Nezaměstnanost v hl. m. Praze v letech 2010-2019

21. 1. 2020

V hl. m. Praze je podíl nezaměstnaných osob dlouhodobě nejnižší v rámci krajů a to hlavně kvůli vysoké koncentraci pracovních příležitostí. Před poslední ekonomickou krizí byl k 31.12. 2008 podíl nezaměstnaných 1,82 %. Vliv krize se projevil v roce 2009, když ke konci roku dosahoval podíl hodnoty 3,24 %. Mezi lety 2010 a 2019 poklesl podíl nezaměstnaných osob v hl. m. Praze z 3,61 % na 1,90 %. Tento pokles byl doprovázen nárůstem počtu volných pracovních míst v uvedeném období z 5,7 tis. na 74,9 tis. Ve sledovaném období tak poklesl počet uchazečů o zaměstnání z 33,4 tis. na 18,0 tis.

V hl. m. Praze došlo v letech 2010–2019 ke značnému poklesu počtu uchazečů o zaměstnání, a to z 33 433 na 17 955, což představovalo úbytek o 15 478 osob (tj. o 46,3 %). V Praze klesl počet nezaměstnaných v uvedeném období rychleji než v Česku celkem (o 38,4 %). Ke konci roku 2019 tak bylo v Praze evidováno nejméně uchazečů od roku 2009. Při srovnání počtu nezaměstnaných mužů a žen byl v roce 2010 jejich počet vyrovnaný, v roce 2019 už ženy tvořily 52,4 % všech evidovaných nezaměstnaných osob. V období 2010–2019 měl podíl žen na celkovém počtu nezaměstnaných rostoucí tendenci.

Tab. 1: Základní ukazatele nezaměstnanosti v hl. m. Praze v letech 2010–2019

Zdroj dat: MPSV

Zastoupení absolventů škol a mladistvých na celkovém počtu nezaměstnaných v hl. m. Praze mělo ve sledovaném období klesající tendenci, konkrétně mezi lety 2010 a 2019 došlo k poklesu podílu z 5,1 % na 3,0 %. V Česku celkem byl pokles podílu absolventů a mladistvých na celkovém počtu nezaměstnaných ve sledovaném období podobný jako v hl. m. Praze, to samé platilo i o jejich zastoupení k 31. 12. 2019 (4,5 %). Počet evidovaných mladistvých a absolventů na ÚP k 31.12.2019 (531) byl vůbec nejnižší od roku 1996. Za absolventy jsou považováni mladí lidé, kteří jsou evidováni na úřadu práce (dále jen ÚP) a doba od úspěšného absolvování jejich studia nepřekročila 2 roky. Mezi mladistvé patří osoby ve věku nižším než 18 let, jedná se tedy většinou o osoby s nedokončeným vzděláním.

Podíl osob se zdravotním postižením ve struktuře nezaměstnaných měl během sledovaného období proměnlivou tendenci. V letech 2010–2013 došlo k poklesu uvedeného podílu z 7,7 % na 6,6 %. Avšak mezi lety 2014 a 2018 se podíl zvýšil z 6,9 % na 10,0 %. Na konci roku 2019 podíl dosahoval hodnoty 8,5 %. Osoby se zdravotním postižením mají přístup na trh práce ztížen. Zaměstnavatelé, kteří osobu zdravotně postiženou zaměstnají, mohou využít různých daňových i nedaňových podpor od státu.

Počet osob s nárokem na podporu v nezaměstnanosti byl nejvyšší v roce 2009, bezprostředně po vypuknutí ekonomické krize (12,6 tisíc osob). V roce 2010 to bylo 11,8 tisíc. Poté počet osob již setrvale klesal až na současných 6,7 tisíc osob. Je to logické, neboť maximální doba, po kterou může uchazeč o zaměstnání pobírat podporu v nezaměstnanosti je 5 měsíců (platí již od roku 2009). Podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti měl mezi lety 2010 a 2019 proměnlivou tendenci. Mezi lety 2010 a 2014 došlo k poklesu podílu z 35,2 % na 21,1 %. Naopak v období let 2015–2019 došlo ke zvýšení podílu z 21,3 % na 37,2 %.

Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání (tj. uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa) na celkovém počtu uchazečů měl ve sledovaném období klesající tendenci, konkrétně mezi lety 2010 a 2019 klesnul z 96,1 % na 90,8 %.

Obr. 1: Věková struktura nezaměstnaných osob v hl. m. Praze k 31. 12. v letech 2010–2019

Zdroj dat: MPSV

Věková struktura uchazečů o zaměstnání se ve sledovaném období proměnila. V zásadě lze tedy období 2010–2019 rozdělit do dvou odlišných částí. První část v letech 2010 až 2014 se vlivem ekonomické krize vyznačovala převahou nezaměstnaných v mladším produktivním věku (20–29 let a 30–39 let). A také poměrně malým podílem osob v nejstarší věkové skupině 60 a více let. V druhém období v letech 2015–2019 se již na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání podílely výrazně více osoby ve starších věkových kategoriích (30–39 let, 40–49 let a 50–59 let). Zastoupení uchazečů ve věku 60 a více let vzrostlo více než dvojnásobně.

Struktura nezaměstnaných osob podle délky evidence na úřadě práce se v hl. m. Praze v letech 2010–2019 příliš nezměnila. Ve všech letech bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání evidováno v délce do 3 měsíců. Druhý nejvyšší počet uchazečů byl evidován v letech 2010–2013 a 2017–2019 v délce 3–6 měsíců a v letech 2014–2016 v délce nad 24 měsíců. V letech 2010 a 2011 byl nejvyšší podíl osob registrovaných na úřadech práce krátkodobě (v délce do 3 měsíců a od 3 do 6 měsíců). Na celkovém počtu uchazečů se v roce 2010 podíleli 59 % a v roce 2011 to bylo 55 %. Osoby evidované na ÚP v délce 12–24 měsíců tvořily méně než 15 % všech uchazečů a osoby evidované 2 a více let bez práce tvořily do 10 % uchazečů. V letech 2012 a 2013, kdy se zvyšoval podíl nezaměstnaných osob, se již nezvyšoval podíl krátkodobě nezaměstnaných, ale naopak podíl dlouhodobě nezaměstnaných, Ti, co byli bez práce 12–24 měsíců již tvořili 15-20 % uchazečů, nezaměstnaní v délce nad 24 měsíců již tvořili 11–14 % uchazečů. V letech 2014–2015, kdy už počet nezaměstnaných začal klesat, se opět začal zvyšovat podíl krátkodobě nezaměstnaných osob (uchazečů v délce do 6 měsíců bylo v evidenci 41–43 %), ale také se výrazně zvýšilo zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných. Těch, kteří byli v evidenci celkem více než rok, bylo o málo méně (38 % z celkového počtu uchazečů), než těch, kteří byli nezaměstnaní krátkodobě. Od roku 2016 byl podíl osob nezaměstnaných krátkodobě (46 %) mnohem vyšší než podíl nezaměstnaných dlouhodobě (36 %). V dalších letech se již zvyšovalo zastoupení osob krátkodobě nezaměstnaných a to na úkor dlouhodobě nezaměstnaných osob. K 31. 12. 2019 je v evidenci na území Prahy stále téměř jedna pětina (18 %) uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných.

Obr. 2: Struktura nezaměstnaných osob podle délky nezaměstnanosti v měsících v hl. m. Praze k 31.12.

Zdroj dat: MPSV

Průměrná délka evidence nezaměstnaných ve dnech ve sledovaném období se nejprve od roku 2010 do roku 2016 zvýšila z 259 na 492 dnů (tedy ze zhruba 8,5 měsíce na 16,5 měsíce) Poté se však mezi lety 2017 a 2019 snížila z 469 na 318 dnů (tedy z téměř 15,5 měsíce na 10,5 měsíce). Průměrná délka evidence nezaměstnaných v roce 2019 byla oproti roku 2018 kratší o 67 dnů. V období let 2010–2019 se jednalo o třetí nejkratší průměrnou délku po letech 2010 (259 dnů) a 2011 (303 dnů).

