Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board – FSB) podle Bernardina v roce 2013 uznala, že příprava zdravého kapitálového a dohledového rámce pro pojišťovací sektor má zásadní význam pro podporu finanční stability. Od té doby Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (International Association of Insurance Supervisors – IAIS) urazila již značný kus cesty při přípravě komplexního dohledového a regulatorního rámce pro mezinárodně aktivní pojišťovací skupiny (Internationally Active Insurance Groups – IAIGs), a to včetně kvantitativního ICS.
Bernardino výstižně tuto cestu označil jako dlouhou, jednalo se prý spíše o maratón než o sprint. Významným milníkem se stala dohoda dosažená v listopadu 2019 o ICS verze 2.0, což je konsolidovaný referenční standard pro skupiny s globálně srovnatelným oceňováním kapitálové přiměřenosti pro IAIGs, založeným na riziku. Z hlediska evropské perspektivy je podle Bernardina nejvyšší prioritou úspěšná implementace S II a její vhodné doladění a také provedení její revize. Paralelně s tím zůstává EU silně zavázána ohledně dalších fází přípravy ICS.
V tomto směru Bernardino zdůraznil, že EIOPA bude pokračovat v součinnosti s partnery ze všech kontinentů za účelem zajištění toho, aby finální ICS byl založen na tržním upraveném ocenění, aby kapitálové požadavky byly robustní a citlivé na rizika a aby interní modely bylo povoleno používat při splnění zdravých a obezřetných kritérií. Vize EIOPA je podle Bernardina taková, že za výše uvedených okolností by měli evropští zákonodárci schválit ICS a učinit nezbytné úpravy S II s cílem zabezpečit, aby evropské IAIGs měly povinnost používat pouze jeden kapitálový standard, který vyhovuje i mezinárodním standardům. Z pohledu EIOPA je hlavním cílem pro následující období vytvoření jednoho jednotného na riziku založeného ICS, který bude prosazovat stejné podmínky pro IAIGs se sídlem v různých částech světa, omezovat příležitosti k arbitráži a podporovat finanční stabilitu.
Podle názoru Bernardina nebude nikterak snadné tento cíl naplnit, protože v jednotlivých jurisdikcích se nyní používají k posouzení skupinové kapitálové přiměřenosti/vybavenosti rozdílné metody oceňování a rozdílné kapitálové standardy. Ovšem v posledních letech bylo dosaženo pokroku. Zvláště pak dohoda o ICS verze 2.0 ukazuje, že konvergenční proces je nezastavitelný. Jestliže se uzná, že pouze budoucí implementace ICS v celém světě přinese nezbytnou konvergenci v oblasti dohledu nad IAIGs, bylo by možné si koncepčně představit také situaci, kdy odlišné metodologie pro kalkulaci kapitálu by dodaly v zásadě tytéž výstupy jako ICS. Uznání takové srovnatelnosti by pomohlo postoupit v oblasti konvergence.
V tomto duchu EIOPA přistupuje k posuzování srovnatelných výstupů agregátní metody (AM), jež je v současné době připravována orgány dohledu USA. Takové hodnocení musí být založeno na datech, jež prokáží, že AM a ICS produkují v průběhu času a za odlišných ekonomických a tržních podmínek v průběhu ekonomického cyklu podobné výsledky a že spustí podobnou dohledovou akci z důvodu skupinové kapitálové přiměřenosti. V žádném případě ale nemůže být AM méně obezřetný než ICS.
Bernardino dále uvedl, že informace, jež budou získány během pětiletého monitorovacího období, a hodnocení ekonomických dopadů určí v zásadě finální konstrukci ICS a reálnou bázi pro hodnocení srovnatelnosti. Proto je nesmírně důležité získávat data z různých podnikatelských modelů za účelem zajistit odpovídající kalibraci a citlivost ICS na rizika a dát dohromady dostačující doklady či důkazy k provedení hodnocení srovnatelnosti.
Monitorovací období má tudíž kruciální význam pro tvorbu ICS a pojišťovací skupiny z celého světa by se měly do příslušných akcí zapojit. EIOPA důrazně vyzývá všechny IAIGs, obzvláště evropské, aby se aktivně zúčastnily společného úsilí a nadále přispívaly k formování ICS. Mezinárodní standardy jsou podle Bernardina nejlepší odpovědí na fragmentaci, a to je relevantní zejména v takových podnikatelských činnostech, jako jsou pojišťovací a zajišťovací činnost, jež ve značné míře závisejí na rozsahu (velikosti) a diverzifikaci. Za závěr Bernardino konstatoval, že vytvoření ICS je obtížný úkol, který vyžaduje trpělivost, silné nasazení a vedení. Právě to EIOPA očekává od představitelů evropských orgánů dohledu a managementu evropských IAIGs.
Lze konstatovat, že toto vyjádření předsedy EIOPA má hlavně mobilizační charakter z hlediska dalších fází přípravy ICS a plného využití monitorovacího období. Kromě toho je třeba si povšimnout, že se již připouští oproti dřívějšímu období možnost určitých úprav režimu S II a možnost aplikace srovnatelnosti metod stanovování kapitálové přiměřenosti/vybavenosti.