Inflaci v ČR bezprostředně žene nahoru zdražující zelenina. Drahé je také vepřové, mouka či cukr, rekordně levný naopak benzín

Míra inflace v dubnu mírně překonala očekávání trhu. V meziročním vyjádření vykázala úroveň 3,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem hladiny spotřebitelských cen ve výši 3,2 procenta.

Míra inflace i tak v dubnu dosáhla své letošní nejnižší úrovně, nižší byla naposledy loni v listopadu. Stále se však nachází nad úrovní horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. To však nyní centrální banku netrápí, neboť ekonomická krize způsobená šířením koronaviru má značný dezinflační potenciál.

Na horizontu měnové politiky, tedy v horizontu zhruba půldruhého roku, bude koronavirová krize silně tlumit inflační tlaky, což České národní bance umožňuje snižovat základní úrokovou sazbu. Dokonce ji snižovat musí, nechce-li měnové podmínky utahovat. Vzhledem k závažnosti koronavirové krize nelze vyloučit, že ČNB sníží základní sazbu až na úroveň 0,05 procenta a následně realizuje některé z nekonvenčních opatření na podporu ekonomiky. Bankovní rada ČNB diskutuje pět možností nekonvenčního zásahu: devizovou intervenci, kvantitativní uvolňování, režim kontroly výnosové křivky, program financování úvěrů typu „funding for lending“ a konečně také záporné úrokové sazby.

Dezinflační, ba deflační tendence se v současnosti v rámci nejen české, ale zejména světové ekonomiky projevují nejnápadněji dramatickým poklesem cen ropy a pohonných hmot. V dubnu poklesly ceny pohonných hmot v ČR nejvýrazněji za celou novodobou historii země od roku 1993. Benzín je nyní v ČR nejlevnější od roku 2009, v poměru k hrubé měsíční mzdě dokonce minimálně od druhé světové války.

Koronavirová krize není ovšem jen krizí strany poptávky, která vede k deflačnímu vývoji. Je současně také krizí nabídkové strany, která vede zase k inflačnímu vývoji. Inflační tlaky by však na horizontu měnové politiky měly být citelně slabší než ty deflační. V dubnu byly tyto inflační tlaky patrné zejména v cenách zeleniny. Symbolem koronavirové krize není jen historicky levný benzín, ale také drahý květák, který je meziročně zhruba na cenovém dvojnásobku. Zdražují však pochopitelně i další druhy zeleniny a i ovoce. Koronavirová krize totiž výrazně zhoršuje možnosti sklizně a exportu v zemích typu Itálie či Španělska.

Ceny zeleniny a ovoce budou na navýšené úrovni pravděpodobně po celý letošní rok, neboť zejména v druhé polovině roku jejich nabídku na trhu ochromí nejen důsledky koronavirové krize, ale také extrémy v povětrnostních podmínkách, jak jsou jarní mrazíky nebo očekávané sucho. Sucho se projeví zřejmě také horší sklizní obilovin a v důsledku citelným růstem cen mouky a pekárenských výrobků. Mouka poměrně citelně meziročně zdražuje již nyní. Z potravin dále v meziročním pohledu citelně zdražuje vepřové maso, uzeniny a cukr. To souvisí s epidemií afrického moru prasat, jež předloni propukla v Číně a vedla k rozsáhlému vybíjení chovů prasat. Cukr zdražuje kvůli horší sklizni cukrové řepy v loňském roce.

V průběhu letošního roku budou inflační tlaky v ČR postupně zmírňovat a míra inflace se bude shora přibližovat inflačnímu cíli České národní banky ve výši dvou procent. Tento vývoj však již bude do značné míry odrážet důsledky koronavirové krize a její zmíněné dezinflační důsledky plynoucí z ochromení celkové ekonomické aktivity u nás i ve světě. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom