Perspektivy ruského severozápadu v „době pokoronavirové“

Téměř všechny podniky v severozápadním regionu Ruska již mohou fungovat (cca 80 % v Petrohradu), ale často řeší otázky překonání současné krize. Objevují se zprávy o podnicích, kde manažeři přeškolili zaměstnance na šití ochranných masek nebo výrobu dezinfekčních chemikálií, někde nakoupili výpočetní techniku a věnují se distančnímu způsobu prodeje potravin místo provozování sítě kaváren. Z důvodu větší koncentrace podniků a služeb měla zavedená omezení větší dopad na velká města. Dubnový pokles průmyslové výroby a obchodního obratu byl například výrazně citelnější v Petrohradu (20 % resp. 35 %) než v Leningradské oblasti (11 % resp. 9 %), druhém největším severozápadním regionu. Problémy se naopak nevyskytly s poptávkou po potravinách nebo službách spojů.

Zahraniční manažeři v mnoha případech netrpělivě čekají na možnost příjezdu do Ruska, kde je čeká řada důležitých rozhodnutí řízení podniků. Jsou avizované změny příslušné legislativy (Usnesení vlády RF č. 635), kde by snad po možnosti příjezdu zahraničních specialistů a sportovních trenérů mohli na řadu přijít také firemní manažeři. Činnost firem (zejména s nadpolovičním zahraničním podílem) není v „době koronavirové“ jednoduchá. Situace by se mohla zlepšit s příznivým obratem šíření infekce. Mezinárodní obchod se nezastavil, ale otázkou je, jak se změní potřeby a poptávka na trhu.

Níže uvádíme některé oblasti, kde lze v dalším období očekávat nové projekty v severozápadních ruských regionech.

Ekologie a odpadové hospodářství

Rozvoj infrastruktury odpadového hospodářství je jednou z prioritních oblastí, kde lze i v dalším období očekávat zvýšenou aktivitu a podporu ruských regionů. Od 1. ledna 2019 byl v RF spuštěn nový systém, který předpokládá rozsáhlé investice. Za proces sběru, třídění a zpracování odpadu jsou zodpovědní regionální operátoři. Jejich působení doprovází problémy s cenovými tarify, umístěním provozů, zkušenostmi, nedostatečnými investicemi nebo obecně nízkým ekologickým povědomím. Dosažení stanovených cílů se komplikuje (např. zpracování min. 60 % odpadu do roku 2024). Příprava nových projektů přesto v jednotlivých regionech ruského severozápadu pokračuje.

• V Pskovské oblasti (630 tis. obyvatel) regionální operátor OOO Ekoprom připravuje projekt na vybudování nového ekologického technoparku třídění a zpracování komunálního odpadu, který podporuje místní administrativa. Projekt předpokládá investiční náklady ve výši 2 mld. RUB (cca 690 mil. Kč). Ukončení realizace se plánuje do 2 let.
• V Archangelské oblasti (1,14 mil. obyvatel) se připravuje výstavba „Ekotechnoparku Šies“. Investiční náklady se odhadují na 10,5 mld. RUB (cca 3,6 mld. Kč). Schválený projekt nemá podporu nového vedení oblasti ani místního obyvatelstva a je možné předpokládat další vývoj.
• V Petrohradu se připravuje výstavba 4 komplexů na zpracování odpadů. Do 19. června 2020 probíhá veřejné připomínkování „Územního plánu umístění provozů nakládání s odpady“.

Zdravotnictví

Nové „pandemické“ zkušenosti vyvolaly potřebu zlepšení úrovně zdravotnictví. Z federálních i regionálních rozpočtů lze očekávat podporu projektů lokalizace výroby zdravotnického zařízení a materiálu s cílem dosažení lepší soběstačnosti RF. Požadavky na kvalitu a speciální zdravotnické zařízení v mnoha případech však neumožní omezit mezinárodní konkurenci.

Prostřednictvím „Fondu rozvoje průmyslu Sankt Peterburgu“ byly již vyhlášeny některé podpůrné programy. Řada místních podniků se přeorientovala na výrobu zdravotnického materiálu a zařízení a uvažuje o pokračování a rozšíření této činnosti. V Petrohradu se například údajně v tomto roce sedminásobně (na 700 tis. ks) zvýšila denní produkce ochranných masek. Publikovaný seznam místních výrobců zdravotnického materiálu může sloužit pro potenciální dodavatele jako zajímavý zdroj kontaktů na firmy s vybudovanými kontakty a distribučními kanály. Zvýšené potřeby zdravotnictví doprovázelo snížení nebo odstranění některých importních celních sazeb a zjednodušení procesu certifikace zdravotnického materiálu.

Nabídky českých firem, které v poslední době obdržel GK Sankt Peterburg byly prostřednictvím regionálních poboček Ministerstva zahraničních věcí RF předány k dalšímu využití do všech regionů Severozápadního federálního okruhu RF. Z ruské strany byl projeven zájem zejména o společnosti, které mají zastoupení v RF a mohou operativně reagovat na požadavky. GK Sankt Peterburg je připraven zprostředkovat všem zájemcům kontakty na ruské firmy a instituce dle konkrétních požadavků.

Zemědělství a potravinářství

Zemědělství a potravinářství je pandemickou situací postiženo méně než jiné sektory. Výroba potravin nebyla omezena, maloobchod zlepšil systém distančního prodeje. Více než na polovinu se snížila poptávka veřejného stravování, která postihla především menší farmáře a pěstitele ovoce a zeleniny. Celkový obchodní obrat potravin zůstal v dubnu 2020 v Petrohradu na podobné úrovni jako v minulém roce (96 %), v Leningradské oblasti se dokonce zvýšil o 10 %.

Politiku potravinové soběstačnosti a zvyšování exportního potenciálu budou doprovázet programy rozvoje venkova, zemědělských a potravinářských podniků a drobných farmářů, což může doprovázet zvýšenou poptávku po zemědělské technice a zařízení. Dalším impulzem ke zvýšení této poptávky může být program „Leningradský hektar“, který Leningradská oblast připravila po vzoru Dálného východu. Program umožňuje ruským farmářům získat k bezplatnému využívání do 10 ha půdy a 3 mil. RUB na rozvoj hospodářství ve 4 regionech Leningradské oblasti určených k intenzivnějšímu osídlení.

IT sektor

V podmínkách pandemie se změnily priority a podmínky činnosti podniků a organizací. Do popředí se dostává digitalizace podnikových procesů. Zájem o služby a technologie IT sektoru roste, rozvíjí se distanční způsob organizace práce, maloobchodního prodeje, konzultační činnosti, preventivních bezkontaktních lékařských konzultací a telemedicíny. Internetové prostředky využívají rovněž státní organizace, odvětvová sdružení a asociace pro šíření informací o zaváděných opatřeních boje s pandemií a nových rozvojových programech.

Nehledě na nepříznivou situaci vyvolanou šířením koronavirové infekce existují v severozápadních ruských regionech nové příležitosti. Působení zahraničních firem na místním trhu není v současné době jednoduché z důvodu problémů spojených s cestováním zahraničních manažerů a horších podmínek přístupu k ekonomickým podpůrným programům. Nedosažitelná restrukturalizace ruské ekonomiky a relativně malý podíl technologicky vyspělých firem ve zpracovatelském průmyslu však stále, i přes prosazování politiky lokalizace a záměny importu, umožňuje účast zahraničních firem v rozvojových projektech ve zdravotnictví, ekologii, zemědělství nebo informačních technologií.

Luboš Laštůvka, ekonomický konzul, Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu