Státní rozpočet se propadá, ale nejen kvůli viru

Měsíční plnění státního rozpočtu

Na straně příjmů většina položek meziročně klesla, což je v souladu s představou o fungování vestavěných stabilizátorů (při zpomalení ekonomiky by měl samovolně klesat výběr daní), navíc zesíleného o vládní kroky směrem k odložení výběru daní. Pro zajímavost: patří sem i kompenzační bonus, protože ministerstvo financí ho formálně zaúčtovává jako vratku daně z příjmů ze závislé činnosti.

Z tohoto obrázku bohužel vyčnívají příjmy skrze pojistné na sociální zabezpečení: ty meziročně vzrostly o téměř 4 mld. Kč (nárůst o další více než 3 mld. Kč nastal u zdravotního pojistného, které je však formálně vzato příjmem zdravotních pojišťoven, nikoli státního rozpočtu). Pojistné coby významný kanál možné podpory hotovostní stability firem ministerstvo, jak známo, bůhvíproč nechtělo použít.

Na straně výdajů v meziročním srovnání (zatím) dominují nikoli položky spojené s kurzarbeitem apod., nýbrž nárůst objemu důchodů (tedy věc dohodnutá už loni) ve výši přes 13 mld. Kč; a přesun více než 11 mld. Kč na účet Státního fondu dopravní infrastruktury (který, doufejme, i v nynějším prostředí nedostatku zahraničních sezónních zaměstnanců bude schopen tyto dodatečné prostředky nějak smysluplně prostavět). 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny