Rozbřesk: Zvýšení sazeb ČNB přijde na řadu až s vyšším růstem v eurozóně

Bankovní rada ČNB se rozhodla i v prosinci nepřekvapovat a ponechala úrokové sazby beze změny. Stejně jako v září a v listopadu pro toto rozhodnutí hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco dva další preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nezměnil se výsledek ani argumenty, které za ním stojí. Opět převážily důvody o přetrvávajících zahraničních rizicích a nejistotách, které nezměnil ani nadcházející brexit, a tak argumenty o vyšších domácích inflačních tlacích ani tentokrát nepřevážily. Na první pohled tedy zůstalo vše při starém, nicméně něco se přece jen změnilo, nebo lépe řečeno vyjasnilo.

Proti platné prognóze se bankovní rada i tentokrát vymezila s tím, že rizika této prognózy jsou „vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích“. Když vezmeme v úvahu, že prognóza v podstatě předpokládala dvojí zvýšení repo sazby na přelomu roku a následně její rychlé – celkem trojí – snížení v průběhu roku 2020, dala tímto rozhodnutím bankovní rada znovu najevo, že chce sazby spíš vyhlazovat než dramaticky a často měnit. ČNB tedy nechce být příliš aktivistická a raději volí méně zásahů a nebojí se přitom ani nesouladu s vlastní prognózou, na což má bankovní rada plné právo.

K vyšším sazbám chce podle slov guvernéra centrální banka přistoupit teprve tehdy, až se začnou zlepšovat výhledy v zahraničí. Znamená to tedy, že například růst (efektivní) eurozóny nebo tamní inflace vstupující do prognózy ČNB by se musely viditelně přepisovat směrem nahoru. Když vezmeme v úvahu, že do prognózy vstupovalo očekávání tamního růstu ve výši 1 %, tak ČNB opravdu nemusí se zvyšováním sazeb zatím nijak pospíchat.

Pro finanční trhy, které si v posledním půlroce dost často pohrávaly s myšlenkou rychlého snižování úrokových sazeb, tím na druhou stranu dává ČNB najevo, že nic takového na stole nebylo, není a zřejmě ani hned tak nebude. Centrální banka chce dál pokračovat se zvyšováním sazeb a jen čeká na vhodnou příležitost pro restart politiky zvyšování sazeb s cílem jejich postupné normalizace, nikoliv pro jeden jediný krok. Domácí zhruba tříprocentní inflace sama o sobě však ve světle zahraničních faktorů k tomu stačit asi nebude. Zvlášť když na horizontu měnové politiky bude sama rychle klesat k měnovému cíli.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejšího obchodování přišla o část zisků získaných v předchozích dnech, nicméně dál zůstala pod hranicí 25,50 EUR/CZK. Nadále je tak o necelé procento silnější, než ve své prognóze předpokládala ČNB. Rozhodnutí bankovní ji aktuálně sílu nedodalo, ale na druhou stranu trh s ničím ani tentokrát vlastně nepočítal. Vzhledem k tomu, že všechna podstatná čísla a události z domácí ekonomiky jsou za námi, bude kurz sledovat spíše dění v zahraničí.

Zahraniční forex
Včera zveřejněné Ifo euru zas tak nepomohlo, i když dopadlo o něco málo lépe než minule. Aktuální zlepšení však šlo především na vrub obchodu, zatímco v průmyslu to zatím spíš vypadá na stabilizaci. Ve světle nedávných nepříliš dobrých PMI jde nepochybně o drobné osvěžení.

Dnes jsou na pořadu dne statistiky z amerického trhu práce a podnikatelská nálada (Philly Fed).

Ropa
Ropa Brent se pohodlně drží nad hranicí 66 dolarů za barel a nic na tom nezměnilo ani rozporuplné vyznění včerejších statistik k zásobám ve Spojených státech. Zatímco totiž na straně zásob surové ropy došlo oproti minulému týdnu k poklesu (-1,1 mil. barelů) jak v případě středních destilátů (+1,5 mil. barelů), tak i benzínu (+2,5 mil. barelů), zásoby vzrostly.

Do konce týdne čeká ropný trh ještě jedno zajímavé číslo, kterým bude páteční aktivita amerických producentů. Ta (vyjádřená počtem aktivních vrtných souprav) zastavila v minulém týdnu setrvalý propad a alespoň částečně tak limitovala převládající býčí sentiment. Ten však zůstává i nadále zdánlivě neohrožen, a to především v důsledku nad očekávání agresivních těžebních škrtů aliance OPEC+, jež vstoupí oficiálně v platnost již v lednu příštího roku.