The Economist: COVID-19 a opakování historie

Na počátku roku se nezaměstnanost v americké ekonomice pohybovala na mimořádně nízkých hodnotách a po letech růstu mezd se hojily i ekonomické rány, které dříve utržili ti nejchudší. Ale COVID-19 jim přinesl tvrdý šok, protože podle řady indikátorů současná krize příjmovou nerovnost ještě více prohlubuje. Píše to The Economist, ale dodává, že pokud je historie relevantním vodítkem, rozložení příjmů by měla posunout směrem k většímu rovnostářství.

„Existuje řada důvodů, proč by ti lépe zaopatření měli při pandemii trpět méně. Většina propadu cen aktiv, ke kterému došlo v březnu, již byla eliminována. V městech jako New York a Los Angeles se zdá, že COVID-19 dolehl více na chudší čtvrti. Lidé s nižšími mzdami mají obvykle méně příležitostí pracovat z domova nebo se držet sociálního distancování,“ píše The Economist. Rostoucí nezaměstnanost navíc dolehla více na chudší část společnosti. Ovšem jak bylo uvedeno, podle historie by se nakonec věci mohly otočit.

The Economist poukazuje na známou knihu Thomase Pikettyho Kapitál ve dvacátém prvním století, ve které ekonom popisuje, jak došlo ke snížení vysoké příjmové nerovnosti z konce devatenáctého století. K tomuto poklesu došlo v letech 1914–1945. Například podíl nejbohatšího 1 % na celkových příjmech se snížil z 19 % na 14 %. Došlo k tomu vlivem kombinace ekonomické deprese, války, inflace a změn v daních, které vyvolaly pokles příjmů a propad cen aktiv.

Historik Walter Scheidel tvrdí něco podobného, když říká, že v historii byly jen čtyři faktory, které dokázaly dlouhodobě snížit příjmovou nerovnost. Jsou jimi válka, revoluce, bankrot státu a pandemie. The Economist k tomu dodává, že nelze přímo srovnávat současný vývoj s minulými krizemi. Například středověké epidemie moru snížily příjmovou nerovnost tím, že zmenšily počet pracovníků k obdělávané zemědělské půdě. Akciový trh může opět klesnout, „ale je velmi nepravděpodobné, že zkolabuje o téměř 90 %, tak jako mezi lety 1929–1932“.

I tak je však určité srovnání namístě. Během současné pandemie prudce rostou vládní dluhy a to s sebou může v budoucnu přinést vyšší daně, finanční represi či restrukturalizaci dluhů s tím, že „účty budou platit bohatí“. The Economist uzavírá s tím, že historie se nemusí opakovat, ale pokud politici nechají nerovnost narůst příliš, může to vyvolat populistickou reakci a ta by přinesla zpět lekce z minulosti.

O tom, jak tvrdě na řadu Američanů současná krize dopadá, píše i CNBC. Právnička Emily Benfer v rozhovoru pro tuto stanici uvedla, že během krátkého časového období bylo z domovů vystěhováno tolik lidí jako nikdy v historii. A tento trend bude podle ní pokračovat. Po roce 2008 ztratilo domov přibližně 10 milionů Američanů, nyní se čeká, že do konce září to bude 20 – 28 milionů Američanů. Podle právničky by tak bylo třeba, aby vláda potřebným poskytla finanční pomoc a aby bylo zavedeno celonárodní moratorium na vystěhování.

Zdroj: The Economist, CNBC