Zásadní efekt mělo květnové naléhání premiéra Borise Johnsona, že do práce se mají vrátit ti, kdo nemohou pracovat v režimu home office, ale současně vyzýval, aby se veřejnost vyhnula cestování hromadnou dopravou. To si Britové vzali k srdci a z analýzy pojišťovny Admiral vyplynulo, že 87 % respondentů v anketě (celkem 1400 dotázaných) se obává jezdit metrem, zatímco obavy z přesunů automobilem mělo jen 27 % oslovených.
Vedoucí týmu pojištění vozidel pojišťovny Admiral Clare Egan diskutovala o výsledcích v detailu s redaktory Insurance Business a podotkla, že z analýzy názorně vyplývá, jak pandemie skutečně zasáhla každou oblast, včetně jevů spojených s tím, jak a kdy jsou využívána auta. „Kromě starosti Britů o hygienu a čistotu v jejich autě i v jeho okolí změnila karanténa rovněž jejich jízdní návyky a chování.“
Jedním z překvapení podle Clare Egan bylo, že poměrně velké množství lidí připustilo, že využívají svá auta i ke zbytným a nedůležitým cestám: 14 % takové využití auta přiznalo. Navíc ve věkové skupině do 25 let byl podíl takto jednajících osob 33 %.
Dále byly zjištěny některé nešvary: bezmála čtvrtina mužů (24 %) se doznala, že klidnější provoz a prázdné komunikace pro ně znamenaly „pravděpodobnější“ vyšší rychlost a nohu na plynu. Podle Clare Egan je to ale neakceptovatelné: „Rychlost vyšší, než je omezení, nelze tolerovat nikdy, ani během karantény. Je to faktor ovlivňující nehodovost a jako pojistitelé se musíme zasazovat o to, aby k tomu nedocházelo. Samozřejmě navíc během pandemie, kdy jsou záchranné složky zaměstnávány jejími důsledky a řeší řadu akutních případů, je takové chování opravdu zavrženíhodné.“
Je ještě předčasné hodnotit, zda příklon Britů k individuální dopravě bude trvalejším jevem. Přesto studie odhalila několik „vedlejších efektů“, jež si životnost zachovají. Jednak lidé během pandemie ve velké míře odkládali některé plánované cesty a žili střídměji, což si budou chtít zřejmě po skončení restrikcí vynahradit. Budeme tedy svědky naopak zvýšeného provozu, zvláště když populace preferuje individuální dopravní prostředky. Na druhé straně se jistě rozšíří možnosti práce z domova, která se během pandemie v mnoha oblastech naprosto osvědčila, takže můžeme být svědkem nižších výkyvů dopravní špičky během doby cest do a z práce. Další důsledky pocítí hromadná doprava. Lidé se i nadále vyhýbají osobním kontaktům a vzájemné blízkosti, což vyprázdnilo vlaky a autobusy během koronavirové krize. Tento jen však zřejmě vzhledem k obavám lidí přetrvá déle.