Igan: Kdy stavebnictví ukazuje blížící se problémy v celé ekonomice

Ve Španělsku se zadlužení soukromého sektoru v poměru k HDP v letech 2000–2007 téměř zdvojnásobilo. Tento vývoj byl doprovázen boomem cen nemovitostí. Ty se v reálném vyjádření zvedly také zhruba dvakrát. Ekonomika jako celek si vedla mimořádně dobře, ale pak v roce 2008 praskla úvěrová bublina a s tím přišla vlna defaultů, pádů bank a dlouhý ekonomický útlum. Poukazuje na to ekonom Deniz Igan a dodává, že ve stavebnictví se zaměstnanost zvýšila o 47 %, zatímco v celém hospodářství o 27 %. A tvrdí, že podle jeho výzkumu „úvěrový boom doprovázený prudkým růstem stavebního sektoru nekončí nikdy dobře“.

Zmíněná „nebezpečná kombinace“ není relevantní jen pro Španělsko a netýká se pouze období poslední finanční krize. Právě vývoj ve stavebním sektoru je pak tím, podle čeho lze rozlišit zdravý úvěrový boom od těch, které pravděpodobně skončí krizí. Ta odvětví, která z boomu nejvíce těží, jsou totiž většinou také ta, která během útlumu trpí nejvíce. Následující dva grafy ukazují aktivitu různých sektorů během boomu a během následného útlumu (vývoj přidané hodnoty a vývoj zaměstnanosti). Je zřejmé, že nejcitlivější je skutečně stavebnictví, až s odstupem za ním finanční sektor a IT:

Ekonom k uvedenému dodává, že stavebnictví je také sektorem, který se „konzistentně chová jinak během dobrých a během špatných úvěrových boomů“. Ve druhém případě v něm aktivita a zaměstnanost roste v průměru o 2 – 3 procentní body více než v prvním. U ostatních sektorů je tento rozdíl mnohem menší nebo neexistuje vůbec. Proč tomu tak je? Podle ekonoma stavebnictví samo o sobě „nemá růstový potenciál jiných odvětví“ a to znamená, že může stahovat zdroje od produktivních aktivit a ve výsledku snižovat celkový růst. Z dlouhodobějšího hlediska pak boom ve stavebnictví může negativně ovlivnit vzdělanost a dovednosti lidí, protože v tomto odvětví není třeba významnějších investic do této oblasti.

Boom ve stavebnictví má také větší dopad na zadlužení, a to kvůli podstatě financování stavebních projektů. Ekonom udává, že „1 procentní bod růstu produkce a zaměstnanosti ve stavebnictví během boomu zvyšuje pravděpodobnost toho, že tento boom bude škodlivý, a to o 2 procentní body v případě produkce a o 5 procentních bodů u zaměstnanosti“. A „1 procentní bod růstu aktivity ve stavebnictví během špatného boomu odpovídá téměř 0,1 procentního bodu ztraceného růstu během ekonomického útlumu“.

Dobrými signály blížících se problémů by tak podle ekonoma mohla být vysokofrekvenční data ze stavebnictví včetně nových stavebních povolení. Mohou signalizovat problémy i v případě, že jiné indikátory, jako například ceny nemovitostí či vývoj na hypotéčním trhu, tak nečiní.

Zdroj: Blog MMF