čnBlog – Jak je to s hotovostí aneb Česko s bankovkami a mincemi

Jak je to s hotovostí, klesá v České republice nebo ne? Máme se bát o svobodu našeho rozhodování při výběru platebního nástroje nebo ne? Tímto článkem chceme poskytnout aktuální informace z této oblasti a těm, kdo preferují hotovost, potvrdit, že hotovost jen tak nezmizí, není k tomu žádný důvod.

Peněžní oběh je oběh hotovosti, tedy oběh bankovek a mincí, které souhrnně můžeme označovat jako oběživo. Základní roli v peněžním oběhu České republiky má ze zákona Česká národní banka, která je jedinou institucí v zemi s právem emitovat bankovky a mince. Ty jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Výrobu bankovek a mincí Česká národní banka podle potřeby ročně zadává vybrané tiskárně a mincovně. Česká národní banka také stanovuje podle zákona o oběhu bankovek a mincí základní pravidla peněžního oběhu v České republice. Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout – jedná se např. o nestandardně poškozené bankovky a mince, bankovky a mince, které byly Českou národní bankou prohlášeny za neplatné, pamětní bankovky a mince nebo i použití více než 50 ks mincí v jedné platbě.

Distribuce bankovek a mincí mezi Českou národní bankou a 25 bankami je založena na Smlouvě o účtu, Podmínkách hotovostních transakcích a vhodných informačních systémech. Bankovky a mince jsou v peněžním oběhu – tedy u veřejnosti, v pokladnách obchodních bank a jiných právnických osob – tehdy, pokud opustí Českou národní banku. Naopak, pokud jsou uloženy v České národní bance, jsou tzv. mimo oběh. Česká národní banka vydává peníze do oběhu v množství a struktuře požadované především obchodními bankami (podíl obchodních bank na objemu pokladních operací České národní banky přesahuje 95 %). Prostřednictvím obchodních bank se peníze dále dostávají ke všem subjektům v ekonomice včetně veřejnosti. Důležitým distribučním kanálem jsou pro obchodní banky bankomaty.

V současné době je peněžní oběh České republiky zajišťován šesti nominály bankovek od 100 Kč po 5000 Kč a šesti nominály mincí od 1 Kč po 50 Kč. Tento stav je pro zajištění efektivního peněžního oběhu v současné době vhodný. Počet bankovek jednotlivých nominálních hodnot v oběhu k 31. prosinci běžného roku za období 2002 až 2019 zobrazuje následující graf.

Počet bankovek v oběhu (mil. kusů)

V dosavadním vývoji počtu a nominálních hodnot bankovek v oběhu lze vysledovat trvalý růst počtu bankovek 2000 Kč. Bankovkou, u které sledujeme stagnaci a v poslední době i pokles jejího počtu v oběhu, je 1000 Kč. Tato bankovka je z oběhu postupně vytlačována bankovkami nominálních hodnot 500 Kč a 2000 Kč.

Grafické schéma peněžního oběhu v České republice

Česká národní banka dbá na plynulost a hospodárnost peněžního oběhu. V nedávné minulosti ukončila používání 10, 20 i 50 haléřových mincí (v roce 2003, resp. 2008), které přestaly plnit funkci oběživa. Česká národní banka vydávala do oběhu značné množství těchto mincí, ale z oběhu se téměř nevracely. Podobnou změnou bylo rozhodnutí ukončit platnost bankovek 20 Kč a následně i 50 Kč (v roce 2008, resp. 2011) a nahradit je mincemi stejné hodnoty. Bankovky těchto hodnot se velmi rychle opotřebovávaly. Oproti tomu mince stejných nominálů vydrží v oběhu desítky let.

Rozsah emise bankovek a mincí Česká národní banka dlouhodobě sleduje a průběžně vyhodnocuje, má tedy v návaznosti na používané informační systémy všechny potřebné aktuální informace. Základní informace o peněžním oběhu jsou zveřejňovány pravidelně na webových stránkách České národní banky.

