Akcie ve světě | 03.02.2020 09:48:32

Koronavir udeřil i na čínské burzy, propadají se nejvýrazněji od roku 2015. OPEC kvůli pádu ceny ropy zřejmě svolá nouzové zasedání

Čínské akciové trhy se po zahájení pondělního obchodování propadly nejvýrazněji od roku 2015, kdy splaskla tehdejší bublina. Například klíčový burzovní ukazatel šanghajské burzy, index Shanghai Composite, se po otevření propadl o necelých devět procent. Suroviny jako železná ruda, ropa, měď či palmový olej se propadly v rozsahu odpovídajícím maximálnímu dennímu limitu.

Důvodem je enormní nervozita investorů způsobená šířením koronavirové nákazy. Na čínských trzích se naposledy obchodovalo ve čtvrtek 23. ledna. Poté byly tamní burzy zavřeny. Nejprve řádně – z důvodu novoročních dnů volna – posléze ale také nouzově, právě kvůli šíření koronaviru.

Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastává.

Příznivou zprávou je v tuto chvíli zatím to, že akciový propad se netýká řady dalších klíčových trhů. Rostou totiž například hongkongské nebo japonské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“. Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou.

Výnos z desetiletých čínských vládních dluhopisů – tedy splatnosti, s níž se obecně obchoduje nejintenzivněji – klesl po zahájení obchodování na 2,8 procenta, tedy nejníže od konce roku 2014. To svědčí o tom, že investoři část svého majetku přesouvají z čínských akcií nejen do těch amerických, leč také právě do obecně bezpečnějších dluhopisů, jejichž cena tak roste, pročež právě výnos klesá.

Pevninská varianta čínské měny po zahájení obchodování oslabuje o zhruba procento. S touto variantou čínské měny se obchodovalo naposledy taktéž 23. ledna. Poté se obchodovalo jen s mimopevninskou variantou. Až právě do dnešního dne. Obě varianty čínské měny oslabují nad psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar.

Názor trhu, že koronavir je nyní hlavně „čínský problém“, je patrný také například z trhu se surovinami. Třeba měď sice na londýnské burze roste, avšak v Šanghaji se propadá o více než šest procent.

Kapitolou sama pro sebe je ovšem ropa. Čínská poptávka po ropě v tuto chvíli kvůli šíření koronavirové nákazy klesá o tři miliony barelů denně, odhadují experti z odvětví, které cituje agentura Bloomberg. To odpovídá zhruba dvaceti procentům celkové čínské poptávky, neboť země denně spotřebuje zhruba čtrnáct milionů barelů. Čína je od roku 2016, kdy překonala USA, největším světovým dovozcem ropy.

Podle Bloombergu je takový pokles poptávky pravděpodobně nejrazantnějším poptávkovým šokem od světové finanční krize z let 2008 a 2009. V reakci na prudké oslabení poptávky – zřejmě nejprudší od útoků z 11. září 2001 – patrně kartel OPEC svolá nouzové zasedání, na němž se budou řešit další škrty v ropné produkci.

Kartel a jeho spojenci v čele s Ruskem se omezováním těžby ropy snaží limitovat její nabídku na světovém trhu a tím udržovat cenu na určité, kýžené úrovni. Kvůli zmíněnému prudkému propadu čínské poptávky budou patrně muset omezit produkci suroviny citelněji než doposud, aby zabránili dramatickému propadu cen ropy. Ten by sice vyhovoval čistým dovozcům ropy a ropných produktů, mezi něž patří i Česko, ovšem zejména velcí čistí vývozci suroviny, jako je Saúdská Arábie nebo Rusko, by zaznamenali podstatný výpadek příjmu své státní kasy.

Řádné zasedání má OPEC naplánováno na začátek března, avšak zejména Rijád tlačí na to, aby se klíčoví světoví těžaři sešli už dříve. Saúdská Arábie může propadem cen ropy ztratit zřejmě nejvíce. Její státní kasa je na ropných příjmech extrémně závislá a Rijád také nechce dopustit vážnější problémy akcií Saudi Aramka, většinově státního podniku, který na burzu vstoupil teprve loni, v rámci největšího primárního úpisu akcií dějin. Už nyní Saúdská Arábie těží nejméně ropy od roku 2014.

Čína spotřebovává tolik ropy jako dohromady Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Británie, Japonsko a Jižní Korea. Značný výpadek její poptávky tedy pochopitelně závažně dolehne na celý světový trh.

Cena ropy Brent se za poslední měsíc propadla o takřka osmnáct procent a je blízko svého takřka půlročního minima, když barel vyjde na 56 dolarů. Od 20. ledna, kdy se na globálních finančních trzích poprvé viditelněji projevil efekt šíření koronavirové nákazy, cena ropy Brent klesla o desetinu. Zrychluje také pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. V uplynulém týdnu benzín zlevnil o dvanáct haléřů na litr, nafta o sedmnáct. Na další, masivnější zlevnění se mohou čeští řidiči těšit v příštích zhruba dvou týdnech, kdy se efekty koronavirové nákazy promítne výrazněji také právě do cen u českých čerpacích stanic. O tom, zde půjde o pokles v řádu desetníků, nebo celých korun, rozhodne rozsah dalšího šíření nákazy a také to, jak nyní na situaci zareaguje OPEC a jeho spojenci.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář