03.06.2020 Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2019
V Jihomoravském kraji se v roce 2019 meziročně zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti o téměř 7 tisíc případů, průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti vzrostla o 0,7 dne. Denně stonalo v průměru 23,4 tisíc osob.
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 evidováno v průměru celkem 507,4 tisíc nemocensky pojištěných osob, což je o 4,3 tisíc (o 0,9 %) osob více než v roce 2018. Počet pojištěnců byl ve srovnání s ostatními kraji 2. nejvyšší za hl. městem Prahou. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti celkem v Jihomoravském kraji meziročně vzrostl o 6,9 tisíc na 197,2 tisíc, tj. o 3,6 %. K nárůstu došlo ve všech krajích, nejvýrazněji ve Zlínském (o 6,3 %), nejméně v Karlovarském (o 0,6 %). V celkovém počtu nově hlášených případů bylo 176,0 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (89,3 % všech případů pracovní neschopnosti), 4,3 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a 16,8 tisíc případů ostatních úrazů. Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc se meziročně zvýšil o 6,3 tisíc, tj. o 3,7 %.
Na 100 pojištěnců připadlo v roce 2019 v Jihomoravském kraji 38,87 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, v roce 2018 to bylo 37,83 nově hlášených případů, tj. nárůst o 2,7 %. Hodnota ukazatele meziročně vzrostla ve všech krajích, ve Zlínském kraji byl nárůst nejvyšší (o 5,5 %), v Plzeňském nejnižší (o 0,8 %). Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců se zvýšil i ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Břeclav (o 4,7 %), nejméně v okrese Vyškov (o 0,5 %). Nejméně případů na 100 pojištěnců bylo hlášeno v okrese Brno-město (34,58 případů), nejvíce v okrese Břeclav (47,35 případů). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů nemoci právě v okrese Břeclav (41,68 případů na 100 pojištěnců), pracovních úrazů v okrese Hodonín (1,45 případů na 100 pojištěnců), nejvíce ostatních úrazů bylo v okrese Blansko (4,57 případů na 100 pojištěnců).
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 denně v průměru 23 401 práce neschopných osob (o 1 176 osob více než v roce 2018), z toho 20 089 osob pro nemoc, 688 pro pracovní úraz a 2 625 osob pro ostatní úrazy. Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech se v kraji meziročně prodloužila o 0,7 dne na 43,3 dne. Nejkratší průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti byla v hl. městě Praze a v Libereckém kraji (38,8 dne), nejdéle na tzv. neschopence byli pojištěnci ve Zlínském kraji (49,5 dne). Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji byla v mezikrajském srovnání 6. nejdelší.
V okresech Jihomoravského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v intervalu 38,4 dne v Brně-městě až 52,6 dne v okrese Blansko. Pracovní neschopnost pro nemoc v okrese Blansko trvala v průměru 51,3 dne, pro pracovní úraz 56,3 dne, pro ostatní úraz 61,6 dne.
Graf 1 Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v Jihomoravském kraji meziročně zvýšilo z 4,418 % v roce 2018 na 4,612 % v roce 2019. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Ukazatel zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). V porovnání s ostatními kraji je průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji druhé nejnižší. Prvenství si udržuje hl. město Praha s hodnotou 3,560 %, na posledním místě se umístil Moravskoslezský kraj, kde průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo 5,750 %. V okresech kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 3,639 % v okrese Brno-město po 6,674 % v okrese Břeclav.
Graf 2 Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v okresech Jihomoravského kraje
v roce 2019
Poznámka:
Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení.
Kontakt:
Ing. Milada Jonášová
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: milada.jonasova@czso.cz
Tel.: 542 528 115
Přílohy
-
Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2019 (komentář v PDF)
-
Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2019 (přílohová tabulka v XLSX)
- Související odkazy:
-
Veřejná databáze ČSÚ - Zdravotnictví - Pracovní neschopnost Odkaz [nové okno]
-
Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice - za rok 2019 Odkaz [nové okno]
3. 6. 2020
Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2019
V Jihomoravském kraji se v roce 2019 meziročně zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti o téměř 7 tisíc případů, průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti vzrostla o 0,7 dne. Denně stonalo v průměru 23,4 tisíc osob.