Hodnota bankovek a mincí v oběhu v roce 2019 meziročně vzrostla o 25,8 mld. Kč (+ 4,2 %), tedy srovnatelným tempem, jako v roce 2018 (+24,8 mld. Kč; + 4,2 %). Hodnota oběživa k 31. prosinci 2019 dosáhla 644,4 mld. Kč.

Vývoj oběživa od počátku existence české měny od 8. února 1993 do 15. července 2020

Oběživo se v ekonomice konzistentně zvyšuje. V posledních 10 letech průměrně meziročně o 5,25 %. V zásadě existují v tomto dlouhém období pouze dvě mimořádné situace, které vedly k progresivnějšímu růstu oběživa kvůli reakci veřejnosti a jiných subjektů na peněžním trhu na nečekané krizové události – druhá polovina roku 2008 v souvislosti s finanční krizí (následně se oběživo snížilo na obvyklou trajektorii) a první polovina letošního roku v souvislosti s nemocí Covid-19.

Podíl oběživa na nominálním HDP České republiky

Oběživo dlouhodobě posilovalo také svůj podíl na nominálním HDP, k mírné korekci došlo až v posledních dvou letech (2018 a 2019). Nicméně v letošním roce lze očekávat výrazné zvýšení tohoto podílu, jednak kvůli očekávanému meziročnímu propadu HDP a za druhé vlivem výrazně vyšší emise oběživa v letošním roce.

Počet bankovek v oběhu vzrostl ze 474,2 mil. kusů k 31. prosinci 2018 na 488,9 mil. kusů k 31. prosinci 2019. Meziroční změna činila 14,7 mil. kusů, což představuje nárůst o 3,1 %. Číslo 488,9 mil. ks bankovek si můžeme ilustrativně představit jako pás bankovek (pokud bychom bankovky položili podélně za sebou) dlouhý 75 293 km, což znamená vzdálenost bezmála dvakrát kolem rovníku. V korunovém vyjádření stoupla hodnota bankovek v oběhu z 599,8 mld. Kč k 31. prosinci 2018 na 624,2 mld. Kč k 31. prosinci 2019, což představuje zvýšení o 4,1 %. Přetrvává rychlejší růst korunové hodnoty bankovek oproti počtu kusů bankovek v oběhu, který je dán vysokým podílem bankovek 2000 Kč na korunovém přírůstku oběživa (z nárůstu oběživa o 25,8 mld. Kč bylo bankovkami 2000 Kč kryto 23,4 mld. Kč, tedy celých 90,7 %). V průběhu roku 2019 nedošlo ke změnám stavu nebo trendu sledovaných statistických ukazatelů. Bankovky 5000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč si v souhrnu dlouhodobě udržují více než 90% podíl na celkové korunové hodnotě oběživa (90,4 k 31. prosinci 2019). U podílu bankovky s nominálem 2000 Kč pokračuje rostoucí trend (k 31. prosinci 2018 činil 41,8 % a k 31. prosinci 2019 byl již 43,8 %) na úkor snižujících se podílů bankovek 5000 Kč a 1000 Kč. Důvodem tohoto vývoje je výjimečné postavení bankovek 2000 Kč, které jsou běžným transakčním platidlem standardně používaným v bankomatech (na rozdíl od bankovek 5000 Kč) a zároveň pro širokou veřejnost nejsnáze dostupným nejvyšším nominálem sloužícím k vytváření úspor v hotovosti.

Množství mincí v oběhu narostlo o 95,0 mil. kusů, tedy o 4,8 %, konkrétně z 1 965,9 mil. kusů k 31. prosinci 2018 na 2 060,9 mil. kusů k 31. prosinci 2019. Obdobně stoupla korunová hodnota mincí, a to z 16,5 mld. Kč na 17,5 mld. Kč, což představuje zvýšení o 6,1 %. Množství 2 060,9 mil. ks mincí má hmotnost cca 10 814 tun a ilustrativně si jej můžeme představit jako 27 vlaků, kde každý vlak má 20 vagónů a každý vagón veze 20 tun. Struktura mincí v oběhu se v průběhu roku 2019 nezměnila. Dlouhodobě platí, že počet mincí dané hodnoty v oběhu roste s její klesající nominální hodnotou. Jednokorunových mincí tak bylo k 31. prosinci 2019 v oběhu nejvíce (625,1 mil. kusů) a padesátikorun nejméně (148,8 mil. kusů).

V současné době některé novinové články spekulují, že hotovost je pomalu na ústupu s tím, jak s postupem digitalizace stále více lidí využívá bezhotovostní platby, rozšiřuje se síť platebních terminálů a samoobslužné zóny u obchodníků a komerční banky snižují počet poboček s pokladnami, a nahrazují lidskou práci vkladovými / recyklačními bankomaty.

Počet bezhotovostních plateb sice roste progresivněji než platby hotovostní, nicméně hodnota oběživa se neustále zvyšuje také a v České republice stále ještě neplatí, že by hotovost nebyla králem. Jaké nástroje používá veřejnost nejčastěji k platbám, lze odhadovat pomocí výzkumů na vzorku obyvatelstva ohledně jejich platebního chování. Komplexní data v této oblasti neexistují. K dispozici jsou přesná data pouze z dílčích segmentů peněžního oběhu, jako je např. používání platebních karet k bezhotovostním platbám, data o výběrech hotovosti v bankomatech a pod. Hotovost se na celkové hodnotě „plateb“ kartami v roce 2019 podílela 54 %. V České republice byly uskutečněny pouze dílčí výzkumy platebního chování obyvatelstva a ty v zásadě potvrdily, že chování obyvatelstva při platbách v České republice nevybočuje z rámce platebního chování našich nejbližších sousedů, jako je Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko atd. (skandinávské země rozebereme dále). Lidé mají hotovost rádi, používají ji spíše na menší platby, hotovost více využívají starší lidé. Nadále platí, že bankovky a mince jen tak z našeho života nezmizí a budou tady s námi ještě dlouho. A to nejenom proto, že určité skupiny obyvatel, resp. subjekty ekonomiky^[1] budou preferovat platby bankovkami a mincemi, ale i pro jejich nesporné výhody, jako je jednoduchost použití hotovosti (obchod je ihned uzavřen včetně vypořádání, je anonymní, hotovostí jsou schopny zaplatit všechny skupiny obyvatel) nebo obezřetnost při použití hotovosti (nemůžeme utratit více hotovosti, než máme v peněžence). Hotovosti nahrávají nízké úrokové sazby a vyložené plus získává při záporných úrokových sazbách. Hotovost má nezastupitelnou roli při zvládání krizových situací vyvolaných nedostupností bezhotovostních plateb. Hotovost ani neohrozí hackerské útoky na různé platební aplikace. Hotovost se v České republice doposud „automaticky“ zvyšovala vlivem růstu HDP, bohatnutí obyvatel, rostoucímu počtu obchodů, zvyšování počtu turistů, nárůstu počtu obyvatel a s potřebou likvidity. Česká národní banka udržuje k platbám v hotovosti či bezhotovostně neutrální postoj.

Vývoj oběživa v České republice je srovnatelný s vývojem v eurozóně, Polsku, Velké Británii, USA atd. Zároveň existují státy, často jsou za příklad uváděny skandinávské země a zejména Švédsko, kde oběživo v posledních letech klesalo a v zásadě všude lze zaplatit bezhotovostně. Nicméně v poslední době takový rapidní pokles hotovosti v oběhu už zřejmě narazil na své mantinely. Proto se zde nyní hledány nástroje, jak zachovat možnost akceptace hotovosti, a odstranit tak zvyšující se rizika plynoucí z bezhotovostní společnosti.

