Poselství a dotaz ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka pro všechny Čechy v zahraničí

Ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček dlouhodobě vnímá zásadní roli krajanů v našich dějinách i naší současnosti. Domnívá se, že Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat. Ministerstvo zahraničních věcí proto po konzultaci s Vámi, našimi krajany, navrhne vládě prohlásit jeden den v roce za „Den Čechů v zahraničí“. „Den Čechů v zahraničí“ by tak rozšířil počet významných dní, které Česká republika slaví, ze současných 15 na 16.

Ministerstvo zahraničních navrhuje níže několik dat, která se pojí s významnými osobnostmi či událostmi krajanského života a prosí, abyste z nich do 31. července 2020 vybrali v hlasování jedno, které Vás osloví nejvíc. Samozřejmě uvítáme jakékoli jiné návrhy, které, prosím, adresujte na zkz@mzv.cz.

OTÁZKA: Které historické datum by mělo být pravidelně připomínáno jako „Den Čechů v zahraničí“?

23. prosinec (1989) - Přestřižení hraničního drátu u Rozvadova. Představuje symbolický pád železné opony. Ostnatý drát společně přestřihli tehdejší ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.
1. červenec (1932) - Den návratu zahraničních Čechů. Připomíná první sjezd zahraničních Čechů a Slováků, který se uskutečnil 1. až 3. července 1932, a setkání krajanů v roce 1998 v rámci prvního Týdne zahraničních Čechů.
7. březen (1850) - „Masarykův den československého zahraničí“. Navázáno na tradici tzv. Masarykových dnů československého zahraničí, které připomínaly roli krajanů při vzniku československého státu. První Masarykův den československého zahraničí se konal v roce 1934 pod patronací TGM s úmyslem dokázat, že československé zahraničí je "živou větví jednoho národního kmene". Masarykovy dny se konaly až do roku 1938 a poté v roce 1947 pod záštitou prezidenta Beneše. Zatím poslední Masarykův den československého zahraničí se odehrál již pod vlivem února 1948.
17. duben (1826) - Vojtěch Náprstek jako „český konzul“. Vojtěch Náprstek je považován za konzula všech krajanů. Jako účastník revolučních bouří roku 1848 uprchl před zatčením do USA, kde prožil deset let. Jeho knihkupectví se stalo střediskem pro přistěhovalce z Čech, byl též iniciátorem vzniku prvních českých spolků. V roce 1858 se vrátil do Prahy a rodinný pivovar „U Halánků“ na Betlémském náměstí proměnil v centrum české inteligence a posléze na České průmyslové (dnešní Náprstkovo) muzeum, do nějž se soustředily nejvýznamnější krajanské sbírky.
4. únor (1628) - Odchod J. A. Komenského z vlasti. Památný den odchodu J. A. Komenského z Čech a rozloučení se s vlastí na Růžovém paloučku u Žacléře. Představuje symbol českého vyhnanství pro víru a přesvědčení