euro zahájilo svůj pokles. Nicméně PMI pod tržním očekáváním pravděpodobně během dne působily jako dodatečný faktor pro oslabování eura.

Česká měna neudržela zisky, které nasbírala do dnešních ranních hodin. Po posílení až na hranici 26,02 CZK/EUR koruna postupně oslabovala. Aktuálně se pohybuje okolo 26,09 CZK/EUR.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.