Zimní hospodářská prognóza 2020: Utlumený růst vzhledem k působení protichůdných faktorů

Rychlé shrnutí

Evropská komise zveřejnila průběžnou zimní ekonomickou prognózu pro všechny členské státy a souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu:

• růst HDP v ČR: 2,1 % (2020), 2,2 % (2021)
• inflace v ČR: 2,4 % (2020), 2,0 % (2021)
• růst HDP v eurozóně: 1,2 % (2020, 2021); v celé EU: 1,4 % (2020, 2021)
• inflace v eurozóně: 1,3 % (2020), 1,4 % (2021)
• inflace v celé EU: 1,5 % (2020), 1,6 % (2021)

Příští hospodářská prognóza Komise vyjde 7. května 2020.

Celý text tiskové zprávy

Růst hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně zůstane v letech 2020 a 2021 podle prognózy stabilně na úrovni 1,2 %. V EU jako celku by měl růst v letech 2020 a 2021 lehce zpomalit na 1,4 % oproti 1,5 % předpokládaným v roce 2019.

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu řekl: „Evropská ekonomika navzdory náročnému prostředí pokračuje v trvalém růstu, který doprovází tvorba pracovních míst a zvyšování mezd. Neměli bychom však zapomínat, že na obzoru se rýsují možná rizika: nestálejší geopolitická situace spolu s nejistotou v oblasti obchodu. Členské státy by proto měly současné příznivé podmínky využít a pokračovat ve strukturálních reformách, které podporují růst a produktivitu. Země s vysokým veřejným dluhem by rovněž měly posilovat svou ochranu vůči rizikům prostřednictvím obezřetné fiskální politiky.“

Evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni uvedl: „Evropské hospodářství má před sebou v nadcházejících dvou letech vyhlídku stabilního, ač tlumeného růstu. Ještě se tak prodlouží současná nejdelší hospodářská expanze od zavedení eura v roce 1999. Podobně pozitivní pak bude i situace v oblasti pracovních míst. Zaznamenali jsme také povzbudivý vývoj, pokud jde o snížení napětí v oblasti obchodu a zamezení brexitu bez dohody. Stále však čelíme značné politické nejistotě, která vrhá stín na výrobní sektor. Co se týče koronaviru, zatím je příliš brzy na to, aby bylo možné posoudit závažnost jeho negativních ekonomických dopadů.“

Růst tažený domácí poptávkou zůstane stabilní

Vnější prostředí je i nadále náročné. Ovšem pokračující tvorba pracovních míst, silný růst mezd a soubor politik na podporu ekonomiky by měly evropskému hospodářství pomoci udržet mírný růst. K hospodářskému růstu bude nadále přispívat soukromá spotřeba a investice, zejména ve stavebnictví. Očekává se, že v řadě členských států se výrazně zvýší veřejné investice, zvláště v oblasti dopravy a digitální infrastruktury. V kombinaci s nesmělými náznaky stabilizace ve výrobním sektoru a s možností, že globální obchodní toky přestanou dále klesat, by tak evropská ekonomika měla pokračovat v růstu. Uvedené faktory však zřejmě nebudou dostačovat k tomu, aby tempo růstu výrazněji zrychlilo.

Drobná úprava inflačního výhledu směrem nahoru

Prognóza inflace (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v eurozóně byla zvýšena na 1,3 % v roce 2020 a 1,4 % v roce 2021. Oproti hospodářské prognóze z podzimu 2019 to představuje v obou letech nárůst o 0,1 procentního bodu. Tato úprava odráží určité náznaky toho, že vyšší mzdy se mohou začít promítat do základních cen, a mírně vyšší předpoklady ohledně cen ropy.

Inflační výhled pro EU na rok 2020 se rovněž zvýšil o 0,1 procentního bodu na 1,5 %. Prognóza na rok 2021 zde zůstává stále na úrovni 1,6 %.

Rizika spojená s prognózou

Některá rizika nepříznivého vývoje sice pominula, ale objevují se nová. Celkově tak rizika zůstávají vychýlená směrem dolů.

První fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou sice pomohla tato rizika do určité míry snížit, ale vysoká míra nejistoty v souvislosti s obchodní politikou USA nadále brání většímu zlepšení podnikatelského klimatu. Hospodářské oživení v Latinské Americe by mohly ohrozit sociální nepokoje. Vzhledem ke zvýšenému geopolitickému napětí na Blízkém východě pak zesiluje riziko konfliktu v tomto regionu.

Obchodní vztahy mezi EU a Spojeným královstvím během přechodného období se nyní vyjasnily, přetrvává však značná nejistota ohledně budoucího partnerství s touto zemí. Nové riziko nepříznivého vývoje představuje vypuknutí epidemie koronaviru (COVID-19) a související dopady na veřejné zdraví, hospodářskou činnost a obchod, zejména v Číně. Podle základního scénáře by tato epidemie měla vyvrcholit v prvním čtvrtletí a v celosvětovém měřítku by se měla projevit relativně omezeně. Čím déle však potrvá, tím vyšší je pravděpodobnost dominového efektu na hospodářské klima a globální podmínky financování. Rizika spojená se změnou klimatu jsou převážně dlouhodobého charakteru, nelze však vyloučit ani jejich vliv v krátkodobém horizontu.

Naopak pozitivní účinky by na evropskou ekonomiku mohly mít expanzivnější a prorůstové fiskální politiky a mohl by se projevit také vliv příznivějších podmínek financování v některých členských státech eurozóny.

V případě Spojeného království byl použit čistě technický předpoklad

Vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím nejsou dosud vyjasněné, vycházejí prognózy na rok 2021 z čistě technického předpokladu, že budou zachovány stávající obchodní vztahy. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nepředstavuje očekávání či odhad výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jejich budoucích vztazích.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 29. ledna. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje prognóza informace do 4. února včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Jako příští vydá Evropská komise jarní hospodářskou prognózu, která by měla být zveřejněna 7. května 2020.

Další informace

Celé znění dokumentu: Zimní hospodářská prognóza 2019

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin