Aktivita ve výrobním sektoru zůstává nízká a inflaci táhnou zejména pohonné hmoty (Komentář)

Květnová průmyslová produkce v eurozóně zklamala, když vzrostla meziměsíčně o 12,4 %, zatímco analytici očekávali její nárůst o 15 %. Ve srovnání s loňským rokem je aktivita v evropském výrobním sektoru stále o zhruba pětinu nižší. K obnovení produkce dopomohlo postupné rozvolňování restriktivních opatření proti šíření koronaviru, k čemuž v květnu docházelo ve většině evropských ekonomik. V červnu již většina fyzických překážek pro podnikání padla, lze tak očekávat další nárůst produkce napříč evropským výrobním sektorem. Návratu na plné využití výrobních kapacit nicméně brání slabá poptávka. Ta se týká především investičního zboží a zboží dlouhodobé spotřeby jako jsou automobily, což jsou hlavní produkty průmyslových odvětví. Současný další narůst nejistoty spojený s opětovně se zvyšujícím počtem nových případů covid-19 ve vybraných zemích této poptávce dozajista moc nepřidá. To potvrzuje i červencový ZEW index z Německa, jehož složka hodnotící očekávání hospodářského vývoje se oproti předchozímu měsíci snížila. Nastala tak očekáváná korekce předchozí vlny optimismu. Složka hodnotící současnou situaci za očekáváními analytiků naopak zaostala, když se čekal její další nárůst, ta však nakonec setrvala na hodnotě z června. Negativním důsledkem současné situace je i narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Finální odhady červnového vývoje spotřebitelských cen v Německu potvrdily jejich meziměsíční nárůst o 0,6 %. Meziroční růst zůstal také beze změny, když činil 0,9 %. Po květnovém poklesu cen o 0,1 %, tak německá meziměsíční inflace výrazně zrychlila. Z velké části za to mohly zvyšující se ceny pohonných hmot, které reagují na alespoň částečné obnovení poptávky po ropě vlivem postupného návratu ekonomik k běžnému fungování. Ve svižném růstu pokračovaly i ceny potravin, které v meziměsíčním vyjádření přidaly dalších 0,4 % a oproti loňskému roku jsou i nadále o více než 4 % vyšší. Jádrová složka inflace podle německé centrální banky však vzrostla oproti předchozímu měsíci pouze o 0,1 %, v květnu přitom jádrové ceny stagnovaly. V jejich utlumeném vývoji se tak již pravděpodobně odráží nižší poptávka po německé produkci, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. To se z důvodu stále velké nejistoty pravděpodobně nezlepší ani v následujícím období a bude tak docházet k dezinflačnímu vývoji. Ač tomu červnová data nenasvědčují, dezinflační vývoj pramenící ze slabé poptávky by měl převážit i v české ekonomice. Odstartovat by to mohl výraznější nárůst míry nezaměstnanosti, který lze očekávat na podzim. Podobně jako v Německu se spotřebitelské ceny vyvíjely i v USA. Americká meziměsíční inflace tak v důsledku vyšších cen pohonných hmot zrychlila v červnu na 0,6 %, její jádrová složka však zaznamenala růst pouze o 0,2 %.

Polská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny, tak jak se očekávalo. Na postoji centrální banky tak nic nezměnila ani poslední hodnota polské inflace, která se vrátila nad 3 %. Jádrová inflace vyšplhala v červnu dokonce až na rekordní 4 %. Tamní bankovní rada však i nadále upřednostňuje podporu reálné ekonomiky a zvyšování sazeb se tak minimálně ani ve zbytku letošního roku nečeká. Zatímco trh vidí aktuální vysokou inflaci jako dočasnou, někteří polští analytici i členové bankovní rady varují před stagflačním vývojem.

Koruna dnes jasný směr nenabrala. Vůči euru se celý den obchodovala poblíž 26,68 CZK/EUR, vůči dolaru pak v závěru obchodování jen mírně posílila k 23,40. V klidu dnes byl i maďarský forint. Polský zlotý po zasedání centrální banky mírně posílil, vzápětí však následovala jeho částečná korekce. Euro dnes pokračovalo v posilování proti dolaru.