Víkendář: Pokud ustoupíme, skončíme jako čínští Ujguři

„Už celé měsíce neustále slyším, že protesty v Hongkongu brzy skončí,“ píše pro The Atlantic Zeynep Tufekci. Jenže „protestující dál chodí po ulicích a já tu kráčím s nimi a ptám se jich, zda budou pokračovat“, dodává novinářka.

Protestující lidé často odpovídají, že na to, aby opustili ulice, musí být splněno pět základních požadavků. Ty se týkají zákona o vydávání zločinců, který protesty v červnu původně vyvolal. K tomu se přidává požadavek na vyšetření porušení zákona ze strany policie, stažení obvinění proti protestujícím, amnestie pro ty, kteří byli kvůli protestům již uvězněni a v neposlední řadě všeobecné volební právo.

Zeynep Tufekci tvrdí, že právě poslední požadavek budí velké vášně, a to i v souvislosti s vrchní správkyní Hongkongu Carrie Lamovou. Ta říká, že protestující jsou „nepřáteli lidu“, ale oni poukazují na to, že byla zvolena 777 hlasy z celkového počtu 1 200 hlasujících zástupců. A podporu měla zejména u bohatých podnikatelů s úzkými vazbami na Čínu. „Není tak divu, že lidé chtějí mít všeobecné hlasovací právo.“

Lidé v ulicích jsou ale podle novinářky již notně unavení a odhaduje se, že asi 80 % obyvatel Hongkongu již bylo vystaveno působení slzného plynu. Během téměř každého protestu dochází k tomu, že policie jeho účastníky bije, zatčeny byly tisíce lidí. Hovoří se o tom, že policie je mučí a znásilňuje, podle některých zpráv dochází k „sebevraždám“, které jsou ale ve skutečnosti vraždami páchanými policisty. Dochází proto i k tomu, že zatýkaní lidé hlasitě volají své jméno a že v žádném případě neuvažují o tom, že by si vzali život.

Vláda Hong Kongu je podporována Čínou a na vývoj reaguje „stylem autoritáře, který ztratil svou kontrolu nad ostatními“. Zdá se, že nejlepším způsobem je podle ní ještě více tlaku. Policie tak naprosto ztratila důvěru obyvatel, kteří se navíc domnívají, že toto je poslední možnost, jak si udržet odstup od Číny. Někteří se obávají, že pokud ustoupí, může se jim přihodit něco podobného, co čínským Ujgurům. Z nich chtěla Čína podle novinářky udělat příklad pro ostatní, ale její snaha se obrátila proti ní. Lidé v Hongkongu totiž nyní věří, že pokud prohrají, přijde katastrofa.

„Protestující nejsou právě optimisté, nenajdeme tu žádné růžové brýle,“ píše novinářka. Cituje ale jednu účastnici demonstrací, podle které si nemohou dovolit vzdát se, protože pak by neměli budoucnost. „Jedna z mladých žen mi dala klobouk. Ten lidé nosí jako ochranu proti slunci, ale také proti kamerám, vrtulníkům, pepřovým sprejům a slznému plynu. Všimli si, že já klobouk nemám a měli o mě obavy. Tak mi jeden přinesli s tím, že jej možná budu potřebovat. Pak se na nás snesl mrak slzného plynu,“ uzavírá Zeynep Tufekci.

Zdroj: The Atlantic