The Economist: Kde udeří COVID-19, ukáže se pravda

Tam, kde udeří COVID-19, ukáže se tvrdá pravda. Tvrdí to The Economist s poukazem na vývoj v Latinské Americe. Ta se nyní stala centrem pandemie s akutní zdravotnickou krizí a MMF očekává, že letos její produkt klesne o 9,4 %, zatímco rozvíjející se země jako celek by měly čelit poklesu kolem 3 %. Jde sice o kontinent, který není ani zdaleka homogenní, ale The Economist tvrdí, že jednotlivé země mají některé společné charakteristiky a kvůli nim jde nyní o nejpostiženější region na světě.

Například Peru sice přikročilo velmi brzy k uzavírání dolů, které tvoří páteř jeho ekonomiky. Nicméně na základě měst s velkou hustotou obyvatel a obrovskými chudinskými čtvrtěmi lze usuzovat, že efektivita podobných kroků je omezená. V těchto zemích také funguje velká část ekonomiky na neformální stínové bázi a to dále snižuje možnosti vlády v oblasti prevence šíření epidemie.

Latinská Amerika byla také kontinentem s dlouhodobě slabým ekonomickým růstem. Již na počátku roku se v recesi nacházela Argentina a Mexiko, o situaci ve Venezuele nemluvě. Obecně k zaostávání regionu za růstem dalších vyspělých ekonomik přispělo to, že příjmy leží na již relativně vysoké úrovni. K tomu se připojuje izolovanost kontinentu od zbytku světa. A The Economist dodává, že kvalita vlády se sice od osmdesátých a devadesátých let povětšinou značně zvedla, ale stále tu panuje korupce, vysoká zločinnost a nestálé politické prostředí.

The Economist dodává, že největšímu tlaku nyní čelí tři největší ekonomiky v regionu. Argentina není znovu schopná splácet své dluhy a čelí riziku vysoké inflace. Brazílie se musí vypořádat s epidemií, která se vyrovná tomu, co se děje ve Spojených státech. A možná bude potřebovat pomoc od MMF, aby se vyhnula dluhové krizi či nutnosti vyvolat vysokou inflaci a tím snížit reálnou dluhovou zátěž. V Mexiku je pak ohrožena vláda práva a má „nepredikovatelného souseda na severu, který je zároveň jeho největším exportním trhem“.

Situaci v Brazílii se věnuje i Economonitor, který také poukazuje na prudký růst počtu nakažených. Během krize významně zvýšila výdaje a deficity, zatímco ekonomická aktivita se propadla a došlo tudíž k růstu míry vládního zadlužení. A již nyní je tak zřejmé, že po krizi bude růst nižší než před ní. Economonitor dodává, že rozhodující na tomto poli bude to, zda Brazílie provede potřebné strukturální reformy, které obnoví důvěru investorů a umožní vydat se na cestu rychlejšího ekonomického růstu. Tyto reformy by měly jít od daňového systému až po regulaci.

Fiskální institut brazilského senátu IFI podle aktuálních projekcí počítá s tím, že brazilský produkt letos klesne o 6,5 %. Následující graf ukazuje různé scénáře dlouhodobějšího vývoje brazilské ekonomické aktivity:


Zdroj: The Economist, Economonitor