Současná výše oběživa ale i realizovaných bezhotovostních plateb je v České republice výrazně ovlivněna nemocí Covid-19. Reakce obyvatelstva a dalších subjektů ekonomiky na tuto situaci (prvotní restriktivní opatření státu) vedla ke zvýšenému objemu bezhotovostních plateb, prováděných zejména platebními kartami prostřednictvím internetu. Nicméně výrazný dopad měla tato mimořádná situace i do realizovaných emisních operací České národní banky, a projevila se skokovým zvýšením oběživa. Hodnota oběživa od 11. března 2020 do 23. března 2020 prudce stoupla o téměř 24 mld. Kč. Při srovnání objemu operací na pokladnách České národní banky se stejným obdobím loňského roku je patrné, že tento nárůst byl ovlivněn jak zvýšenými výběry, tak současně i sníženými vklady hotovostí. Veřejnost a podnikatelé se zřejmě v tomto nejistém období chtěli předzásobit hotovostí, stejně jako tomu bylo s předzásobením potravinami. V krizových situacích a při neznalosti dalšího vývoje a doby trvání restrikcí včetně uzavření vybraných lokalit je tato reakce zcela přirozená. U podnikatelů to bylo zřejmě dáno i omezením rizik pro jejich podnikání vytvořením té pravé likvidity – hotovosti. Česká národní banka v této situaci velmi pečlivě, a ve spolupráci s dalšími významnými subjekty peněžního oběhu České republiky, dbala na dostupnost hotovosti v bankomatech a v pokladnách bank. Od 24. března 2020 se vývoj hodnoty oběživa zklidnil, došlo také zároveň ke snížení objemu pokladních operací České národní banky. Důvodem zřejmě bylo dostatečné předzásobení hotovostí, ale také uzavření restaurací, kin, divadel, sportovišť a všech dalších standardních provozoven přijímajících hotovost. Od června se již dostávají realizované emisní operace České národní banky v zásadě do normálu s tím, že vlivem nemoci Covid-19 doposud zůstalo v oběhu o cca 30 mld. Kč více, než by odpovídalo standardnímu „nekrizovému“ vývoji ve společnosti. Lze konstatovat, že v krizové situaci se veřejnost, podnikatelé zásobili hotovostí, podobně jako vždy při mimořádné nejistotě. Nabízí se srovnání s vysokými výběry hotovostí v říjnu 2008. Vývoj oběživa byl v obou případech vyvolán silným nečekaným impulzem. V roce 2008 finanční krizí, v roce 2020 karanténou kvůli nemoci Covid-19. V současnosti vyčkáváme, jak obyvatelstvo a podnikatelé naloží s mimořádně vybranou hotovostí po návratu k normálnímu fungování ekonomiky. V krátké době ji pravděpodobně uloží na účty nebo bude postupně spotřebována.

Vývoj výše oběživa od 1. ledna do 15. července 2020

Výše oběživa progresivně vzrostla zejména v březnu tohoto roku vlivem změny chování veřejnosti a dalších subjektů peněžního oběhu ve vazbě na nemoc Covid-19. Oběživo se od 1. ledna tohoto roku do 15. července zvýšilo o 6,39 % (+ 41,2 mld. Kč). Dne 16. července 2020 oběživo dosáhlo historického maxima, kdy jeho hodnota činila 687,8 mld. Kč.

Jak vidíte, hotovost je tu i nadále s námi...

^[1] 10 až 15 % osob starších patnácti let nevlastní nebo nepoužívá bankovní účet. Důvodů je několik. Jedná se o osoby, které pracují na zakázky nebo sezónně, a nemají tak stálý příjem. Dále osoby, které nejsou dostatečně finančně vzdělané, osoby zdravotně či sociálně hendikepované, případně se jedná o cizince atd. Další skupinou uživatelů hotovosti je podnikatelský sektor, kdy se podnikatelé zejména v době zhoršení podnikatelského prostředí a platební morálky nebo v době nedůvěry v bankovní sektor uchylují k hotovosti jako k bezpečnému platebnímu prostředku a uchovateli hodnoty. Pravděpodobně se nejedná jen o malé a střední podnikatele. Hotovost může být v době krizí vnímána i jako konkurenční výhoda pro společnosti, které ve svých rozvahách udržují její vyšší podíl. Tyto společnosti jsou schopny lépe ustát negativní vlivy, ale také mohou po krizi více a rychleji investovat, a tím získávat větší podíl na trhu a následně generovat větší zisk.