Stále častěji se tak objevuje otázka, zda současným mocným ochromením ekonomiky – se všemi neblahými důsledky, které to může mít nejen letos – neplatíme až přílišnou daň za opatření pro boj s koronavirem. V nové studii nazvané „Makroekonomie epidemie“, kterou v pondělí publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum, odpovídá tým ekonomů z USA a Německa. Jedná se o zřejmě první akademickou studii, která již modeluje přímo různé ekonomické dopady opatření zaváděných v těchto týdnech a dnech v souvislosti s onemocněním Covid-19.
typu nuceného přechodu na „
práci z domova“ či zavírání
škol,
obchodů, restaurací i továren z makroekonomického hlediska znamenají, že lidé odpracují méně hodin a vykážou slabší úroveň
spotřeby. Zároveň se ovšem dále snižuje podíl
nakažených a
zemřelých. Z modelového příkladu
USA vyplývá, že vládní
opatření v optimálním případě zachrání zhruba 600 tisíc lidí. To kromě jiného znamená, že dlouhodobě méně klesne počet opracovaných hodin, neboť i
zemřelých je výrazně méně.
Recese je pochopitelně výrazně hlubší než bez vládních
opatření,
místo devítiprocentního propadu vykazuje
spotřeba propad 21procentní. Zároveň však dlouhodobě nedochází k tak výraznému trvalému propadu odpracovaných hodin, a tedy celkového výkonu
ekonomiky, což postupně kompenzuje ztrátu způsobenou hlubší
recesi. Bez ohledu na humánní dimenzi tak restriktivní vládní
opatření mají dlouhodobě i svůj smysl čistě účetně-ekonomický.
Z hrubého přepočtu závěrů zmíněné studie na české podmínky plyne, že současná striktní
opatření Babišovy
vlády zachrání před smrtí zhruba 20 tisíc
obyvatel ČR. Ekonomický útlum, ba
recese sice bude hlubší než bez těchto
opatření. K citelnému útlumu by k však tak jako tak. Kvůli přirozenému pudu sebezáchovy
obyvatel ČR a snaze ochránit sebe sama před
nákazou i bez vládních omezení a kvůli
opatřením zaváděním v zahraničí, v zemích
obchodních partnerů
ČR. Dvacet tisíc zachráněných životů, to má především svůj nevyčíslitelný lidský rozměr. Zároveň ale i rozměr ekonomický. Řada z těchto zachráněných ještě řadu
let bude přispívat k růstu výkonu
české ekonomiky, a tedy i ke
kompenzaci ztráty v podobě hlubší
recese vzniklé jejich záchranou.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/