Kdo se bojí stravenkové revoluce

Sen mnoha zaměstnanců se brzy stane skutečností. Už v pondělí vláda projedná daňový balíček se stravenkovým paušálem, který umožní poskytovat daňově zvýhodněné stravování vedle jídelen a stravenek také přímo v penězích. Zaměstnanci nebudou muset řešit, že jim stravenka propadne a že ji neberou všude. Pro firmy to také bude příjemnější – zbaví se zbytečného papírování a placení nesmyslných poplatků.

Nervozita stravenkových firem každým dnem stoupá a jejich lobby nezahálí. Kvůli pandemii koronaviru má spousta restaurací strach, co přinese budoucnost. A stravenkáři jejich obav využívají a straší, že je stravenkový paušál položí na lopatky. Jejich argumenty ale pokulhávají na obě nohy.

Ve skutečnosti by pro restaurace bylo lepší, kdyby stravenkový paušál fungoval už teď. Vylepšil by jim ekonomickou situaci. Hospody a restaurace v těchto těžkých časech potřebují peníze okamžitě. Jenže stravenky jim je nepřinesou. Pokud číšníkovi zaplatíte stravenkou, vaše restaurace musí čekat i týdny na její proplacení. Když se podnik domluví na kratším čase proplacení, zaplatí stravenkové firmě o to vyšší provizi.

A připomínám, že si za každou stravenku berou stravenkáři od hospůdek provizi v nehorázné výši 5 až 7 procent. Zkuste si to představit. Dáte si v restauraci jídlo za 100 korun, které pak zaplatíte 100korunovou stravenkou. Stravenková firma si ale strhne poplatek a podniku zůstane jen 93 korun. A na tuto osekanou tržbu si ještě musí počkat. Když ale zaplatíte rovnou v penězích, restaurace bude mít tu stokorunu ihned a zůstane jí celá. Stravenkový paušál jí v tom vychází vstříc.

Úbytek hostů je dokola omílaný mýtus. Copak přestanete chodit do své oblíbené restaurace jen proto, že místo papírků dostanete peníze? Asi sotva. Osm z deseti lidí by se stravovalo stejně jako doteď. Navíc už dnes používají stravenky výhradně v restauraci pouhá dvě procenta lidí, všichni ostatní s nimi dělají i běžné nákupy. Jen 15 procent z celkových tržeb restaurací pochází z papírových stravenek.

Vědí to i stravenkové firmy. Když naši zemi zasáhla pandemie, navýšily denní limit stravenkových karet. Některé dokonce limit zrušily. Zaměstnanec tak mohl vyčerpat svůj měsíční příspěvek na stravu během jediného nákupu. Tím vlastně samy popřely svůj argument, že stravenky mají zajistit oběd nebo denní stravu zaměstnance. Obavy můžou mít jen stravenkáři, nikdo jiný.

Stravenkový paušál totiž v plné nahotě odhalí fakt, že stravenky jsou jen zbytečným a drahým mezičlánkem mezi restaurací a jejím hostem. Mezičlánkem, který jim bere část peněz a posílá je do kapes zahraničních korporací. Nebude lepší, když tyto peníze zůstanou našim restauracím? Rozhodně! Už jen proto se stravenková revoluce musí dotáhnout.