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 evidováno v průměru celkem 507,4 tisíc nemocensky pojištěných osob, což je o 4,3 tisíc (o 0,9 %) osob více než v roce 2018. Počet pojištěnců byl ve srovnání s ostatními kraji 2. nejvyšší za hl. městem Prahou. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti celkem v Jihomoravském kraji meziročně vzrostl o 6,9 tisíc na 197,2 tisíc, tj. o 3,6 %. K nárůstu došlo ve všech krajích, nejvýrazněji ve Zlínském (o 6,3 %), nejméně v Karlovarském (o 0,6 %). V celkovém počtu nově hlášených případů bylo 176,0 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (89,3 % všech případů pracovní neschopnosti), 4,3 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a 16,8 tisíc případů ostatních úrazů. Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc se meziročně zvýšil o 6,3 tisíc, tj. o 3,7 %.
Na 100 pojištěnců připadlo v roce 2019 v Jihomoravském kraji 38,87 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, v roce 2018 to bylo 37,83 nově hlášených případů, tj. nárůst o 2,7 %. Hodnota ukazatele meziročně vzrostla ve všech krajích, ve Zlínském kraji byl nárůst nejvyšší (o 5,5 %), v Plzeňském nejnižší (o 0,8 %). Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců se zvýšil i ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Břeclav (o 4,7 %), nejméně v okrese Vyškov (o 0,5 %). Nejméně případů na 100 pojištěnců bylo hlášeno v okrese Brno-město (34,58 případů), nejvíce v okrese Břeclav (47,35 případů). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů nemoci právě v okrese Břeclav (41,68 případů na 100 pojištěnců), pracovních úrazů v okrese Hodonín (1,45 případů na 100 pojištěnců), nejvíce ostatních úrazů bylo v okrese Blansko (4,57 případů na 100 pojištěnců).
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 denně v průměru 23 401 práce neschopných osob (o 1 176 osob více než v roce 2018), z toho 20 089 osob pro nemoc, 688 pro pracovní úraz a 2 625 osob pro ostatní úrazy. Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech se v kraji meziročně prodloužila o 0,7 dne na 43,3 dne. Nejkratší průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti byla v hl. městě Praze a v Libereckém kraji (38,8 dne), nejdéle na tzv. neschopence byli pojištěnci ve Zlínském kraji (49,5 dne). Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji byla v mezikrajském srovnání 6. nejdelší.
V okresech Jihomoravského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v intervalu 38,4 dne v Brně-městě až 52,6 dne v okrese Blansko. Pracovní neschopnost pro nemoc v okrese Blansko trvala v průměru 51,3 dne, pro pracovní úraz 56,3 dne, pro ostatní úraz 61,6 dne.
Graf 1 Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v Jihomoravském kraji meziročně zvýšilo z 4,418 % v roce 2018 na 4,612 % v roce 2019. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Ukazatel zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). V porovnání s ostatními kraji je průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji druhé nejnižší. Prvenství si udržuje hl. město Praha s hodnotou 3,560 %, na posledním místě se umístil Moravskoslezský kraj, kde průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo 5,750 %. V okresech kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 3,639 % v okrese Brno-město po 6,674 % v okrese Břeclav.
Graf 2 Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019
Poznámka:
Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení.
Kontakt:
Ing. Milada Jonášová Krajská správa ČSÚ v Brně e-mail: milada.jonasova@czso.cz tel.: 542 528 115
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2019 včetně změn kvůli koronaviru
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Platové třídy 2019 a 2020
- Platové stupně 2019 a 2020
- Kalkulačka pro OSVČ hlavní činnost za rok 2019 - výpočet daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění
- Změna času - střídání času 2019, konec střídání času, letní a zimní čas
- 2025 - Rok 2025. Co nového bude v roce 2025 ve financích?
- Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2020, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
- HDP 2020, vývoj hdp v ČR, Vývoj HDP meziročně v %
- Čísla účtů pro placení daní v roce 2020
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Od slunečního světla do hlubin: Skrytý zdroj kyslíku, který vyvolává kontroverze
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpovědi - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Okénko finanční rady
Iva Grácová, Bezvafinance
Lukáš Raška, Portu
Do důchodu v 67? Bez vlastního zajištění se tomu nevyhnete (2.1.2025)
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Levnější elektřina, dražší suroviny: Svátky se prodraží hlavně kvůli máslu
Martin Thienel, Kalkulátor.cz
Vojtěch Šanca, Delta Green
Základ flexibility: začít šetřit můžete hned teď, třeba i v bytě
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Ztráta zaměstnání vás může potkat nejen v předdůchodovém věku
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Umíme si chránit svůj majetek pojištěním? Průzkum ukazuje zajímavá čísla