Víkendář: Aby se ve financích tolik nepodvádělo..

Transparentnost je fundamentálním pilířem finančního systému. Pokud máme k dispozici přesné a kompletní informace, ceny aktiv správně odráží rizika a možné zisky. Bez nich naopak nelze činit správná rozhodnutí týkající se našich investic a úspor. Jak poukazuje portál Money and Banking, řada lidí se v této oblasti spoléhá na specialisty. Auditoři by tak například měli zajistit, aby firmy ve svých výkazech správně hodnotily svůj finanční stav, ratingové agentury by měly pomáhat při hodnocení rizika dluhopisů, různé firmy podobně hodnotí akcie. A pro hodnocení investičních fondů je podle zmíněného portálu nejčastěji používána metodologie společnosti Morningstar. Může se ale stát, že by tito specialisté neodváděli dobrou práci?

Příkladů, kdy k tomu skutečně došlo, najdeme řadu. Auditoři pochybili v případě Enronu, akcioví analytici byli příliš optimističtí během internetové bubliny, ratingové agentury během hypotéční bubliny. A jak ukazuje analýza, kterou zpracovali Chen, Cohen a Gurun, bez problémů nemusí být ani klasifikace dluhopisových fondů od Morningstar. Podle těchto ekonomů totiž fondy poskytují neúplné informace, ale společnost Morningstar je považuje za relevantní i přesto, že by mohla získat lepší informace z běžných finančních výkazů.

Morningstar hodnotí fondy podle jejich výkonů upravených o riziko a náklady a podle některých studií má toto hodnocení u investorů značný vliv. V roce 2002 se přitom metodologie změnila, což výrazně posunulo hodnocení některých fondů. Na jejich výkonech se nezměnilo nic, ale i tak následně došlo k velkým změnám v toku peněz, které do těchto fondů proudily ze strany investorů.

Fondy podávají informace ohledně struktury svých aktiv přímo společnosti Morningstar a Chen, Cohen a Gurun se zaměřili na to, jak tyto informace korespondují s tím, co prezentují fondy regulátorovi SEC. Zjistili, že tu panují značné rozdíly. Jelikož podávání mylných informací regulátorovi je postihováno vysokými pokutami, dá se podle ekonomů předpokládat, že zde chyba není. Morningstar přitom data používá při klasifikaci dluhopisových fondů do tří základních rizikových kategorií a podle ekonomů by použití dat od SEC vedlo k nemalému posunu fondů směrem k rizikovějším skupinám.

Morningstar na tyto závěry podle M&B reagovala s tím, že jejich autoři nepochopili metodologii firmy a ona jim ji ráda lépe osvětlí. M&B ale poukazuje na to, že ekonomové Lettau, Ludvigson a Mandel se v jiné studii zaměřili na hodnocení hodnotových a růstových akciových fondů. Zjistili, že „téměř všechny hodnotové fondy byly v podstatě fondy růstovými“. Zařazení do příslušné kategorie přitom provádí sám fond. Jen jeden z údajně hodnotových fondů držel akcie, které měly skutečně nízké valuační poměry ceny k účetní hodnotě akcií.

Ve financích podle M&B vždy existovalo pokušení podávat zavádějící informace. Různé výkazy a hodnocení ale mají smysl samozřejmě pouze v případě, že jsou důvěryhodné. Je tak chvályhodné, pokud se vědci věnují ověřování podobných informací, ale to by podle portálu neměl být hlavní nástroj naší ochrany proti podvodům. Tím by měla být konkurence těch, kteří informace zpracovávají a vydávají různá hodnocení. A také vyšší pokuty a dozor.

Zdroj: Money and Banking