Cestovní ruch v Praze v letech 2012-2019

28. 2. 2020

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se od roku 2012 zvýšil o 40 %. Nerezidenti (cizinci) se nejčastěji ubytovávají v létě, nejvíce domácích hostů přijíždí na podzim. Mezi zahraničními hosty v HUZ převažují Němci (11 % všech hostů), dále pak hosté z USA (6 %), Velké Británie (5 %), Ruska (5 %) a Itálie (4 %). U nerezidentů z USA došlo k výraznému nárůstu počtu hostů (o 50 %).

Vůbec největší nárůst počtu hostů byl od roku 2012 zaznamenán u občanů z Indie (vzrostl 4,1krát), Jižní Koreje (3,3x) a Číny (3,1x). Průměrný počet přenocování (tedy průměrná doba pobytu jednoho hosta) se v uvedeném období snížil z 2,5 na 2,3 nocí. Nejvíce času v Praze tráví občané Ruska (3,5 nocí v roce 2019), Malty (3,4) a Izraele (3,3). Naopak nejméně hosté ze vzdálených zemí jako je Jižní Korea (1,7 noci) a Čína (1,8 noci).

V Praze bylo v roce 2018 nejvíce 4* a 3* hotelů (dohromady více než 53 % z celkového počtu HUZ). V těchto hotelech byl také největší podíl lůžek (celkem 63 %). Od roku 2012 se výrazně zvýšil počet

4 * hotelů (+27) a snížil se počet penzionů (-34). Mírně se proměnila struktura ubytovacích zařízení co do počtu hostů. Velkou měrou se zvýšil počet hostů v turistických ubytovnách (5,2 krát více hostů) a naopak se snížil počet hostů v 1 * hotelech (- 56 %).

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních

V pražských ubytovacích zařízeních[1] se v roce 2019 ubytovalo celkem 8,0 milionů hostů. V roce 2012 to bylo 5,7 milionů hostů, a od té doby jejich počet neustále roste. V roce 2013 a 2014 byl meziroční nárůst hostů cca 3 %, v letech 2015-2017 byl růst výraznější (7,4 % až 8,4 %). V posledních dvou letech se počet hostů zvyšuje jen mírně (3,1 % v roce 2018 a 1,7 % v roce 2019).

Graf 1  Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze (2012-2019)

Vzhledem k atraktivitě Prahy pro cizince nepřekvapí, že mezi celkovým počtem ubytovaných hostů převažují nerezidenti (tedy návštěvníci z jiných zemí než ČR). Mezi lety 2012-2019 nerezidenti tvořili 85 – 87 % všech ubytovaných hostů. Nejméně nerezidentů se ubytovalo v roce 2019 (85 % z celkového počtu hostů), nejvíce v roce 2014 (87 %). Domácí hosté (rezidenti) tvořili 13 -15 % všech hostů. V roce 2012 se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 807 tisíc, v roce 2019 to bylo 1,24 milionu hostů, což představuje nárůst o 54 %.

Turistická sezona se v Praze koncentruje do letních měsíců. Platí to hlavně pro nerezidenty. Nejvíce se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytuje v červenci a v srpnu, dále v září, v květnu nebo v říjnu. Domácí hosté (rezidenti) spíše navštěvují Prahu mimo letní měsíce. Nejvíce rezidentů je v Praze ubytováno na podzim (v říjnu až prosinci) a na jaře (v březnu nebo v květnu).

Graf 2  Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze podle měsíců (2012-2019)

Z celkového počtu nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních jich většinu tvoří Němci. V roce 2012 se jich v Praze ubytovalo 697,0 tisíc, v roce 2019 to bylo 898,3 tisíc (nárůst o 29 %). V období 2012-2019 tvořili 11 až 15 % všech hostů.

Turisté z USA jsou v současné době druhou nejvíce zastoupenou skupinou mezi hosty ubytovanými v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2019 jich bylo 510,7 tisíc, v roce 2012 cca 336,7 tisíc. Jejich počty tedy vzrostly o 52 %.

Třetí nejčastěji ubytovaní hosté v Praze jsou návštěvníci z Velké Británie. V roce 2019 se jich ubytovalo 432,2 tisíc, zatímco v roce 2012 to bylo 309,6 tisíc. Nárůst činil 40 % a projevilo se to také v žebříčku nejčastěji ubytovaných hostů-cizinců. V letech 2012-2014 byli hosté z Velké Británie na čtvrtém místě, v následujících letech už na třetím.

V letech 2012-2014 tvořili druhou nejpočetnější skupinu Rusové, ovšem v dalších letech se dostali na čtvrtou respektive pátou příčku pomyslného žebříčku počtu hostů-cizinců. V roce 2012 se v Praze ubytovalo 492 tisíc hostů z Ruska, v roce 2019 to bylo 393 tisíc. Pokles jejich počtu je tedy 20-ti procentní.

Hosté z Itálie se v roce 2019 umístili na pátém místě pomyslného žebříčku. V roce 2019 se jich v Praze ubytovalo 334,6 tisíc, v roce 2012 to bylo 306,2 tisíc, což představuje mírný nárůst jejich počtu o 9 %.

Další hosté, kteří se v Praze v roce 2019 nejčastěji ubytovali, jsou ze Slovenska (310,5 tisíc), Číny (310,3 tisíc), Jižní Koreje (269,4 tisíc), Polska (252,5 tisíc) a Francie (248,8 tisíc). Tito hosté jsou mezi turisty v Praze zastoupeni již stabilně.

Z první desítky hostů se nicméně ztratili hosté z kategorie „Ostatní asijské země“ (v letech 2012-2014 na 9. místě s 139,4 až 165,4 tisíci hosty). Od roku 2015 se drží na 12. místě (v roce 2019 se v Praze z těchto zemí ubytovalo 222,8 tisíc hostů). Stejně tak byla Praha dříve hojně navštěvována hosty ze Španělska, v letech 2012 až 2013 obsadili dokonce 8. místo pomyslného žebříčku zemí, ze kterých k nám hosté do ubytovacích zařízení jezdí nejčastěji. V roce 2019 již poklesli na 11. příčku pomyslného žebříčku (227,1 tisíc).

Graf 3  Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze (2012-2019)

Za zmínku stojí také informace o hostech, u kterých byl nárůst jejich počtu mezi lety 2012-2019 velmi významný. Někteří z nich se ani nevyskytují v první desítce. Více než dvojnásobný nárůst počtu hostů byl mezi lety 2012 a 2019 zaznamenán u hostů z těchto zemí: Indie (počet hostů byl 4,1 krát vyšší), Jižní Korea (3,3x vyšší), Čína (3,1x vyšší), Kypr (2,5x vyšší), Irsko (2,1x vyšší), Ukrajina (2,0x vyšší)) a Lotyšsko (2,0x vyšší).

Graf 4 Hosté v pražských hromadných ubytovacích zařízení, u nichž byl zaznamenán nejvyšší nárůst počtu hostů

ČSÚ kromě počtu hostů publikuje také údaje o počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2012 přenocovali hosté v ubytovacích zařízeních celkem 14,4 milionu nocí, v roce 2019 už to bylo 18,5 milionu nocí. Jednalo se tedy o nárůst o 28 %. Nárůst počtu přenocování byl tak nižší než nárůst počtu hostů (o 40 % více), což znamená, že dochází ke zkracování průměrné délky pobytu hostů.

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta se skutečně snížil. V roce 2012 strávili hosté v Praze 2,5 noci, v roce 2019 pak 2,3 nocí. Není jistě překvapivé, že domácí hosté (rezidenti) strávili v roce 2019 v ubytovacích zařízeních méně nocí (1,7), než hosté zahraniční (2,4 nocí). V obou případech je však patrné zkracování průměrné doby pobytu.

V roce 2019 v Praze nejdéle pobyli hosté z Ruska. Průměrný počet přenocování na jednoho hosta z Ruska byl 3,5 noci. Dále hosté z Malty (3,4 noci) a Izraele (3,3 noci). Pouze u hostů z Izraele zatím docházelo k mírnému zvyšování průměrného počtu přenocování.

