Deset digitálních priorit v Evropské unii očima české odborné veřejnosti

Kybernetická bezpečnost, digitální vzdělávání, vysokorychlostní internetová infrastruktura, ale také lepší srozumitelnost unijní legislativy patří mezi oblasti zájmu části odborné veřejnosti prosazovat v EU. Představujeme vám závěry analýzy Úřadu vlády, která vznikla na základě rozhovorů a dotazníkového šetření mezi firmami, podnikatelskými svazy, odbory a zástupci samospráv.

Analýza digitálních priorit z pohledu části českých podniků, svazů a samospráv poskytuje vládě cenný příspěvek do diskuse o pozicích ČR, které v rámci vyjednávání v EU zastává. V současné době, kdy se formuje nastupující Evropská komise a její nové politické směřování, bude navíc tento vhled nevládního sektoru velmi užitečný pro debatu o dalším vývoji jednotného digitálního trhu. Zpracováním analýzy splnil Úřad vlády mimo jiné jeden z úkolů, který mu ukládá vládní strategie Digitální Česko, resp. pilíř Česko v digitální Evropě. Analýzu zpracovala Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády v období červen až září 2019.

Jako podklad pro analytický dokument posloužily rozhovory s osmi zástupci podnikatelských svazů, odborů a samospráv. Vyhodnocení rozhovorů bylo dále podpořeno online dotazníkovým šetřením cíleného na firmy působící zejména v oblasti inovací (např. vývoj softwaru a mobilních aplikací, analýza velkých dat, e-commerce, kybernetická bezpečnost apod.), a také společnosti, které prochází procesem digitální transformace.

Respondenti odpovídali na otázky týkající se celkového fungování jednotného digitálního trhu, dále byli tázáni na to, jaké vnímají příležitosti a překážky podnikání v EU a jak je z jejich pohledu nastavena v této oblasti unijní regulace.

Z šetření vyplynulo následujících deset prioritních oblastí, které by měla ČR podle respondentů reflektovat při jednáních v EU. Podrobný popis jednotlivých oblastí naleznete v samotné analýze.

Kybernetická bezpečnost

Narušení kybernetické bezpečnosti se stalo celosvětovým problémem. Vedle vnějších kybernetických útoků představují potenciální rizika v ČR i online chování některých částí populace nebo otázka vlastnictví a umístění dat. Při řešení vnějších kybernetických útoků by měla být posílena společná reakce na úrovni EU. Role EU by měla být klíčová pro osvětu a povědomí společnosti o kybernetické bezpečnosti.

Digitální vzdělávání a gramotnost

Češi jsou hodnoceni jako kvalifikovaní a talentovaní, přetrvávají však nedostatky z hlediska formálního vzdělávání a nedostává se lidských zdrojů, zvláště chybí některé kategorie IT specialistů. EU nemá výlučnou ani sdílenou pravomoc v oblasti vzdělávání, ale může mít velký vliv na rychlou změnu v této oblasti. Respondenti oceňují metodickou podporu EU ve formě doporučení. EU je také místem pro sdílení příkladů dobré praxe, výzkumů a analýz a pro realizaci akademických výměn na všech úrovních vzdělávacího systému.

Daňová problematika

Kromě zjednodušení administrativy při odvodu DPH se respondenti kloní také ke společnému řešení digitální daně na úrovni EU a k narovnání daňové zátěže tuzemských podniků s firmami sídlícími mimo EU či v členských státech s její výrazně podprůměrnou výší.

Hospodářská soutěž a dominance technologických firem

Respondenti se vyslovili pro evropské řešení problému dominantního postavení velkých firem v rámci digitální ekonomiky. ČR by však měla zajistit, aby případná další regulace na úrovni EU nepřinesla negativní dopady na konkurenceschopnost českých firem a potažmo hospodářskou soutěž v digitální ekonomice ČR.

Chytrá regulace

Podle respondentů je nutné zvýšit přehlednost a srozumitelnost unijní regulace a zajistit její konzistentní výklad v členských státech. Záměrem regulace by měla být i ochrana evropských firem před zahraničními giganty bez zbytečného přeregulování v EU.

Legislativa

Potřebné je sjednocení legislativy na úrovni EU, základem by měla být aktualizovaná legislativa, harmonizované právní předpisy, jednotné výklady a také liberálnější ochrana spotřebitele.

Digitální infrastruktura

Respondenti často uvádí nutnost vybudování robustních sítí páté generace, které zajistí dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, a kladou také důraz na efektivnější financování rozvoje digitální infrastruktury.

Technologie a inovace

Od dotazovaných zaznívá zejména požadavek na snížení a digitalizaci administrativy a vhodné finanční nástroje pro mezinárodní spolupráci (vytváření konsorcií).

Rozvoj eGovernmentu

I přes určitý pokrok v oblasti elektronizace veřejné správy ČR se zde podle respondentů nedostatky i nadále projevují. Je proto nutné zaměřit se na vývoj a zlepšení e-Governmentu v ČR a na podporu interoperability systémů v EU.

Financování z fondů EU

Mezi respondenty panuje téměř konsensus ohledně nadměrné administrativní zátěže při získávání finančních prostředků z fondů EU, a to zejména pro malé a střední podniky. Co se týče podpory z rozpočtu EU, respondenti se shodli zejména na oblasti digitální gramotnosti a vzdělávání, digitalizace veřejných služeb včetně přeshraničního styku s úřady (e-Government), kybernetické bezpečnosti, ale do jisté míry i digitální infrastruktury a výzkumu a vývoje (umělé inteligence, Internetu věcí a robotizace).