Danielsson: Místo centrálních bank centrální umělá inteligence?

Umělá inteligence podobná té, kterou nyní používá Bank of England, bude plnit stále více funkcí v oblasti centrálního bankovnictví. Na stránkách VoxEU to zmiňují Jon Danielsson, Robert Macrae a Andreas Uthemann s tím, že takový vývoj přinese úspory nákladů a zvýšení efektivity, ale také bude vyvolávat obavy.

Umělá inteligence (artificial inteligence, AI) by mohla centrálním bankéřům již brzy běžně pomáhat se sběrem informací, jejich analýzou, předpověďmi, risk managementem, finančním dozorem a analýzou dopadů monetární politiky. Podle zmíněných ekonomů je dostupná technologie již téměř k dispozici, její využití je blokováno hlavně kulturními, politickými a legálními faktory. A možná nejvíce malou flexibilitou centrálních bank, která stojí proti možné úspoře nákladů a zvýšení efektivity práce těchto institucí.

Vysokou hodnotu by v této oblasti mohla AI mít zejména při reakcích na různé krize. Pokud centrální banka řeší například krizi likvidity, má na své kroky jen několik hodin a klíčovou roli tudíž hraje rychlost získávání informací a jejich analýzy. Pokud by se lidské zdroje uvolnily z těchto úkolů a mohly se zaměřit na rozhodování, práci centrální banky by to mohlo výrazně zlepšit.

Problémem by se podle ekonomů mohlo naopak stát to, že AI by v oblasti bankovního dozoru preferovala stejné vidění světa a dění v něm u všech finančních institucí. Tedy všude stejné modely a nástroje, které by ale v případě krize násobily problémy tím, že všechny subjekty by se chovaly stejným způsobem. Například v době propadu trhů by se všichni snažili prodávat a to by celý systém posunulo k větší procykličnosti namísto toho, aby v něm byly zabudovány proticyklické prvky.

Dalším problémem jsou „neznámé neznámé“, se kterými se centrální bankéři běžně potýkají. Zároveň jde ale o oblasti, které jsou pro AI nejméně relevantní a o které se nejméně zajímá. AI je totiž podle ekonomů možné zlepšovat u proměnných, které nám jsou známé a známe i jejich běžné hodnoty. A možná také u proměnných, které známe, ale jejich hodnoty ne (známé neznámé). Jenže finanční systém je mnohem složitější než tyto dvě skupiny. Krize přitom způsobují zejména neznámé neznámé, které jsou pro AI v podstatě neuchopitelné.

V neposlední řadě pak ekonomové poukazují na následující: V osmdesátých letech přistoupila umělá inteligence jménem EURISKO v soutěži s lidskými protivníky k tomu, že v „námořní hře potopila své nejpomalejší lodě, takže její konvoj byl potom jako celek schopen plout vyšší rychlostí a byl schopen manévrovat rychleji než konkurence“. Takový krok zajistil této AI nakonec vítězství, ale budí důležitou otázku: Jak můžeme vědět, že AI v praxi udělá „správnou věc“? Člověk na pozici admirála se nemusí učit, že své lodě nepotopí, prostě to ví. Ale AI v sobě nemá lidství a „stroje s pevně danými cíli se ve složitém prostředí nakonec budou chovat nepredikovatelně“.

AI tedy není možno důvěřovat tak jako lidem. Lidé mají sdílené hodnoty a chápou situace podobně, ale AI nic takového nemá. Lidé si ale k podobným technologiím důvěru postupně budují a podle ekonomů se tak může stát, že AI bude skutečně díky své efektivitě přebírat více a více úkolů centrálního bankovnictví. A při krizi udělá rozhodnutí, které všechny zaskočí. Jenže zároveň už nebude tak lehké AI prostě vypnout bez toho, aby to samo o sobě neohrozilo systém.

Zdroj: VoxEU