Vláda schválila návrh na prodloužení vyplácení ošetřovného po dobu nouzového stavu, peníze dostanou i OSVČ

Současná právní úprava zákona o nemocenském pojištění umožňuje vyplácet zaměstnancům ošetřovné pouze při péči o děti mladší 10 let věku, a to po dobu devíti, u samoživitelů po dobu šestnácti kalendářních dnů. Mimořádné opatření vlády, kterým v rámci preventivních opatření proti šíření koronaviru zakázala výuku na základních, středních, vysokých i vyšších odborných a uměleckých školách, ovšem tento časový horizont zásadně překročí.

Aby se rodiče menších školáků neocitli bez finančních prostředků, rozhodla se vláda mimořádným návrhem zákona časovou platnost vyplácení ošetřovného změnit, a to na dobu, po kterou bude zákaz školní docházky platit. Současně také rozhodla o zvýšení věkové hranice dětí z 10 na 13 let. Nárok na ošetřovné mají mít i osoby, které po uzavření denních stacionářů doma pečují o postižené osoby. Nařízení vlády bude platit i zpětně a rodiny, které již ošetřovné čerpají, o ně nebudou muset znovu žádat.

Návrh zákona bude projednán v režimu legislativní nouze, který vláda vyhlásila s platností od 19. března 2020 do skončení nouzového stavu. Poslanecká sněmovna se nad ním sejde v úterý 24. března, ještě týž den by ho měl projednat i Senát. Více o opatření naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také zabezpečení nákupu a distribuce ochranných prostředků Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví. „Zdravotnictví bude dodávat hlavně páteřním nemocnicím, záchrankám a krajským hygienickým stanicím a Ministerstvo vnitra bude realizovat distribuci státním i nestátním subjektům zejména prostřednictvím krajských samospráv. Ministrovi vnitra jsme také uložili realizovat operativně distribuci ochranných prostředků občanům České republiky, a to prostřednictvím České pošty nebo samosprávy nebo jiným způsobem,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které v současnosti zůstaly doma kvůli zajištění péče o děti, vláda schválila finanční příspěvek. Stát vyplatí 424 korun za den, tedy necelých 14 000 korun za měsíc, všem živnostníkům, kteří pečují o děti 6 až 13 let za podmínky, že ošetřovné již nečerpá druhý člen rodiny.

Vláda rozhodla také o dalším finančním posílení úvěrového programu COVID kvůli velkému zájmu podnikatelů, a to vypsáním dalšího úvěrového programu COVID2, který umožní navýšit podporu z původních 600 milionů až na deset miliard korun. Bezúročné úvěry za pět miliard korun bude administrovat přímo Českomoravská záruční a rozvojová banka, dalších pět miliard bude použito formou záruky pro úvěry u komerčních bank, jež budou podnikatelům poskytnuty za v podstatě totožných podmínek, protože Českomoravská záruční a rozvojová banka kromě poskytnutí jejich záruky bude zároveň dotovat i jejich úrokovou sazbu.

Vláda schválila také cílený program podpory zaměstnanosti, jehož smyslem je kompenzovat mzdové náklady či jejich části formou náhrad mezd nebo platů náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou či mimořádnými opatřeními souvisejícími se šířením nemoci COVID-19. Jedná se o případy, kdy překážky v práci nejsou objektivně zaviněny zaměstnavatelem, ale zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci zásahem vyšší moci či rozhodnutím státní správy.

Z programu lze hradit příspěvek na náhradu uznatelných nákladů zaměstnavatelů vzniklých po 1. březnu 2020. Příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd nebo platů budou poskytovat úřady práce na základě uzavřených dohod a bude se vztahovat na případy, kdy byla zaměstnancům nařízena karanténa. „Tito zaměstnanci dostanou šedesát procent mzdy a my firmám uhradíme příspěvek v plné výši,“ vysvětlil premiér Babiš.

V případě, že bylo zaměstnavateli v rámci krizových opatření nařízeno uzavření či omezení provozu, bude zaměstnancům vyplaceno sto procent mzdy a stát zaměstnavatelům uhradí 8o procent nákladů. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala opět i problematikou přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů. Ministři kvůli obavám o možném zavlečení nemoci COVID-19 do ČR na základě již několika pozitivních případů rozhodli o dalším zpřísnění pravidel pro přeshraniční práci. Od soboty 21. března pendleři budou muset nově při překračování hranic předložit speciální, k tomu určený dokument, tzv. knížku přeshraničního pracovníka, který při odjezdu i návratu potvrdí policie a bude sloužit k prokazování četnosti a pravidelnosti překračování hranice. Formulář bude ke stažení na webových stránkách Ministerstva vnitra a k dispozici jej budou mít i policisté na hranicích.

Ministři také rozhodli o úpravě včera vyhlášeného mimořádného opatření o vyhrazené nákupní době pro seniory nad 65 let. Na základě poznatků z praxe rozhodli změnit vyhrazené časy, kdy kromě seniorů nebudou moci být v maloobchodních prodejnách potravin, hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží jiní zákazníci, a to na 7.00 až 9.00 hodin. Zákaz vstupu se nově nebude vztahovat i na osoby s průkazem ZTP-P starší 50 let včetně jejich doprovodu a o osoby pracující v pečovatelských službách. Na lékárny se toto opatření vztahovat nebude.

Vláda schválila také další výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb. Nově se s účinností od 20. března zákaz nebude vztahovat na činnost realitních kanceláří a služeb účetních a daňových poradců.

Vláda rovněž přijala opatření k vyčlenění lůžek pro pacienty s nemocí COVID-19. Nařídila, že všechna zařízení akutní lůžkové péče musí povinně vyčlenit kapacitu pro tyto případy. Celkem by mělo být v této fázi připraveno pro vážně nemocné pacienty v ČR 400 lůžek s ventilací a dalších 400 lůžek s kyslíkovou podporou. Vláda také vzala na vědomí mimořádné opatření ministra zdravotnictví, kterým se až na výjimky zakazují návštěvy pacientů u všech poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a všem poskytovatelům pobytových sociálních služeb a všem odlehčovacím sociálním službám. V praxi to znamená konec výjimky pro přítomnost otců u porodů.

Vláda rovněž odložila spouštění přechodu na televizní standard DVB-T2 v oblastech, kde k přechodu ještě nedošlo. Schválila také na základě výsledků výběrového řízení jmenování brigádního generála Ing. Karla Řehky do funkce ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.