Rozbřesk: Mzdy nepotvrdily optimismus ČNB, OPEC chce prudce omezit produkci a čeká na souhlas Ruska

Zatímco finanční trhy se nyní zabývají spíše oceňováním důsledků šířícího se koronaviru a odhadují, kam až v rámci preventivní paniky zajde Fed a ECB, ČNB se dnes nepodařilo naplnit svou optimistickou prognózu, na jejímž základě v únoru překvapivě zvýšila své úrokové sazby.

Po HDP zveřejněném už v úterý, který sice zaostal za očekáváním jen mírně (nicméně z hlediska struktury byl přece jen někde úplně jinde), dnes přišly na řadu mzdy za čtvrtý kvartál. Stojí rozhodně za pozornost, už třeba proto, že centrální banka od nich vyvozuje tolik zmiňované inflační tlaky. A nepochybně i proto, že se potvrdilo, že už skutečně dochází ke zpomalování růstu mzdových nákladů, jak naznačovaly předchozí kvartály, kdy česká ekonomika začala poměrně rychle ztrácet rychlost. Průměrné měsíční mzdy vzrostly ve 4Q meziročně reálně o 3,6 % a zpomalily tak z předchozího růstu o 4,0 %. ČNB ve své poslední prognóze naopak počítala s meziročním navýšením reálné průměrné mzdy ve 4Q o 4,2 %.

Signály z průmyslu – největšího odvětví tuzemské ekonomiky – však byly jasné, a sice že minimálně v podnikatelské části ekonomiky ke zpomalování růstu mezd navzdory přetrvávajícímu napětí na trhu práce již dochází. Když totiž odhlédneme od odvětví s dominantní pozicí veřejného sektoru, tak k pozvolnému zpomalování růstu mzdových nákladů dochází už od poloviny roku 2018. V převážně veřejných oblastech ekonomiky v posledním roce rovněž platy ztratily něco málo na tempu, ale stále rostly výrazně svižněji než ve větším zbytku ekonomiky.

Výhled ČNB však neotestují pouze mzdy, ale vlastně i další čísla, která přijdou na řadu už příští týden. Nejprve to bude inflace, která zůstane dál nad prognózou a nejspíš se ještě více vzdálí horní hranici tolerančního pásma centrální banky, a posléze i první letošní výsledky průmyslu a dalších velkých odvětví tuzemského hospodářství. Ty totiž ukážou, zda česká ekonomika začala na začátku roku skutečně tak prudce akcelerovat, jak ve své měsíc staré prognóze předpovídá ČNB. Současně ukážou, jak na tom byly průmyslové podniky – zvláště pak automobilový průmysl – se zakázkami. I když to bylo ještě v čase před koronavirem, nebude to nejspíš pěkná statistika. Takže kdyby ČNB chtěla umazat svůj únorový překvapivý krok a vlastně i svůj letošní světový primát, pokud jde o zvyšování sazeb, o argumenty mít nouzi nebude.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se během včerejšího obchodování pohybovala nad hranicí 25,30 EUR/CZK, nicméně nižší volatilita kurzu naznačuje určitě zklidnění. Z pohledu ČNB je kurz vlastně tam, kde by měl být po celý první kvartál, avšak trhy očekávají radikální zásah. Nejenom jedno snížení sazeb do tří měsíců, ale rovnou čtyři do roka, zatímco z ČNB přicházejí komentáře o stabilitě. Je však pravděpodobné, že o dalším postupu ČNB rozhodnou spíše domácí čísla a “panika” zahraničních centrálních bank spíše než agresivita korunového trhu.

Zahraniční forex
Virem nakažené úrokové sazby v USA kolabují a tlačí tak eurodolar stále vzhůru. V pozadí je samozřejmě klesající úrokový diferenciál, neboť od Fedu se čeká ještě v březnu další snížení o 50 bps zatímco od ECB jen 10 bps.

V záplavě apokalyptických zpráv přicházejících z mikroúrovně (letiště jedou na 20 % výkonu, čínští developeři jsou před krachem apod.) samozřejmě zcela zapadají makroekonomické zprávy. Není divu, protože jde stále přinejlepším o data za únor. To bude velmi pravděpodobně platit i dnes odpoledne po zveřejněných statistikách z amerického trhu práce. Ty byly zřejmě v únoru stále ještě velmi dobré. Otázkou je, zdali pro eurodolarový trh budou mít vůbec nějakou hodnotu.

Ropa
Kartel OPEC včera překvapil trhy dohodou na podstatně hlubších těžebních škrtech v rozsahu 1,5 mil. barelů denně, které by kumulovanou produkci aliance OPEC+ snížily o celých 3,6 mil. barelů denně. Navíc, večerní tisková zpráva kartelu upřesnila, že producenti plánuji takto masivní škrty uplatňovat nejen ve druhém čtvrtletí, ale po hned po celý zbytek tohoto roku. Cena ropy však paradoxně i po této zprávě reagovala poklesem pod 50 dolarů za barel, což může reflektovat obavy trhu, zda na dohodu přistoupí také partnerské státy v čele s Ruskem. To totiž doposud preferovalo prosté rolování dosavadních škrtů v rozsahu 2,1 mil. barelů denně a o nové a o poznání agresivnější podobě produkčních škrtů bude jednat až dnes ve Vídni.