Dopady krize pocítilo 45 % respektive 1,8 miliónu zaměstnanců. Nejhůře ubytování, stravování a pohostinství
Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo.
Ve většině odvětví zaměstnanci častěji uváděli, že nepociťovali negativní dopady situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek. Poněkud více oproti ostatním regionům dopady pociťovali v Praze a Středočeském kraji.
„Nejvíce bylo zasaženo ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl negativních dopadů překročil 90 %. Podíl 55 % se pak objevil ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává největší skupinu zaměstnanců, a stejně tak v peněžnictví a pojišťovnictví,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Podíl 67 % byl v kultuře, zábavě a rekreaci, 53 % měly činnosti v oblasti nemovitostí, mírně nadprůměrný podíl (48 %) byl v obchodě. Pouze třetinový podíl zaměstnanců reflektujících dopady byl v informačních a komunikačních činnostech a ve stavebnictví (36 %). Nejvíce v klidu byli zaměstnanci veřejné správy a obrany, zdravotní a sociální péče, energetiky a zásobování vodou, tedy odvětví, která zajišťují nezbytné činnosti.
„Více než 82 % zaměstnanců, kteří pociťují dopady u zaměstnavatele, si myslí, že krize ohrožuje jejich práci spíše dočasně. Ohrožení svého pracovního místa se zaměstnanci obávají nejvíce v severozápadních Čechách,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejvíce reflektovali ohrožení svého pracovního místa mladší zaměstnanci do 29 let (21 %), zatímco ti přes 51 let nejméně (14 %). V největší věkové skupině 30-49 let byl jejich podíl 18 %.
Mezi podnikateli (OSVČ) pocítilo negativní dopady 63 % z nich, tedy bezmála 0,5 milionu osob. Také u nich byly největší dopady v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde je nepocítila pouhá 2 % z nich. Na druhém místě pak skončilo vzdělávání s 92 % a 90% podíl měly ostatní činnosti dle klasifikace CZ-NACE. Menší než poloviční podíl najdeme naopak v zásobování vodou, v zemědělství a ve zdravotní a sociální péči. Jako vážné označila dopady krize čtvrtina podnikajících mužů a takřka třetina podnikajících žen. Zbylých 72 % OSVČ předpokládá, že dopady budou pouze dočasné.
Český statistický úřad zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a v šetření bude dále pokračovat. Další výsledky bude ČSÚ prezentovat v rámci Rychlé informace v pondělí 3. srpna 2020.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Grafická část:
Přílohy
-
Vyjádření Dalibora Holého, ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ(soubor mp3)
17. července 2020
Dopady krize pocítilo 45 % zaměstnanců
Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo.
Ve většině odvětví zaměstnanci častěji uváděli, že nepociťovali negativní dopady situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek. Poněkud více oproti ostatním regionům dopady pociťovali v Praze a Středočeském kraji.
„Nejvíce
bylo zasaženo ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl negativních
dopadů překročil 90 %. Podíl 55 % se pak objevil ve zpracovatelském průmyslu,
který zaměstnává největší skupinu zaměstnanců, a stejně tak v peněžnictví a
pojišťovnictví,“ říká Dalibor Holý, ředitel
odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Podíl 67 % byl v kultuře, zábavě a
rekreaci, 53 % měly činnosti v oblasti nemovitostí, mírně nadprůměrný podíl (48
%) byl v obchodě. Pouze třetinový podíl zaměstnanců reflektujících dopady byl v
informačních a komunikačních činnostech a ve stavebnictví (36 %). Nejvíce v
klidu byli zaměstnanci veřejné správy a obrany, zdravotní
a sociální péče, energetiky a zásobování vodou, tedy odvětví, která zajišťují nezbytné
činnosti.
„Více než 82 % zaměstnanců, kteří pociťují dopady u zaměstnavatele, si myslí, že krize ohrožuje jejich práci spíše dočasně. Ohrožení svého pracovního místa se zaměstnanci obávají nejvíce v severozápadních Čechách,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejvíce reflektovali ohrožení svého pracovního místa mladší zaměstnanci do 29 let (21 %), zatímco ti přes 51 let nejméně (14 %). V největší věkové skupině 30-49 let byl jejich podíl 18 %.
Mezi
podnikateli (OSVČ) pocítilo negativní dopady 63 % z nich, tedy bezmála 0,5
milionu osob. Také u nich byly největší dopady v odvětví ubytování, stravování
a pohostinství, kde je nepocítila pouhá 2 % z nich. Na druhém místě pak
skončilo vzdělávání s 92 % a 90% podíl měly ostatní činnosti dle klasifikace
CZ-NACE. Menší než poloviční podíl najdeme naopak
v zásobování vodou, v zemědělství a ve zdravotní a sociální péči. Jako vážné
označila dopady krize čtvrtina podnikajících mužů a takřka třetina
podnikajících žen. Zbylých 72 % OSVČ předpokládá, že dopady budou pouze
dočasné.
Český statistický úřad zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a v šetření bude dále pokračovat. Další výsledky bude ČSÚ prezentovat v rámci Rychlé informace v pondělí 3. srpna 2020.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Grafická část:
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři