Vývoj na devizovém trhu ve 13. týdnu (23.3.-27.3.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Česká národní banka snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 p.b. na 1,00 %
DE - Index podnikatelského klimatu Ifo v březnu poklesl na 86,1 z únorových 96,0 bodu
EZ - Evropská centrální banka uvolnila limity na nákupy dluhopisů
US - Fed představil neomezený nákup cenných papírů a vláda stimulační balík ve výši 2,2 mld. dolarů

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index PMI ve výrobním sektoru (březen)
EZ - Index spotřebitelských cen (březen) - předběžný odhad
PL - Index spotřebitelských cen (březen) - předběžný odhad
US - Indexy aktivity ISM (březen), Míra nezaměstnanosti a tvorba pracovních míst NFP (březen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru se v tomto týdnu stabilizovalo v rozmezí 27,10 – 27,80 CZK/EUR. Další ztráty si tak koruna zatím nepřipsala, na druhé straně na výraznější posílení koruny hlouběji pod hladinu 27 CZK/EUR to zatím taky nevypadá. Relativně klidnější týden koruny lze dát do souvislosti s masivními zákroky vlád a centrálních bank na podporu ekonomik. Akciové trhy díky tomu dokázaly smazat část předchozích ztrát, a to samé lze říci o většině měn emerging markets, korunu a další středoevropské měny nevyjímaje. Klíčovou otázkou je, jak dlouho tato relativně optimistická nálada na trzích vydrží. I nadále je podle mě pravděpodobnější, že současné uklidnění situace je dočasné a výrazná nervozita se na finanční trhy ještě vrátí. Vysoká nervozita a volatilita zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že se pod opětovný prodejní tlak dostane i koruna.
• Čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB vlastně nepřekvapilo. Centrální bankéři sice přistoupili k výraznějšímu snížení úrokových sazeb, ale všechny avizované kroky ČNB lze označit jako úpravy parametrů standardní měnové politiky. Bankovní rada ČNB konkrétně jednomyslně snížila úrokové sazby o 0,75procentního bodu. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, je od pátku nově 1,00 %, diskontní sazba 0,05 % a lombardní sazba 2,00 %. Dále ČNB snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 % od 1. dubna 2020. ČNB také očekává, že se komerční banky, pojišťovny a penzijní společnosti zdrží jakékoliv výplaty dividend, aby neohrozily svoji finanční odolnost.
• ČNB nijak výrazně neakcentovala ani nespecifikovala případné intervence proti oslabení koruny ani možné spuštění programu nákupu vládních dluhopisů v blízké budoucnosti, o kterém se před zasedáním živě spekulovalo. Ve srovnání s dalšími centrálními bankami se tak ČNB i v současnosti zatím striktně drží konzervativních nástrojů měnové politiky. Na druhou stranu ČNB několikrát zdůraznila vysokou nejistotu, která se váže s vývojem české ekonomiky v letošním roce i kurzem koruny. ČNB zároveň vyjádřila připravenost dalšího uvolnění měnové politiky v případě, že si to podmínky vyžádají, a to i na mimořádném zasedání. A výsledně je ČNB podle všeho připravena svoji škálu měnověpolitických nástrojů rozšířit (kvantitativní uvolňování po česku tak v dalších měsících vyloučit rozhodně nelze).

Vývoj USD/CZK

• Vůči americkému dolaru dokázala koruna v tomto týdnu posílit a ve čtvrtek odpoledne zamířila pod hladinu 25 CZK/USD (důvodem vývoj na eurodolaru).
• Tento týden se v USA nesl ve znamení prudkého nárůstu nově nakažených nemocí COVID-19 a dalšími mamutími reakcemi americké centrální banky (Fed) a americké vlády na současný vývoj. Americký Fed konkrétně v pondělí představil další opatření na podporu tamní ekonomiky – za pozornost stojí především neomezený nákup dluhopisů, a to včetně korporátních (tzv. kvantitativní uvolňování) s cílem vytvořit po nich poptávku a maximálně snížit úrokové náklady spojené s financováním vládního i soukromého sektoru. Americká vláda v týdnu představila balík stimulačních opatření na podporu americké ekonomiky v souhrnné výši 2,2 bilionu dolarů (tento fiskální stimul po určitých peripetiích prošel napotřetí Senátem a Sněmovna reprezentantů by o něm měla hlasovat dnes a nepředpokládá se, že by se schválení pozdrželo). Přímou peněžní podporu (jednorázovou částku) obdrží většina amerických domácností (v souhrnu asi 500 mld. dolarů). Fiskální balík se týká i menších podniků (367 mld. dolarů), velkých korporací (500 mld. dolarů) a zkrátka si nepřijdou ani nemocnice a zdravotnická zařízení. To, že je situace v americké ekonomice velmi vážná, ve čtvrtek potvrdil rekordní nárůst nezaměstnanosti (nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 21. března rekordně vzrostly na 3,283 mil. oproti 282 tis. v předcházejícím týdnu).