Naopak nejméně času strávili v Praze hosté z Jižní Koreje, kteří měli průměrně 1,7 nocí strávených v některém z ubytovacích zařízení. Další hosté, kteří v Praze strávili nejméně času, byli z Číny (1,8 nocí), Slovenska (1,9), Rakouska (1,9) a Polska (2,0 nocí). Mezi lety 2012 a 2019 se doba pobytu u těchto hostů téměř nezměnila.

Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie[2]

V Praze bylo v roce 2018 celkem 816 hromadných ubytovacích zařízení. Nejvíce bylo 4 * hotelů (222) a 3 * hotelů (214). Nejluxusnějších hotelů (5 *) bylo v Praze 46. Dále bylo v Praze 97 penzionů a 46 turistických ubytoven (většinou hostely). Od roku 2012 se zvýšil počet 4 * hotelů (+ 27) a naopak poklesl počet penzionů (-34).

Graf 5 Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze (2012-2018)

Mezi lety 2012-2018 došlo ke změně struktury lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních. Zvýšil se počet lůžek v hotelech vyšších kategorií (3 * až 5 *) a v turistických ubytovnách a kempech. Naopak se snížil počet lůžek v hotelech nižších kategorií, penzionech a v ostatních ubytovacích zařízeních.

Největší nárůst počtu lůžek byl v turistických ubytovnách, kde se jejich kapacita zvýšila o 77 % lůžek. Druhý největší nárůst zaznamenaly hotely nejvyšší kategorie (5 *) a to o 19 %. Dále vzrostl počet lůžek v kempech (+ 11 %), 4 * hotelech (+ 9 %) a 3 * hotelech (+ 3 %).

Z dat ČSÚ lze také zjistit vývoj počtu hostů v různých typech ubytovacích zařízení. Výrazně vzrostl počet hostů v turistických ubytovnách, kde byl mezi lety 2012 až 2018 zaznamenán 5,2 násobný nárůst počtu hostů. Druhý nejvyšší nárůst byl zaznamenán v ostatních ubytovacích zařízeních (o 46 % více hostů). Sem patří například vysokoškolské koleje, apartmány atd. Stejnou měrou vzrostl počet hostů v 3-hvězdičkových hotelech a kempech (+ 39 %). Naopak k poklesu počtu hostů došlo u penzionů (- 16 %) a zejména u 1 * hotelů (- 56 %).

Nárůst počtu přenocování byl nižší než nárůst počtu hostů, takže se, jak již bylo výše řečeno, celkově snížil průměrný počet přenocování na jednoho hosta. Pohled na tento ukazatel z hlediska typu hromadných ubytovacích zařízení nám ukáže, nakolik je tento pokles všeobecný, či zda se týká jen některých  ubytovacích zařízení.

Dlouhodobě nejvyšší průměrný počet přenocování na jednu osobu je v hotelech garni a v 1 * hotelech. V roce 2018 se hosté v těchto zařízeních zdrželi 2,7 nocí, respektive 2,5 nocí. U 5 * hotelů zůstala po celé období, i v roce 2018, průměrná doba pobytu na 2,3 strávených nocí. V dalších ubytovacích zařízeních se host v roce 2018 ubytoval průměrně na 2,3 až 2,4 noci. U všech typů zařízení se průměrná doba pobytu snížila, výjimkou jsou 5 * hotely a kempy, kde se průměrná doba pobytu mírně zvýšila.

Konference 

V Praze se v roce 2018 v hromadných ubytovacích zařízeních konalo 4,5 tisíc konferencí s 50 a více účastníky. Tyto konference navštívilo celkem 532,6 tisíc účastníků. Praha je v ČR centrem konferenční turistiky. Z celkového počtu konferencí konaných v ČR se jich 36 % konalo v Praze a zúčastnilo se jich 40 % z celkového počtu účastníků v ČR.

Metodické vysvětlivky naleznete zde.

Další data naleznete pod následujícími odkazy:

Údaje o počtech hostů a přenocování

Údaje o počtech hostů podle zemí za rok 2019. Další roky zvolíte pod odkazem „Výběr parametrů“

Měsíční údaje o hostech a přenocování.

Údaje o konferencích v HUZ

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kontakt:

Jana Podhorská

Oddělení informačních služeb Praha

Kontakt: 274 052 673, 737 280 502

E-mail: jana.podhorska@czso.cz