Aktuální podoba inflace by se měla ECB líbit

Nejvyšší růst zaznamenala kategorie potravin (a alkoholu a tabáku). Tu – a pohonné hmoty – centrální banky obvykle tak trochu ignorují (z vícero důvodů; například proto, že jde o ceny, které v čase hodně kolísají). Ve světle nové studie prestižního výzkumného institutu NBER by ale zrovna teď měla být ECB ráda, že inflaci táhnou právě ceny potravin. Podle zmíněné studie (a mnoha předchozích) totiž domácnosti vnímají inflaci především skrze položky, které často nakupují, tj. především skrze ceny potravin.

Pokud tedy tyto ceny teď rostou rychle, může to znamenat vyšší inflační očekávání domácností, než kdyby obyvatelé eurozóny vnímali inflaci v eurozóně tak, jak ji oficiálně měří Eurostat. A čím jsou vyšší inflační očekávání, tím jsou (za jinak nezměněných okolností) vnímané reálné úrokové sazby nižší (a tedy ochota domácností se zadlužovat je vyšší) a požadavky na růst mezd jsou vyšší; ve finále pak toto vše značí vyšší inflační tlaky.

Právě po vyšších inflačních tlacích (tedy těch, které budou odrazem silné agregátní poptávky) ECB zoufale touží, a to už několik let.

Michal Skořepa