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči polskému zlotému se v tomto týdnu stabilizovalo v blízkosti hranice 6 CZK/PLN. Pokles volatility byl odrazem mírného zlepšení sentimentu na finančních trzích v tomto týdnu. Zatímco centrální banky v USA a v Evropě rozjely enormní stimulační opatření na podporu ekonomik, tak polská centrální banka (NBP) zatím vyčkává. V minulém týdnu sice mimořádně snížila úrokové sazby, avšak s dalšími opatřeními váhá. V rámci bankovní rady (RPP) lze najít jak hlasy pro výrazně expanzivní kroky měnově politiky – další snížení sazeb, půjčky pro malé a střední podniky či nákup akcií (E. Łon), tak i hlasy zaměřující se primárně na stabilitu kurzu zlotého, a ne na krátkodobá řešení pro stimulaci ekonomiky (K. Zubelewicz).

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se v tomto týdnu karta opět obrátila – euro posilovalo a mazalo ztráty z předchozího týdne. Obchodování se přesunulo z pondělních 1,07 USD/EUR nad hladinu 1,10 USD/EUR ve čtvrtek odpoledne.
• Prognózování vývoje měnového kurzu je velmi nelehká disciplína a v současné době, kdy vlády a centrální banky každý týden zveřejňují nová gigantická opatření na podporu ekonomik (příkladem budiž americký Fed s neomezeným kvantitativním uvolňováním – QE), to platí dvojnásobně. Evropská centrální banka (ECB) je s měnověpolitickými opatřeními oproti Fedu momentálně vždy o krok pozadu, avšak i v případě ECB přišly v týdnu další stimuly. ECB ve čtvrtek uvedla, že ruší limity pro nákup dluhopisů a nově tak bude moct nakupovat dluhopisy členských zemí eurozóny v neomezeném množství (doposud limit třetina celkového dluhu jedné země). Tím se vytváří prostor pro v podstatě neomezené QE. Na řadu by dokonce mohly přijít i společné evropské dluhopisy, které nebyly prosazeny v krizových letech 2012–2013. Prezidentka ECB Ch. Lagardeová totiž vyzvala ministry financí zemí eurozóny, aby zvážili mimořádnou jednorázovou emisi společných dluhopisů – koronabondů. Právě koronabondy společně se záchranným fondem ESM by mohly tvořit základní pilíř financování hospodářské obnovy eurozóny. Společné evropské dluhopisy sice smysl dávají, ale klíčové stejně bude, jak se k nim postaví Německo, dlouhodobě největší odpůrce společných bondů. Vzhledem k tomu, že Německo je dlouhodobě proti sdílení finančněhospodářských rizik s jihoevropskými zeměmi, tak pravděpodobnost, že by s tímto souhlasilo se však jeví jako dost malá.
• Zatímco v USA byla v tomto týdnu zveřejněna první tvrdá data (extrémně prudký nárůst nových týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti), tak v eurozóně byla zveřejněna zatím jen měkká čísla v podobě březnových indexů podnikatelských nálad (PMI, Ifo). Indexy PMI i německé Ifo v březnu velmi prudce poklesly, což znamená jediné – evropská i německá ekonomika míří plnou parou do hospodářské recese. Kompozitní index PMI v březnu v eurozóně poklesl na rekordní minimum 31,4 bodu z únorových 51,6 bodu. Podle dílčích ukazatelů aktivita v sektoru služeb poklesla na 28,4 bodu a aktivita ve výrobním sektoru se snížila na 44,8 bodu. Index Ifo, nejlepší měkký ukazatel pro hospodářský vývoj v Německu, v březnu dramaticky poklesl na 86,1 bodu, což ne nejslabší hodnota tohoto indexu od července 2009. Meziměsíční propad byl vůbec nejvýraznější od sjednocení Německa. Nálada mezi německými podniky se tak v březnu dostala hluboko pod bod mrazu, kde setrvá i v nadcházejících měsících. Institut Ifo navíc odhaduje, že německý HDP letos poklesne v rozmezí 7,2 % až 20,6 %.