Počet volných pracovních míst se mezi lety 2010 a 2019 výrazně zvýšil, a to z 5 743 na 74 905, tj. o 1 304,3 %. V letech předcházejících krizi byl nejvyšší počet volných pracovních míst k 31.12.2007 (28,7 tis.), ke konci roku 2008 již bylo volných pracovních míst méně (25 tis.). Propad nastal v dalším roce, kdy k 31.12.2009 bylo volných míst pouze 8,5 tis. Růst počtu volných míst začal však již v roce 2011, po malém propadu se pak od roku 2014 jejich počet zvyšuje neustále. Ke konci roku 2019 bylo na úřadech práce evidováno 74 905 volných pracovních míst, což bylo v porovnání se stejným obdobím roku 2018 o 7 582 pracovních míst více (tj. o 11,3 %). V roce 2019 bylo v hl. m. Praze evidováno jednoznačně nejvíce volných pracovních místo od roku 1990.

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se mezi lety 2010 a 2019 snížil v hl. m. Praze o 5,6 uchazeče (v Česku celkem o 17,6 uchazeče). Ke konci roku 2010 připadalo v hl. m. Praze na 1 volné pracovní místo 5,8 uchazečů. V roce 2019 to bylo 0,2 uchazeče. Zlepšení situace z pohledu uvedeného ukazatele zaznamenala také hodnota za Česko celkem. Na jedno volné pracovní místo připadalo v roce 2010 v Česku 18,2 uchazeče, ke konci roku 2019 to bylo již jen 0,6 uchazeče.

Obr. 3: Volná pracovní místa v hl. m. Praze (stav k 31.12.)

Zdroj dat: MPSV

V důsledku výrazného nárůstu počtu volných pracovních míst od roku 2014 došlo kromě poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání také k určité změně nabídky volných pracovních míst. Měnila se struktura volných pracovních míst podle požadavku na vzdělání uchazečů. V období let 2010–2019 se nejvýrazněji změnilo zastoupení volných pracovních míst určených pro osoby se základním a nižším vzděláním. Ke konci roku 2010 z celkového počtu volných pracovních míst stačilo v 37,9 % uchazečům základní a nižší vzdělání, v roce 2019 se tento podíl nekvalifikovaných pracovních míst zvýšil na 66,6 % z celkového počtu. Druhé nejvíce zastoupené požadované vzdělání u volných pracovních míst v roce 2010 bylo střední odborné vzdělání s výučním listem. Ke konci roku 2010 bylo těchto míst 12,7 % celkového počtu, ke konci roku 2019 tento podíl klesl na 7,1 %. U pracovních míst, kde bylo potřeba úplné střední odborné vzdělání s maturitou, představovala v roce 2010 nabídka volných pracovních míst 12,6 % z celkové evidence, v roce 2019 došlo k poklesu na 4,0 %. K významné změně došlo také v zastoupení volných pracovních míst pro vysokoškoláky. V roce 2010 bylo určeno 13,5 % z celkového počtu volných pracovních míst pro vysokoškolsky vzdělané osoby, v roce 2019 to bylo 9,1 %.

Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku) k 31. 12. 2019 v hl. m. Praze činil 1,90 % (v ČR to bylo 2,87 %) a měl ve sledovaném období proměnlivou tendenci. Mezi lety 2010 a 2013 došlo ke zvýšení z 3,61 % na 5,14 % (v ČR z 7,41 % na 8,17 %), následně však v letech 2014–2019 podíl klesl z 5,03 % na 1,90 % (v ČR z 7,46 % na 2,87 %). Na konci roku 2019 v porovnání se stejným obdobím roku 2018 došlo k poklesu podílu o 0,03 procentního bodu. U mužů v hl. m. Praze dosahoval podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2019 hodnoty 1,79 % a u žen 2,00 %.