ČSÚ (ČSÚ)

Makroekonomika | 15.06.2020 00:00:00

15.06.2020 Pracovní neschopnost na Vysočině v roce 2019

V roce 2019 bylo v Kraji Vysočina v průměru evidováno 179 388 nemocensky pojištěných osob. V porovnání s předchozím rokem přibylo 175 pojištěnců. Nově hlášených případů pracovní neschopnosti bylo téměř 77 tisíc, což meziročně představuje přírůstek o 1,6 %.

Zvýšení počtu nových případů pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR, zejména ve Zlínském (o 6,3 %). K nejnižšímu nárůstu počtu nových případů došlo v Karlovarském kraji (o 0,6 %).

Z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na Vysočině bylo 67 tisíc případů pracovní neschopnosti pro nemoc (87,2 % všech případů pracovní neschopnosti), 2 561 případů pro pracovní úraz a 7 292 ostatních úrazů.

Pracovní neschopnost vyjádřená průměrným procentem pracovní neschopnosti dosáhla v roce 2019 na území Vysočiny úrovně 5,348 %. Proti předchozímu roku byl zaznamenán nárůst o 0,24 procentního bodu. V kraji má nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti okres Žďár nad Sázavou (6,251 %). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v okrese Jihlava (4,497 %). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento pracovní neschopnosti na Vysočině třetí nejvyšší, nejnižší hodnotu 3,560 % vykázal Středočeský kraj, naopak nejvyšší hodnota 4,403 % byla zaznamenána v kraji Moravskoslezském.

V Kraji Vysočina bylo v roce 2019 v průměru denně 9 594 práce neschopných osob (o 441 více než v roce 2018), z toho pro nemoc 8 117 osob, 394 z důvodu pracovních úrazů a 1 083 pro ostatní úrazy.

Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti činila v Kraji Vysočina 45,6 kalendářních dnů, což je o 1,4 dne více než v předchozím roce. Délka pracovní neschopnosti je na Vysočině nad průměrem ČR. Z jednotlivých okresů Kraje Vysočina byla nejvyšší délka trvání jednoho případu zaznamenána v okrese Žďár nad Sázavou (51,7) a nejkratší v okrese Jihlava (40,5). V mezikrajském porovnání byla nejkratší průměrná doba trvání pracovní neschopnosti 38,8 dne vykázána v roce 2019 v Hlavním městě Praze a Libereckém kraji, nejdelší ve Zlínském kraji, a to 49,5 dne.

Kontakt:
Ing. Vlastislav Valda
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: vlastislav.valda@czso.cz
Tel.: 567 109 062

Přílohy

Pracovní neschopnost na Vysočině v roce 2019 (pdf)
Charakteristiky pracovní neschopnosti v roce 2019 (tabulky)
Další informace najdete v publikaci:
Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice - za rok 2019 Odkaz [nové okno]

15. června 2020

Pracovní neschopnost na Vysočině v roce 2019

V roce 2019 bylo v Kraji Vysočina v průměru evidováno 179 388 nemocensky pojištěných osob. V porovnání s předchozím rokem přibylo 175 pojištěnců. Nově hlášených případů pracovní neschopnosti bylo téměř 77 tisíc, což meziročně představuje přírůstek o 1,6 %.

Zvýšení počtu nových případů pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR, zejména ve Zlínském (o 6,3 %). K nejnižšímu nárůstu počtu nových případů došlo v Karlovarském kraji (o 0,6 %).

Z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na Vysočině bylo 67 tisíc případů pracovní neschopnosti pro nemoc (87,2 % všech případů pracovní neschopnosti), 2 561 případů pro pracovní úraz a 7 292 ostatních úrazů.

Pracovní neschopnost vyjádřená průměrným procentem pracovní neschopnosti dosáhla v roce 2019 na území Vysočiny úrovně 5,348 %. Proti předchozímu roku byl zaznamenán nárůst o 0,24 procentního bodu. V kraji má nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti okres Žďár nad Sázavou (6,251 %). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v okrese Jihlava (4,497 %). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento pracovní neschopnosti na Vysočině třetí nejvyšší, nejnižší hodnotu 3,560 % vykázal Středočeský kraj, naopak nejvyšší hodnota 4,403 % byla zaznamenána v kraji Moravskoslezském.

V Kraji Vysočina bylo v roce 2019 v průměru denně 9 594 práce neschopných osob (o 441 více než v roce 2018), z toho pro nemoc 8 117 osob, 394 z důvodu pracovních úrazů a 1 083 pro ostatní úrazy.

Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti činila v Kraji Vysočina 45,6 kalendářních dnů, což je o 1,4 dne více než v předchozím roce. Délka pracovní neschopnosti je na Vysočině nad průměrem ČR. Z jednotlivých okresů Kraje Vysočina byla nejvyšší délka trvání jednoho případu zaznamenána v okrese Žďár nad Sázavou (51,7) a nejkratší v okrese Jihlava (40,5). V mezikrajském porovnání byla nejkratší průměrná doba trvání pracovní neschopnosti 38,8 dne vykázána v roce 2019 v Hlavním městě Praze a Libereckém kraji, nejdelší ve Zlínském kraji, a to 49,5 dne.

Charakteristiky pracovní neschopnosti v roce 2019

Průměrný počet nemocensky pojištěných

Nově hlášené případy pracovní neschopnosti

Kalendářní dny pracovní neschopnosti

Průměrné procento

pracovní neschopnosti

Průměrná doba trvání 1 případu pracovní

neschopnosti

(kalendářní dny)

Průměrný denní stav práce neschopných

celkem

na 100

nemocensky pojištěných

Česká republika v tom kraje:

Hl. město Praha

Pardubický Vysočina v tom okres

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

4 732 889

1 261 777 452 440

233 654

227 909

85 398 283 030

154 754

200 994

203 986

179 388

30 424

48 350

27 550

32 980

40 084 507 366

239 277

226 683

476 232

1 914 813

422 252

196 150

102 736

105 839

38 925

125 263 77 049

91 839

87 439 76 846

12 881

19 600

12 930

13 754

17 681

197 199 94 576

93 537 205 163

40,46

33,46

43,35

43,97

46,44

45,58

44,26

49,79

45,69

42,87 42,84

42,34

40,54

46,93

41,70

44,11 38,87

39,53

41,26

43,08

81 204 872

16 393 350 7 929 820

4 557 984

4 186 918

1 569 901

5 257 368

2 989 660

3 597 263

3 687 819

3 501 842

593 604

793 566

571 544

628 595

914 533 8 541 519

4 362 674

4 634 352

9 994 402

4,701

3,560

4,802

5,344

5,033

5,037

5,089

5,293

4,903

4,953 5,348

5,346

4,497

5,684

5,222

6,251 4,612

4,995

5,601

5,750

42,4

38,8

40,4

44,4

39,6

40,3

42,0

38,8

39,2

42,2 45,6

46,1

40,5

44,2

45,7

51,7 43,3

46,1

49,5

48,7

222 479

44 913

21 726

12 488

11 471

4 301

14 404 8 191

9 856 10 104 9 594

1 626

2 174

1 566

1 722

2 50623 401

11 953

12 697

27 382

Průměrné procento pracovní neschopnosti celkem v roce 2019		Nově hlášené případy pracovní neschopnosti na sto pojištěnců		Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na jeden případ
území	celkem	ženy	území	celkem	ženy	území	celkem	ženy
Česká republika	4,701	5,153	Česká republika	40,46	43,12	Česká republika	42,4	43,6
Moravskoslezský	5,750	6,117	Liberecký	49,79	52,44	Zlínský	49,5	50,4
Zlínský	5,601	5,939		Plzeňský Královéhradecký Karlovarský	46,44 45,69 45,58	49,29 47,43 47,35		Moravskoslezský Olomoucký	48,7 46,1	49,9 48,0
Vysočina Jihočeský	5,35 5,344	5,88 5,903
Vysočina	45,6	47,4
Liberecký	5,293	6,030		Ústecký	44,26	46,41		Jihočeský	44,4	45,8
Ústecký	5,089	5,516		Jihočeský	43,97	47,04		Jihomoravský	43,3	43,8
Karlovarský	5,037	5,464		Středočeský	43,35	45,60		Pardubický	42,2	44,3
Plzeňský	5,033	5,710		Moravskoslezský	43,08	44,76		Ústecký	42,0	43,4
Olomoucký Pardubický	4,995 4,953	5,163 5,561		Pardubický	42,87	45,79		Středočeský Karlovarský	40,4 40,3	42,7 42,1
Vysočina	42,84	45,27
Královéhradecký	4,903	5,372		Zlínský	41,26	42,98		Plzeňský	39,6	42,3
Středočeský	4,802	5,334		Olomoucký	39,53	39,27		Královéhradecký	39,2	41,3
Jihomoravský	4,612	4,965		Jihomoravský	38,87	41,39		Praha	38,8	39,2
Praha	3,560	4,065		Praha	33,46	37,89		Liberecký	38,8	42,0