Bouře v Hong Kongu mohou Čechům zlevnit benzín i naftu

Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu mírně klesly. Benzín zlevnil o tři haléře na průměrnou cenu 32,20 koruny za litr, přičemž během týdne poklesl i na 32,17 koruny, což je jeho nejnižší cena za poslední více než půlrok. Naposledy byl benzín levnější začátkem dubna. Nafta zlevnila taktéž o tři haléře, na 31,77 koruny za litr. Je tak nejlevnější od poloviny září. V příštím týdnu nelze očekávat výraznější pohyb průměrné ceny pohonných hmot ani jedním směrem.

Klíčovým důvodem očekávané stagnace cen pohonných hmot v ČR je pokračující stabilní listopadový vývoj cen ropy na světovém trhu. Cena ropy typu Brent se po celý měsíc prakticky pohybuje jen v poměrně omezeném pásmu od 60 do 63 dolarů za barel. Stagnaci korunové ceny pohonných hmot podporuje také poměrně vysoká stabilita kursu koruny k dolaru, která charakterizuje vývoj v posledních třiceti dnech. Kurs je dnes prakticky úplně stejný jako minulý měsíc touto dobou.

V horizontu dvou až tří týdnu může pohonné hmoty v Česku citelněji zlevnit možný krach jednání mezi USA a Čínou o dílčí dohodě v celní válce. Pravděpodobnost takového krachu se nyní zvyšuje kvůli situaci v Hong Kongu.

Americký Senát v úterý jednomyslně schválil legislativu, která podporuje hongkongské protestující. Legislativa následně hladce prošla také Sněmovnou reprezentantů. Američtí zákonodárci tím vysílají signál, který se Pekingu pochopitelně vůbec líbit nemůže. Trhy se proto obávají, že postoj amerického Kongresu nakonec může způsobit krach jednání o dílčí dohodě v celní válce USA a Číny. Ten by pravděpodobně vedl k citelnějšímu propadu burz a předznamenal další dlouhé měsíce s celní válkou, která zásadním způsobem přispívá k současné ztrátě růstové dynamiky globální ekonomiky. Takový vývoj by způsobil také propad cen ropy na světovém trhu, a tedy také zlevnění pohonných hmot v ČR.

Zmíněná legislativa, kterou americký Kongres schválil, určuje, že americké ministerstvo zahraničí by každoročně muselo vyhodnocovat, zda Hong Kong zůstává na Pekingu dostatečně nezávislý na to, aby si nadále uchránil svůj zvláštní status, kterým v obchodním vztahu s USA disponuje. Díky tomuto statutu nyní platí například to, že Spojené státy sice vedou celní válkou s Čínou, ale nikoli s Hong Kongem, ač ten je její součástí.

Americký prezident Donald Trump sice může danou legislativu vetovat, ovšem Kongres následně může prezidentovo veto přehlasovat, takže Trump by ve výsledku jen ztratil tvář – jakožto politik, jenž Číně přes razantní rétoriku ustupuje více než jiní američtí politici. Proto je pravděpodobné, že Trump legislativu vetovat nebude.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND