Zaměstnanost cizinců v Jihomoravském kraji v roce 2019

Ke konci roku 2019 bylo v Jihomoravském kraji dle Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu zaměstnáno 71,9 tisíc cizinců, z toho 64,4 tisíc osob bylo evidovaných na úřadech práce a 7,5 tisíc osob podnikalo s živnostenským oprávněním. V čase zaměstnanost cizinců v kraji roste, a to zejména u zaměstnanců v evidenci úřadů práce.

V Jihomoravském kraji bylo k 31. 12. 2019 zaměstnaných 71,9 tisíc cizinců, to je přes 4násobek stavu roku 2000 a o tři pětiny více než v roce 2015. Meziročně jejich počet vzrostl o 8,3 %. Většinu zaměstnaných cizích státních příslušníků tvoří cizinci evidovaní úřady práce, cizinci s živnostenským oprávněním vytvářejí naopak malou skupinu, u níž je nárůst početnosti výrazně pomalejší. Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2019 ve srovnání s rokem 2015 o 26,6 tisíc, tj. o 70,7 %, zatímco živnostníků bylo více o necelou desetinu.

Graf Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčku. Ke konci roku 2019 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí (cizinci evidovaní úřady práce) a čtvrtý (cizinci s živnostenským oprávněním) nejvyšší. V čele žebříčku stojí hl. m. Praha se Středočeským krajem. Mezi okresy Jihomoravského kraje je nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v Brně-městě, na konci prosince 2019 zde bylo 42,6 tisíc cizích státních příslušníků v evidenci úřadů práce a 4,6 tisíc živnostníků. Brno se tak na zaměstnanosti cizinců v kraji podílelo dvěma třetinami. Nejméně zaměstnaných cizinců dle úřadů práce je v okrese Znojmo a nejnižší počet cizinců s živnostenským oprávněním v okrese Blansko.

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2019 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 24,2 tisíc žen cizího státního příslušenství (37,6 % z celku), v okresech bylo nejvyšší zastoupení žen zaznamenáno v Brně-městě (38,6 %) a nejnižší v okrese Břeclav (33,7 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly cizinky zastoupení ještě nižší, v kraji dosáhl jejich počet 2,2 tisíc, což tvoří 28,6 %. V okresech se podíl podnikatelek pohyboval od 24,5 % v okrese Brno-venkov po 35,2 % v okrese Znojmo.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

V Jihomoravském kraji byli cizinci v evidenci úřadů práce z většiny tvořeni občany EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců, jejich podíl k 31. 12. 2019 dosáhl 67,6 %. Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Cizí státní příslušníci, kteří nepotřebují pracovní oprávnění, zaujímali necelou pětinu. Zbytek cizinců vlastnilo zaměstnanecké karty (9,2 %), povolující současně zaměstnání i pobyt, či povolení k zaměstnání (4,3 %) a pouze 30 osob mělo modrou kartu (k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání).

Tab. 2 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu evidence v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2019)

Oproti roku 2015 byl největší relativní nárůst v kraji zaznamenán u počtu držitelů zaměstnaneckých karet, a to ve výši 8,7násobku. Nejvyšší zastoupení žen bylo v kraji vykázáno ve skupině cizinců, kteří nepotřebují pracovní oprávnění (49,0 %), naopak nejméně žen bylo mezi cizinci vykonávající kvalifikovanou práci na základě modré karty (16,7 %).

Nejvyššího podílu občanů EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců na okresním celku bylo v kraji dosaženo v okrese Hodonín – přes čtyři pětiny. Nejnižší zastoupení této skupiny cizinců činilo 55,7 % v okrese Brno-venkov. Tento okres však nejvyšším počtem i podílem (17,9 %) cizinců s povolením k zaměstnání mezi ostatními okresy naopak dominoval. Podíl cizinců, kteří nepotřebovali pracovní oprávnění, se ke konci roku 2019 pohyboval od 5,6 % v okrese Hodonín po 22,8 % v okrese Blansko.