Fed čeká na Silvestra pořádný hlavobol, na nový rok kocovina

Na jednu stranu očekává Fed klidný rok 2020. Ze 17 bankéřů jich 13 odhaduje, že během příštího roku úrokové sazby vůbec nezmění. Nečinnost však neznamená, že si centrální bankéři budou užívat pohodové svátky. V jiné oblasti, za kterou nesou odpovědnost, totiž vyvstávají problémy. Takzvaný repo trh, prostřednictvím kterého si finanční společnosti půjčují každý den více než 1 bilion dolarů, by mohl Fedu způsobit na Silvestra hlavobol - a v novém roce kocovinu.

V průběhu roku 2019, kdy Fed částečně rozjel program kvantitativního uvolňování (QE), v rámci kterého kupoval státní dluhopisy, aby stimuloval ekonomiku, klesla nabídka peněžních rezerv do bankovního systému. Mezitím velký fiskální deficit (výsledek amerických daňových škrtů a zvýšení výdajů v posledních letech) vedl k dalším emisím dluhopisů. Protože nákup státních dluhopisů znamená předávání peněz vládě, vzrostla poptávka po peněžních rezervách. Repo trh čelil současně zmenšení nabídky a nárůstu poptávky.

Nejprve uvedly věci do rovnováhy banky - jak investiční, tak komerční. Přestože byly podle nedávné studie Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) na repo trhu dosud čistými dlužníky, stali se z nich čistí věřitelé, což napětí uvolnilo. Ale v září, kdy firmy platí čtvrtletní daně a kdy se musely vypořádat minulé nákupy státních dluhopisů, zjistily i banky, že nemají dostatečnou hotovost. Oba faktory totiž odčerpaly peníze z bankovního systému a nasměřovaly je do vládních pokladen. Repo sazba, tj. úroková sazba účtovaná přes noc na repo trhu, vyskočila nad 10 %.

Od té doby Fed hasí požáry. Zpočátku nabízel na repo trzích přesnoční půjčku hotovosti ve výši 75 miliard dolarů. A každou noc se po této nabídce jen zaprášilo. Poté začal poskytovat půjčky až na jeden měsíc a zvyšovat limity přesnočních operací na nejméně 120 miliard dolarů. Poté se pokusil nahradit toto provizorium trvalým řešením. Začal opět zvyšovat svou rozvahu, čímž trvale zvyšoval objem peněžních rezerv v bankovním systému. Učinil tak nákupy krátkodobých státních dluhopisů za 60 miliard dolarů měsíčně. (Přičemž tvrdí, že tyto operace nejsou dalším kolem QE, které se většinou týkalo nákupu dlouhodobých státních dluhopisů.)

Tento nový režim již prošel i prvním testem. V pondělí 16. prosince opět došlo na faktory, které v září zvýšily repo sazbu – tedy na platby za státní dluhopisy a čtvrtletní daně. Tento den ale uplynul bez dramatu. Repo sazba vzrostla jen o 0,08 procentního bodu nad předchozí úroveň, což naznačuje, že úsilí Fedu zvýšit odolnost trhu bylo úspěšné.

Na konci roku 2019 však hrozí větší překážky. Regulační orgány stanoví pokutu, kterou musí největší banky (ty, které jsou považovány za „globálně systémově důležité“ instituce) zaplatit ve formě vyšších kapitálových požadavků. Pokuta, počínaje 1 % rizikově upravených aktiv, se mění v závislosti na přírůstcích podle pěti měřidel rizikovosti. Mezi ně patří velikost banky a její závislost na krátkodobém financování, která se posuzuje v průběhu celého roku nebo v posledním čtvrtletí. Ovšem ostatní tři měřidla (složitost, propojenost a globální aktivita) se měří jen jednou ročně, a to na Silvestra.

Hodit se do gala

Toto měření tak povzbuzuje jednou za rok velké banky, které se blíží regulační hranici, aby přijaly dočasná opatření s cílem smrštit své aktivity, jako je poskytování úvěrů na repo trzích, které mohou zvýšit jejich skóre rizikovosti. Na této finančních gymnastice záleží, protože velké banky mají na repo trhy příliš velký dopad. Podle BIS jsou bankami s největší schopností zvýšit nebo snížit své aktivity na repo trhu v reakci na měnící se poptávku čtyři největší banky. Právě jejich zjevná neochotav září půjčovat byla hlavním důvodem nárůstu úrokových sazeb.

V roce 2018 způsobil regulační tlak na konci roku zvýšení repo sazby na 6 %. Ze strachu z podobné epizody, která by mohla ještě zesílit nedávný stres na trhu, nabídne Fed na Silvestra v rámci půjčování na repo trhu téměř 500 miliard dolarů. Nemusí to však fungovat, pokud banky, které hlídají své rizikové skóre, nebudou ochotny vykonávat svou obvyklou roli prostředníků mezi Fedem a účastníky trhu, kteří chtějí hotovost.

Přízrak dalších nepokojů na repo trhu je pro centrální banku nepříjemný. Snaží se proto uklidnit nervy. Na tiskové konferenci, která se konala 11. prosince, uznal předseda Fedu Jerome Powell pravděpodobný tlak na zvyšování repo sazeb, ale byl relativně optimistický. Cílem Fedu není „eliminovat veškerou volatilitu“.

Regulátoři by však volatilitu neměli ani zavádět. V příštích letech by přitom bylo poměrně snadné tento problém vyřešit. Měření bank u všech pěti regulačních faktorů v průběhu celého roku by odstranilo tlak vypadat na Silvestra co nejlépe. A hladká změna kapitálového příplatku namísto jeho odstupňování by eliminovala regulační arbitráž v té oblasti, kde by banky byly na hraně.

Celkový obrázek je takový, že za náhlou dysfunkcí v září stojí společný viník a že na konci roku jsou možné další nepokoje. Od finanční krize vytvořili regulátoři svět, v němž dodržování regulací ovlivňuje rozvahy bank. To může narušit normální fungování peněžních trhů a přinést nezamýšlené důsledky.

Tento problém je nejzřetelnější v momentech, jakým je i 31. prosinec, ale platí všeobecně. A navíc to nestaví finanční byznys, kde byly marže vždy nízké a rozvaha intenzivní, do lichotivého světla. „Velké banky fungovaly jako věřitel druhé až poslední instance,“ říká Bill Nelson z lobby skupiny Institut pro bankovní politiku. "Tento nárazník je nyní pryč." Bez něj si Fed možná bude muset zvyknout na častější zásahy.

Zdroj: The Economist